Čínské náklaďáky jsou pro Íránce noční můrou. 'Sotva je zahlédnou, mrazí je v zádech'
Íránské ministerstvo silnic a městského rozvoje nedávno oznámilo, že v Íránu jezdí 127 tisíc nákladních automobilů starších 25 let. Takové množství starých vozidel působí na silnicích problémy, protože znečišťují vzduch a zpomalují provoz. O problému informuje íránská redakce Rádia Svobodná Evropa.
Státní Íránská studentská tisková agentura ISNA nedávno citovala Mansúra Moazámího, výkonného ředitele Íránské organizace pro průmyslový rozvoj a obnovu (IDRO), který řekl, že „generálku nebo výměnu bude v Íránu během tří let potřebovat 202 tisíc těžkých vozidel“. To je velmi ambiciózní prohlášení, pokud si uvědomíme, jaké problémy země má při obnově svého leteckého parku.
Ministerstvo silnic ujišťuje, že výměna všech náklaďáků za novější prospěje životnímu prostředí a o polovinu sníží náklady na palivo. V roce 2005 Írán vyrobil skoro 30 tisíc nákladních vozů, přičemž výrobci většinou byly nadnárodní značky jako Mercedes, Renault a Volvo. O osm let později se toto číslo snížilo na méně než polovinu. To znamená, že Írán během tří let pravděpodobně nedokáže stará vozidla nahradit novými vlastní výroby.
Otázkou tedy je, odkud je Írán doveze. Jako nejpravděpodobnější možnost se zdá Čína. Ale s čínskými vozidly mají v poslední době v Íránu velmi špatné zkušenosti – jejich kvalita nestojí za moc a mají vysokou nehodovost.
Upevňování čínských pozic
Během osmi let, kdy byl prezidentem Íránu Mahmúd Ahmadínežád, Írán čelil mezinárodním sankcím, připomíná Rádio Svobodná Evropa. Západní společnosti své aktivity v Íránu omezily a nahradili je čínští výrobci. Jejich produkce má ale často nižší kvalitu.
Číňané své pozice v Íránu upevnili po zesílení sankcí proti Teheránu v roce 2011, kdy se ze země stáhli Evropané. Kromě náklaďáků tu vyrábějí třeba i osobní auta. Čínské nákladní vozy Howo ale mají kvůli častým nehodám v Íránu velmi špatnou pověst. Lidi prý mrazí v zádech, už když je na silnici jenom zahlédnou, informuje nepříliš optimisticky íránská redakce Rádia Svobodná Evropa.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
