Írán obohacuje uran, znovu porušil jadernou dohodu, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán obohacuje uran s pomocí výkonných odstředivek, čímž porušil další část mezinárodní jaderné dohody, kterou uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), k níž se dostala agentura Reuters. Agentura ve zprávě napsala, že Írán uvedl do chodu propojené výkonné odstředivky určené k urychlení obohacování uranu.

Vídeň Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alí Akbar Sálehí, bývalý reprezentant Íránu v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii

Alí Akbar Sálehí, bývalý reprezentant Íránu v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii | Zdroj: Reuters

Zpráva se odvolává na středeční inspekci. Islámská republika zároveň podle organizace plánuje v budoucnu instalovat více těchto systémů, než původně informovala.

Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí začátkem září oznámil, že země bude vyvíjet nové odstředivky určené k urychlení obohacování uranu. Nadále však bude umožňovat inspektorům MAAE přístup ke svým jaderným zařízením.

Trump ohlásil rozšíření sankcí proti Íránu. Opatření mají souviset se sobotními útoky v Saúdské Arábii

Číst článek

Írán už dříve v rozporu s dohodou zvýšil zásoby obohaceného uranu a začal uran obohacovat na více než povolených 3,67 procenta. Teherán zároveň vzkázal, že má kapacity k obohacování uranu nad 20 procent, ale zatím to nemá v úmyslu učinit.

Írán a šest světových mocností – Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA – v roce 2015 podepsaly dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, které jsou s ním spojeny.

Americký prezident Donald Trump ale loni v květnu k překvapení partnerů oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují, a pak znovu zavedl proti islámské republice sankce. Od té doby napětí mezi USA a Íránem narůstá.

‚Maximální tlak‘

Smyslem jaderné dohody bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií.

Írán obohacuje uran na 4,5 procenta a překračuje limit, potvrdila mezinárodní atomová agentura

Číst článek

Trump nicméně po odstoupení od dohody vede proti Íránu politiku takzvaného „maximálního tlaku“, čímž se snaží Teherán přimět k jednáním o omezení balistického programu a změně přístupu ke konfliktům na Blízkém východě.

Írán od května postupně přestal dodržovat několik bodů jaderné dohody a pohrozil, že podnikne další kroky s cílem přimět evropské signatáře, aby zmírnili dopad amerických sankcí na Írán.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí uran obohatit nad 85 procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme