Sankce i nedůvěra lidí hatí boj Íránu s koronavirem. Nejčernější vize hovoří o 3,5 milionu obětí

Se 17 tisíci nakaženými a víc než tisícovkou obětí je Írán považován za třetí nejhůře postižený stát epidemií koronaviru hned po Číně a Itálii, rostoucí počet mrtvých nicméně naznačuje, že šíření infekce není v islámské republice zdaleka u konce. Finální čísla tak mohou být velmi dramatická – nejhorší scénáře hovoří až o 3,5 milionu mrtvých. Kritickou situaci v zemi zhoršuje nedůvěra lidí v íránské vedení, opatření totiž často nerespektují.

Teherán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Se 17 tisíci nakaženými a víc než tisícovkou obětí je Írán považován za třetí nejhůře postižený stát epidemií koronaviru hned po Číně a Itálii | Zdroj: Reuters

„Máme před sebou relativně obtížný týden... Když sledujeme ten trend, vrchol nemoci přijde příští týden,“ uvedl na konci února íránský ministr zdravotnictví Saíd Namakí. Jak se ale ukazuje, slíbený vrchol epidemie v Íránu stále nepřichází.

Koronavirus si nevybírá. Nakažení jsou herci nebo členové vlády ve Španělsku i v Británii

Číst článek

Tři týdny po prohlášení íránského ministra islámská republika hlásí víc než 16 tisíc nakažených, Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně upozorňuje, že skutečný počet může být až pětkrát vyšší, než íránské úřady uvádějí.  

To nejhorší ale zemi teprve čeká. Ukazuje to studie teheránské Šarífovy univerzity technologie, která se na základě současného trendu šíření koronaviru vytvořila počítačovou simulaci dalších scénářů epidemie v Íránu. Vědci Šarífovy univerzity přitom došli k závěru, že v nejlepším případě země dosáhne vrcholu epidemie zhruba za týden a počet obětí se vyšplhá přes 12 tisíc.

Na optimistický scénář by podle studie nicméně došlo v případě, že by vláda uvalila karanténu na všechny nejrizikovější oblasti, lidé by pravidla karantény striktně dodržovali a byl by zajištěn také přístup k potřebnému lékařskému vybavení. Dodržení těchto tří podmínek se ale v Íránu ukazuje jako problém – nejenže mnozí izolaci nedodržují, zásobování zdravotního systému je navíc kvůli americkým sankcím a neefektivnímu řízení na katastrofální úrovni, varuje Deutsche Welle.

Podle nejčernějšího scénáře tak hrozí, že epidemie dosáhne svého vrcholu až na konci května, kdy se počet obětí může v 81milionové zemi vyšplhat až na 3,5 milionu lidí, uvádí studie Šarífovy univerzity.

Lidé vládě nevěří

Na kritické situaci v Íránu se podepisuje fakt, že íránské úřady zpočátku nepřiznávaly, jak velkou hrozbu nákaza představuje. K protiepidemickým opatřením se začalo přistupovat až v posledních dnech, kdy se zintenzivnilo testování, začaly se zavírat šíitské svatyně a úřady vyzvaly obyvatele, aby se zdržovali doma. Podle íránských médií úřady ve 13 provinciích i hlavním městě měří teplotu lidem, kteří se snaží odjet, a ty s horečkou posílá do karantény.

Nákaza se objevila ve všech 31 íránských provinciích a ne všude platí stejná opatření. Výzvu Teheránu, aby lidé zůstávali doma, navíc mnozí ignorují.

„Vztah mezi vládou a veřejností je vážně poškozený, vláda tak nyní trpí obrovskou ztrátou důvěry. To se projevuje v kritických situacích, jako je tahle. Kvůli této nedůvěře společnost ignoruje informace, které jí vláda poskytuje,“ popisuje pro Deutsche Welle sociolog Sajíd Pajvandí nedůvěru Íránců k úřadům, která se ještě víc prohloubila začátkem roku poté, co Teherán přiznal sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi na palubě.

Chaos v řízení epidemie

Epicentrem nákazy se v Íránu stalo posvátné město Kom, kde úřady 19. února zaregistrovaly první oběť koronaviru. Podle satelitních snímků, na které upozornil americký list Washington Post, zde v současnosti velice rychlým tempem vznikají masové hroby i nové hřbitovy.

Jak podotýká televize Deutsche Welle, město Kom je centrem extrémních náboženských skupin, které odmítají závažnost situace a brání tak vládě uvalit na celý Kom karanténu. Podobná situace je ale také ve 130 kilometrů vzdáleném hlavním městě, které eviduje největší počet úmrtí na nemoc COVID-19 v celém Íránu. Ani na Teherán nebyla uvalena karanténa.

Humanitární pracovník: Uprchlické tábory jsou pro šíření koronaviru ideální podhoubí. Situace je kritická

Číst článek

Nikdo přitom neví, kdo za přijetí protiemidemických opatření vlastně odpovídá. Nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v neděli vyzval armádu, aby se řídila pokyny prezidenta Hasana Ruháního a jeho vlády. O pár dní dřív přitom nařídil armádě, aby se vedením boje s koronavirovou infekcí ujala právě ona. Stejně tak úřady vysílají lidem nejasné signál, pokud jde o zákazy vycházení a uvalení karantény.

„Nemáme kapacitu ani schopnost uvalit na Teherán karanténu,“ přiznává podle DW starosta hlavního města Pirouz Hanachi. „Nemůžeme se ani postarat o lidi v karanténě – to je částečně dáno sankcemi,“ dodává. Americké sankce totiž zakazují bankovní transakce s Íránem potřebné k zajištění zdravotnických potřeb. Zdravotnictví se tak v krizové situaci ocitá pod obrovským tlakem.

„Strýc, který pracuje jako lékař, mi volal z nemocnice a brečel, že už to nezvládne,“ popisuje pro magazín TIME laboratorní pracovnice jedné z nemocnic v Komu, podle které chybělo ochranné oblečení pro lékaře hlavně v první fázi krize. „Vpravo vlevo lidé umírají. To je případ všech našich nemocnic v Komu,“ říká.

Vrchol u koronaviru čekáme asi za měsíc. Může ale přijít druhá i třetí vlna, říká Vojtěchova náměstkyně

Číst článek

Umírají nejen senioři

Podle Světové zdravotnické organizace jsou nezranitelnějšími skupinami nákazy koronavirem starší a chronicky nemocní lidé. Data uváděná íránským ministerstvem zdravotnictví nicméně ukazují, že poměrně velké procento umírajících na COVID-19 v Íránu tvoří i lidé mladších ročníků – úřady koncem minulého týdne uvedly, že 15 procent obětí bylo mladších 40 let.

Jak navíc upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, zvlášť ohroženou skupinu tvoří také desítky tisíc přeživších útoků chemickými zbraněmi, které během íránsko-irácké války v letech 1980–1988 využívala irácká armáda pod vedením Saddáma Husajna.

Odhaduje se, že tyto útoky přežilo na 100 tisíc Íránců, mnozí z nich od té doby trpí dýchacími problémy a nejrůznějšími plicními chorobami, čelí tak většímu riziku než ostatní. Jedním z přeživších chemických útoků, kteří v Íránu na onemocnění COVID-19 zemřeli, je například bývalý plukovník Islámských revolučních gard Morteza Malek, nepotvrzené zprávy válečných veteránů nicméně hovoří o zhruba 18 dalších.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme