Írán po smrti prezidenta čekají předčasné volby. Režim se může ještě utužit, říká expert Tureček

Prezident Ebrahím Raísí podle íránské agentury Mehr a íránské státní televize zemřel při pádu vrtulníku. Trosky v pondělí našli záchranáři v horách mezi Íránem a Ázerbájdžánem. Na palubě s ním seděl také ministr zahraničních věcí. „Íránský režim je velice systematicky připravován na své přežití a přežívá už pátou dekádu,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Břetislav Tureček, vedoucí centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Záchranářské týmy, které v husté mlze hledaly trosky havarovaného vrtulníku

Záchranářské týmy, které v husté mlze hledaly trosky havarovaného vrtulníku | Zdroj: AFP / Iranian Red Crescent / Profimedia

Dá se vyloučit cizí zavinění nehody?
V tuto chvíli asi určitě ještě nedá. Nicméně všechno nasvědčuje tomu, že opravdu k nehodě došlo v důsledku špatného počasí. Možná nějakých chyb pilota, to se všechno teprve uvidí. Tam je možná nutné říct, že vrtulník byl, jestli se nepletu, nejméně 15 hodin pohřešovaný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s Břetislavem Turečkem

To znamená, vůbec se o něm nevědělo. Jenom se vědělo, že měl mít, jak původně tedy íránská média uváděla, tvrdé přistání. Takže ani nevíme žádné technické podrobnosti, ani nebyly žádné nouzové signály, které by nasvědčovaly, co se stalo a proč k tomu došlo.

Kdo teď v Íránu převezme pravomoci Raísího?
Je to jednoznačně dané ústavou, Írán má několik viceprezidentů. Jeden z nich je první viceprezident, tedy statutární prezident zastupující, Mohammad Mochbar, který tedy teď přebírá funkce šéfa vlády. Není to jenom ceremoniální prezident, ale v Íránu je prezident šéfem exekutivy, má pod sebou celou vládu. A to do chvíle, než nastoupí nově zvolený prezident v předčasných volbách, protože v Íránu prezidenta volí přímo íránští voliči.

Břetislav Tureček, Metropolitní univerzita Praha | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Jak velkou ztrátou je smrt Raísího pro Írán? Pokud se nepletu, tak se o něm mluvilo jakožto o možném dalším nejvyšším vůdci?
Mluvilo se tak o něm jako o jednom z vícero předpokládaných kandidátů. Jde o to, že v čele země stojí nejvyšší vůdce země Alí Chameneí, kterému už je přes 80 let. A samozřejmě v průběhu doby se stále více spekulovalo, kdo ho nahradí.

Protože v Íránu jsou taková dvě hlavní mocenská křídla, řekněme, konzervativci a liberálnější křídlo teokracie. Každé z nich mělo nějaké své kandidáty. A jména těch kandidátů se v průběhu doby různě z různých důvodů měnila, ale faktem je, že Ebrahím Raísí k nim patřil, ale patřil k nim také třeba syn současného vůdce, plus několik dalších jmen.

V rámci frakčních bojů mezi těmi dvěma hlavními křídly režimu se často snažili toho druhého zdiskreditovat a byla to taková, řekněme, zákulisní válka v očekávání toho, že jednoho dne současný nejvyšší vůdce Alí Chameneí prostě ze scény odejde.

Prezident Raísí nepřežil nehodu vrtulníku. Podle íránských médií je mezi mrtvými i ministr zahraničí

Číst článek

Prezident Raísí patřil v Íránu k těm nejkonzervativnějším politikům, je to tak?
Jak se to vezme, byli i konzervativnější. Měřítka z liberálního západu samozřejmě stavějí do konzervativních, radikálních pozic velkou část íránského establishmentu. Ale Raísí patřil ke konzervativcům, nicméně byl někdy kritizován, řekněme, i zprava zase v rámci vnitřních frakčních bojů.

Otevírá jeho smrt určitý prostor pro íránskou opozici?
Nemyslím si, ptáte-li se na exilovou opozici, která už déle než 40 let vyzývá ke svržení íránského režimu, tak si nemyslím, že by to na ni mohlo mít nějaký vliv. Samozřejmě asi uvidíme tiskové zprávy, které se budou snažit takový dojem vyvolat, ale v praxi íránský režim, jak jsme viděli v uplynulých letech, je velice systematicky připravován na své přežití a přežívá už pátou dekádu.

Kdo by vyhrál volby, kdyby Raísí nemohl vládnout, nelze odhadnout. Írán je ale stabilní, říká analytik

Číst článek

V uplynulých letech jsme viděli poměrně tvrdé potlačení protirežimních protestů přímo uvnitř země. To znamená, že nějaké aktivity zahraniční exilové opozice, podporované ať už třeba Izraelem, Spojenými státy, nebo některými arabskými zeměmi, tak obvykle se do vnitroíránské situace nepromítnou.

Nepředpokládáte tedy, že by smrt prezidenta íránský režim destabilizovala?
Přesně tak, nemyslím si to. Naopak si umím představit, že v symbolické rovině se prostě establishment v tuto chvíli semkne, jaksi z jakési piety třeba, že odešel jeden z vůdčích činitelů té teokracie. Naopak se to může stát i určitou možná záminkou k ještě většímu utužení situace v zemi.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme