Islámský stát se v Iráku staví na nohy. Fáze obnovy je u konce, varují kurdští zpravodajci

Dva roky poté, co premiér Hajdar Abádí ohlásil definitivní porážku takzvaného Islámského státu v Iráku, se členové této teroristické organizace v zemi začínají znovu přeskupovat a sílit. Před rostoucí hrozbou islamistů varují západní a iráčtí zpravodajci, podle kterých o sílícím nebezpečí svědčí četnější teroristické útoky. Radikálům navíc nahrávají aktuální protivládní nepokoje, které pro islamisty znamenají „druhé Vánoce“, varují Kurdové.

Bagdád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Konečnou“ porážku islamistů Bagdád oznámil v prosinci 2017 | Foto: Alaa Al-Marjani | Zdroj: Reuters

„Mají k dispozici lepší techniku, taktiku i mnohem víc peněz,“ varuje pro BBC Lahur Talabany – šéf Zanjari, jedné ze dvou zpravodajských služeb iráckého Kurdistánu. „Dokážou si koupit vozy, zbraně, zásoby potravin a další vybavení. Jsou technologicky důvtipnější, vypudit je je proto složité. Jsou jako al-Káida na steroidech.“

Arabista: Islámský stát otevřel Pandořinu skřínku, která se jen těžko zavře. Jeho propaganda stále žije

Číst článek

V roce 2014 se radikálům podařilo získat kontrolu nad třetinou Iráku a vyhlásit na dobytých územích chalífát. Vládní vojska a kurdští pešmergové pak proti Islámskému státu bojovali víc než tři roky. „Konečnou“ porážku islamistů Bagdád oznámil v prosinci 2017, ve skutečnosti ale hrozba nikdy nezmizela.

Bezpečnostní analytici od té doby opakovaně varují, že se stoupenci takzvaného Islámského státu v Iráku snaží znovu postavit na nohy a obnovit půdorys rozpadlého chalífátu. Podle kurdských zpravodajců se nyní snažení islamistů blíží do finále.

„Myslíme si, že fáze obnovy je u konce,“ tvrdí Talabany s odkazem na rostoucí aktivitu stoupenců této teroristické organizace. Podle šéfa kurdské zpravodajské služby se ale rodí jiný Islámský stát – cílem radikálů už není obsadit určitý kus území a tam vládnout, protože by se tak stali snadnějším cílem.

Rozhodli se proto zvolit podobnou strategii jako jejich předchůdci z al-Káidy a namísto ovládnutí území se stáhli do podzemí iráckých hor Hamrín. „Pro ISIS je to nové centrum… Je to dlouhý pás pohoří, který je pro iráckou armádu velmi těžko kontrolovatelný,“ popisuje šéf zpravodajské služby oblast plnou jeskyní a dalších úkrytů, do nichž se mohou radikálové schovat.

Posila ze Sýrie

Právě na severu Iráku, kde leží i autonomní Kurdistán, se v současnosti nachází území nikoho – kontrolu tu nemají pešmergové, vládní síly ani islamisté. „V deltě mezi řekami Velký Záb a Tigris jsou (radikálové) trvale. Poblíž Tigrisu vidíme velkou aktivitu Islámského státu, sledujeme jejich pohyb každý den,“ popisuje situaci na místě velitel pešmergů v oblasti Sirvan Barzání.

Podle kurdských zpravodajců navíc počet bojovníků Islámského státu před nedávnem posílila asi stovka nových džihádistů, kteří přišli ze sousední Sýrie. Barzání proto varuje, že se historie na místě znovu opakuje.

„Rok 2019 můžeme srovnat s rokem 2012,“ varuje vůdce pešmergů s tím, že jestli bude situace pokračovat současným tempem, v roce 2020 se mohou stoupenci Islámského státu dál reorganizovat, sílit a provádět další útoky.

Nepokoje jako dárek

Počet radikálů Islámského státu Kurdové odhadují na deset tisíc – asi čtyři až pět tisíc jsou aktivní bojovníci, zhruba stejný počet pak tvoří spící buňky a sympatizanti. Kurdové přitom varují, že jejich sílící pozici přiživují i současné nepokoje v Bagdádu.

Nejhorší jsou útoky na rodinu, říká ázerbájdžánská novinářka. V rodné zemi jí vyhrožují smrtí

Číst článek

Protesty, které v Iráku vypukly začátkem října, požadují výměnu celého vedení země a svobodné volby. Demonstranti ve válkou zdevastované zemi vládu kritizují i za neschopnost zlepšit veřejné služby, včetně školství či zdravotnictví. Nepokoje v ulicích si však vyžádaly už nejméně 400 obětí.

„Pokud jsou v zemi politické nepokoje, pro Islámský stát to jsou Vánoce,“ varuje Talabany s tím, že radikálové dokážou u nespokojených sunnitských muslimů využít jejich pocitu odcizení.

Před nestabilitou, která pro Islámský stát znamená novou hnací sílu, v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz varoval také odborník na politický islám z Georgetown University a bývalý poradce úřadu exprezidenta Obamy Peter Mandaville.

„Už jednou jsme tuto skupinu porazili, vrátila se ale zpět. Bohužel se domnívám, že dnešní situace v regionu v mnoha ohledech připomíná minulost. K tak dramatickému návratu, jaký jsme viděli v roce 2012 v Sýrii a o dva roky později v sousedním Iráku, vedly v první řadě podmínky na místě, jako je nestabilita, špatná kvalita vládnutí a intenzivní ekonomické problémy. Stejné podmínky vládnou na místě i dnes,“ varoval Mandaville.

Lepší připravenost

Odborníci přitom varují, že na pozoru by se měl mít i Západ.

Jak tvrdí šéf kurdské zpravodajské služby, čím snadněji budou sílit na území Iráku, tím spíš budou zvažovat operace mimo irácké a syrské hranice.

Úsilí radikálů obnovit ruiny Islámského státu přiznává i velitel amerických sil v Iráku William Seely. V rozhovoru pro BBC ale připomíná, že jistou změnou v posledních letech prošla také irácká armáda a pešmergové – i oni jsou připraveni lépe než v roce 2014, kdy svět sledoval pád Mosulu.

eku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme