Irák neodzbrojuje a hraje světu divadlo, tvrdí Bush
Americký prezident George Bush obvinil Irák, že pouze předstírá likvidaci zakázaných zbraní a dál pokračuje v jejich výrobě. Iráčané předvádějí inspektorům a celému světu divadlo, řekl šéf Bílého domu krátce před dnešním zveřejněním zprávy inspektorů OSN v Radě bezpečnosti. Podle agentury Reuters dokument zpochybňuje tvrzení Bagdádu, že zničil tisíce litrů biologických látek včetně antraxu.
Na tiskové konferenci přenášené televizní stanicí CNN George Bush prohlásil, že Saddám Husajn neodzbrojuje, a to navzdory rezolucím OSN a přítomnosti více než 200 tisíc amerických vojáků nedaleko iráckých hranic. "Naše zpravodajské informace ukazují, že nyní v době, kdy nařídil zničení několika málo raket, rozkázal pokračovat ve výrobě těch samých zbraní," řekl Bush.
Iráčtí agenti podle amerického prezidenta stále skrývají nebezpečné chemické a biologické látky, aby unikly pozornosti zbrojních inspektorů. "Víme, že v některých případech stěhují takové materiály z místa na místo každých 12 až 24 hodin nebo je skladují ve vozidlech v rezidenčních oblastech. Víme z mnoha zdrojů, že iráčtí vědci, pracující na mnoha zbrojních programech, jsou vystaveni hrozbě represí v případě, že by spolupracovali s inspektory OSN."
Mluvčí britské vlády informoval, že zpráva inspektorů OSN ke spolupráci Iráku vyjmenovává přes sto otázek ohledně irácké výzbroje, na které Iráčané dosud neodpověděli. Dokument ukazuje, že irácký prezident Saddám Husajn odpověděl jen na málo otázek, na většinu se inspektoři odpovědí dosud nedočkali, uvedl mluvčí.
Podle agentury Reuters, která získala text dnes předkládané zprávy, inspektoři OSN zpochybňují tvrzení Iráku, že zničil 21 000 litrů látek používaných v biologických zbraních, včetně antraxu. Dokument zmiňuje 29 skupin iráckých zbrojních programů a obsahuje soupis úkolů, které musí Irák splnit, aby uspokojil požadavky Rady bezpečnosti OSN. Zpráva prý poskytuje argumenty zastáncům pokračování inspekcí i těm, kdo prohlašují, že Bagdád neplní požadavky OSN.
Otázka, jak vyřešit iráckou krizi bude podle Bushe zodpovězená v průběhu několika dní, kdy se Rada bezpečnosti rozhodne, jak naloží s novým návrhem rezoluce autorizující použití síly. Bush věří, že pokud dojde k vojenského útoku, bude mnoho zemí na americké straně. "Nastal čas, aby lidé ukázali svoje karty a dali najevo na které straně stojí," řekl. Prezident v této souvislosti ujistil, že Spojené Státy podstoupí riziko hlasování i kdyby měla být rezoluce vetovaná.
Bush připustil, že mezi stálými členy Rady bezpečnosti existuje rozdílný názor na řešení irácké krize, avšak Spojené Státy tento fakt nezastaví. "Pokud bude potřebné jednat, tak činit budeme, na to souhlas OSN nepotřebujeme," prohlásil americký prezident.
Francouzský ministr zahraničí Dominik de Villepin odlétá do New Yorku s tím, že jeho země je připravena v případě nutnosti práva veta použít. "Francie je připravena použít veškeré své pravomoci, aby zabránila vojenskému útoku na Irák, alespoň v této době," uvedl.
Paříž se zatím oficiálně nevyjádřila k zmírnění tónu v návrhu druhé rezoluce, iniciovaném Spojenými státy a Velkou Británií. V každém případě však bude podporovat, jak potvrdil i de Villepin, pokračování práce inspektorů OSN i vzhledem k jasným důkazům o irácké spolupráci.
Na mírovém řešení irácké krize trvá i Rusko. Pár hodin před debatou v Radě bezpečnosti OSN o Iráku to v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Georgem Bushem zdůraznil šéf Ruska Vladimir Putin. O rozhovor s Putinem, který je na dovolené u Černého moře, požádal Bush. Nejmenovaný americký činitel ve Washingtonu řekl, že prezidenti hovořili o Iráku, o diplomatické cestě započaté na půdě Spojených národů, a dohodli se, že budou v konzultacích pokračovat.
Generální tajemník OSN Kofi Annan dnes prohlásil , že odchod iráckého prezidenta Saddáma Husajna do exilu je stále jednou z možností, jak se vyhnout úderu USA na Irák. Domnívá se však, že to neudělá. Husajnův exil by vyhovoval i americkému prezidentovi Bushovi, ale za podmínky, že Irák by po jeho odchodu do zahraničí odzbrojil. Pro exil Husajjna se vyjádřily i některé arabské státy v čele se Spojenými arabskými emiráty. Irácké vedení takovou možnost vyloučilo a vyjádřilo odhodlání bránit se.
Mezitím 16 prominentních akademických právníků v otevřeném dopise premiéru Velké Británie Blairovi argumentuje, že preventivní útok na Irák s poukazem na sebeobranu nemá ospravedlnění v rámci mezinárodního práva. Podle signatářů nejsou žádné důvody pro individuální sebeobranu a žádná dosavadní rezoluce OSN neospravedlňuje kolektivní sebeobranu. Právnící nesouhlasí s argumentem, že rezoluce číslo 1441 sama o sobě umožňuje odzbrojení Husajnova režimu vojenským zásahem.
