Írán je osmou zemí s jadernou technologií
Írán se stal vlastníkem jaderné technologie a od zítřka změní svůj styl jednání s okolním světem. Íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda dnes citovala tisková agentura IRNA. Teherán tedy zjevně odmítá vyhovět výzvám OSN, aby zastavil svůj jaderný výzkum, ze kterého má Západ obavy, protože by mohl krýt výrobu jaderných zbraní. Zavrhl také žádost Ruska o ukončení prací na obohacování uranu - íránský program se prý nemůže zastavit.
Až získáme potřebné licence, můžeme pomáhat vytvářet zařízení na výrobu jaderného paliva i v dalších zemích, uvedl dále Mahmúd Ahmadínežád. Pokud naši nepřátelé nedokázali ublížit Íránu, když byl slabý, jak by mu dokázali uškodit teď, když je silný.
Íránský prezident zvolil tón, jako kdyby jeho země už vlastnila jadernou zbraň. Jak dále uvedla íránská tisková agentura IRNA, prezident Ahmadínežád nicméně ujistil, že cíle jeho země jsou pouze mírové. Írán dnes odmítl nové výzvy Ruska, k zastavení obohacování uranu.
Potřebný obohacený uran získal Írán pomocí 164 centrifug. Do konce roku jich chce nainstalovat dalších 3000. Panují obavy, že takové množství obohaceného uranu by umožnilo vyrobit jadernou hlavici do jednoho roku.
Svět hledí na Írán se znepokojením
Se znepokojením přijali oznámení prezidenta Ahmadínedžáda v Německu. Berlín se v otázce íránského jaderného programu diplomaticky velmi angažuje. V německé metropoli se letos teheránský nukleární program už dvakrát na vysoké úrovni řešil.
"Je to špatný signál." Takto lakonicky reagoval mluvčí německého ministerstva zahraničí na slova íránské hlavy státu o zahájení výroby obohaceného uranu. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier na počátku třicetidenní lhůty, kterou Íránu na zastavení jaderných aktivit vyměřila Rada bezpečnosti OSN, zopakoval, že volba dalšího vývoje teď leží jen na Teheránu.
"Írán si musí vybrat mezi izolací, to znamená pokračováním obohacování uranu a pohrdáním vůlí mezinárodního společenství, a návratem k jednacímu stolu," dodal Steinmeier.
Evropská unie naposledy vyzvala Írán k ukončení obohacování uranu v pondělí - ministři zahraničí také znovu žádali, aby Teherán splnil všechny požadavky Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii - jedině tak prý bude možné obnovit jednání o íránském jaderném programu.
Možností, o které se v posledních dnech zmínil vysoký představitel unie pro zahraniční politiku Javier Solana, jsou hospodářské sankce - ale šéfové diplomacií pětadvacítky jimi zatím nepohrozili. Po včerejším prohlášení Teheránu se to může změnit.
Podle amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda čeká nyní Pentagon na expertízu odborníků. Jaderné ambice Íránu byly hlavní tématem dotazů na brífinku amerického ministerstva obrany, ale Donald Rumsfeld jen zopakoval stanovisko prezidenta George Bushe.
Spojené státy společně se zeměmi Evropské unie usilují o řešení situace diplomatickou cestou. Ministr Rumsfeld také označil za fantazii spekulace amerického tisku o tom, že se připravuje vojenský zásah proti íránským jaderným zařízením. Obvinil ovšem opět Írán, že podporuje teroristy.
Francie zatím oficiálně nereagovala. Snaha Teheránu o obohacování uranu ale přináší z Paříže negativní reakce. Francouzské ministerstvo zahraniční v posledních dnech zdůrazňovalo nutnost silného tlaku na Írán.
Francie hodlá hrát roli prostředníka mezi Spojenými státy na straně jedné a Čínou a Ruskem na straně druhé, pokud by bylo potřeba přijmout účinné sankce vůči Íránu. Možnost jiného než diplomatického řešení považuje v této době Paříž za téměř vyloučenou, přestože se ve francouzském tisku hodně spekulovalo o amerických přípravách na preventivní vojenský úder.
Jak však ukazují narychlo provedené průzkumy, francouzská veřejnost by se k tomuto kroku stavěla spíše negativně.
