Dejte nám práci a skoncujte s chudobou a korupcí, protestují Iráčané napříč zemí
V Iráku už celé měsíce trvají protesty. Když teploty v jižní části země dosáhly 50 stupňů Celsia a Írán v červenci omezil dodávky energie, úřady sáhly k vypínání elektřiny. Lidé v Basře a jinde proto vyšli do ulic a žádají lepší veřejné služby. Situací v zemi a možnými východisky se zabývá mezinárodní týdeník Arab Weekly.
Magazín uvádí, že se požadavky Iráčanů liší podle místních problémů, v každém případě ale protesty ukazují na hlubší krizi legitimity. Demonstranti vládu třeba vyzývají, aby vytvořila pracovní místa, bojovala s chudobou a skoncovala s korupcí. Od vypuknutí protestů na začátku července zemřelo nejméně 14 demonstrantů.
„Média už protestům od konce července nevěnují takovou pozornost, jejich intenzita přitom v prvních srpnových týdnech ještě narostla,“ říká Benedict Robin-D’Cruz, doktorand na Edinburské univerzitě, který se zabývá iráckou politikou a monitoruje situaci v jižním Iráku. Součástí protestů byly i demonstrace vsedě, trvající několik dnů. Některé se odehrály přímo na ropném poli Západní Kurna 1 nedaleko od Basry.
Povolební krize
Arab Weekly připomíná, že současný premiér Hajdar Abádí stojí v čele přechodného kabinetu i více než tři měsíce od parlamentních voleb, prvních po porážce takzvaného Islámského státu. Až do neděle 19. srpna se totiž přepočítávaly hlasy.
Při vybírání nového parlamentu se poprvé použil elektronický volební systém, který měl umožnit rychlejší a přesnější sčítání. Z řady volebních okrsků ale dorazily stížnosti na podvody a nefunkční zařízení. Parlament proto nařídil ruční přepočet.
Irák na prvním místě, hlásá vítěz voleb Sadr. Šíitského duchovního však bude brzdit Írán
Číst článek
Výsledky se ale ani po něm prakticky nezměnily. Uskupení šíitského duchovního Muktady Sadra tak zůstalo na zisku 54 parlamentních křesel. Koalici šíitského vůdce Hádího Ámirího patří 48 mandátů a straně předsedy vlády Abádího 42.
„Irák má strukturální problémy na všech úrovních,“ myslí si Muhanad Seloom, expert na Irák, působící na britské Exeterské univerzitě. Protesty podle něj souvisejí s širšími trendy, kterým čelí mnoho zemí na Blízkém východě a v severní Africe.
Hlavní příčinou je vysoká nezaměstnanost mezi mladými lidmi. V celém regionu dosahuje 25 %. To znamená, že je nejvyšší na světě. Ostatně Mezinárodní měnový fond (MMF) označil vytvoření nových pracovních míst za největší výzvu pro celý region v jeho úsilí „tvořit budoucnost založenou na inkluzivním růstu“.
Hluboké kořeny
Současná irácká krize má však hluboké kořeny, které sahají až k politice baasistických vlád před rokem 2003 a také k americké invazi, jež nastolila dnešní etnické a sektářské uspořádání. Velké protesty proti korupci a nefunkčním službám probíhaly během letních měsíců i v minulých letech.
Je tu ale několik příčin, proč jsou letošní demonstrace na jihu země obzvláště výbušné. Převážně šíitský jih Iráku produkuje většinu ropy, ale trpí nefunkčními veřejnými službami a masovou nezaměstnaností, konstatuje týdeník Arab Weekly.
Krize způsobená nedostatkem vody letos v jižních provinciích vedla k intenzivnějším střetům mezi kmeny a ke vzestupu kriminality, napsal nedávno akademik Robin-D’Cruz na blogu Blízkovýchodního střediska prestižní Londýnské školy ekonomie a politických věd (LSE).
Experti považují za důležitou část problému rozdělení moci v Iráku podle etnické a náboženské příslušnosti. Účastníci protestů volají po změnách tohoto uspořádání. „Postavme technokraty do čela ministerstev energetiky nebo ropného průmyslu. To pro začátek,“ doporučuje analytik Seloom.
„Irácké problémy a příčiny masové nespokojenosti se nedají napravit jen tak,“ přidává názor Fanar Haddád z Blízkovýchodního ústavu Singapurské národní univerzity. Jak ale dodává, význam by mělo už to, kdyby nový kabinet narušil současný systém rozdělení kompetencí podle etnického a náboženského klíče, a „vyslal tak lidem silný signál, že je politická třída vnímá“.
Bagdádský novinář Mustafa Habíb zase říká, že by se vláda měla soustředit na fungování služeb a současně prohlubovat transparentnost v boji s korupcí. Podle analytika Selooma však irácká justice v tomto směru potřebuje větší podporu výkonné moci.
Podobně jako jinde v blízkovýchodním regionu, i v Iráku je hlavním tvůrcem pracovních míst vládní administrativa. „V Iráku schází opravdový soukromý sektor,“ kritizuje Seloom. Expert vzkazuje kabinetu v Bagdádu, že není dobrý nápad přidávat lidi na svou výplatní listinu jen proto, aby uklidnil protesty. Možnosti vidí v rozvoji zemědělství, které v příštích dvou letech podle odhadů čeká růst.
Pár obětních beránků
Navzdory problémům tu je i naděje. Světová banka už na jaře oznámila, že „vyhlídky Iráku na ekonomický růst se zlepšují díky příznivější bezpečnostní situaci a postupnému nárůstu investic do rekonstrukce“.
Nicméně pořád tu samozřejmě zůstávají významná rizika. „Boj proti korupci je populární heslo, ale v nejbližší době se toho nedá mnoho udělat. Nanejvýš vybrat pár obětních beránků,“ přiznává Haddád ze singapurské univerzity. Na možnost, že by nová vláda mohla opustit systém rozdělení moci podle etnické a náboženské příslušnosti, se dívá skepticky a připomíná „pochybnou pověst a nízkou úroveň“ irácké politické třídy.
Robin-D’Cruz, který protesty v jižním Iráku dlouhodobě sleduje, varoval, že „úřady si mohou demonstranty v krátkodobém výhledu koupit,“ protože jim chybí politická organizovanost. To ale zřejmě jen podpoří další mobilizaci.
„Krátkodobá řešení nebudou fungovat,“ souhlasí vysokoškolský pedagog Seloom. Doplňuje, že nová vláda snad skutečně jmenuje technokraty do ministerských funkcí odpovídajících za služby. Kdyby ale místo toho šla ve stopách předcházejících kabinetů, situace v Iráku by mohla dosáhnout bodu varu, varuje Muhanad Seloom v týdeníku Arab Weekly.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
