Při íránském ostřelování kurdské oblasti v Iráku zemřelo 13 lidí. Souvisí to s protivládními protesty
Třináct mrtvých a 58 zraněných si vyžádalo ostřelování kurdského regionu na severu Iráku íránskou armádou. Vyplývá to z nové bilance, o níž ve středu informovala agentura AFP s odvoláním na kurdskou samosprávu v Iráku. Samospráva útoky odsoudila a irácké ministerstvo zahraničí se kvůli tomu chystá předvolat si íránského velvyslance, uvedla agentura Reuters.
Ostřelování oblasti v iráckém Kurdistánu íránskými bezpilotními letouny trvá už několik dní a souvisí zřejmě s protivládními protesty, které tento měsíc vypukly v desítkách měst v Íránu kvůli smrti mladé Íránky kurdského původu po zatčení policií. Také íránská agentura Fars, kterou vlastní íránské revoluční gardy, napsala, že „cílené ostřelování separatistů“ na severu Iráku souvisí s nepokoji v Íránu, které podle ní kurdské skupiny ze severu Iráku podporují.
Kurdská regionální vláda v Iráku ve středu útoky důrazně odsoudila a označila je za „narušení svrchovanosti kurdského regionu“. Irák je jedinou zemí, kde mají Kurdové autonomní území s uznanou vlastní správou. Íránské útoky odsoudil i britský generální konzul v Irbílu David Hunt, který to na twitteru označil za „nevyprovokované porušení irácké suverenity“.
Íránské bezpilotní letouny ve středu útočily na severu Iráku na obec vzdálenou asi 60 kilometrů východně od Irbílu, což je hlavní město iráckého Kurdistánu. Podle íránské armády byly cílem pozice ozbrojených skupin, které podle Teheránu podněcují nynější protesty v Íránu. Jeden ze členů Demokratické strany íránského Kurdistánu řekl Reuters, že útoky cílily i na obytné a kancelářské budovy.
Íránské útoky odsoudilo i americké ministerstvo zahraničí. Podle USA je použití íránských balistických střel a dronů „neoprávněným narušením irácké suverenity a územní celistvosti“.
Mahsa Amíníová není první obětí íránské mravnostní politiky. K podobným zločinům dochází desítky let
Číst článek
Demonstrace v Íránu trvají už dva týdny a podle nevládních organizací si vyžádaly přes sedm desítek obětí. Íránská státní média uvádějí 41 mrtvých. Demonstrace se konají v desítkách měst včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálí hidžáby, kterými si mají podle pravidel íránské islámské republiky zakrývat vlasy.
Právě kvůli porušení těchto pravidel zatkla v polovině září íránská mravnostní policie na ulici Mahsu Amíníovou, která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze v nemocnici zemřela. Podle místních úřadů utrpěla infarkt, podle rodiny a některých svědků její smrt zavinila policejní brutalita.
K nezávislému vyšetření smrti Amíníové ve středu vyzval i generální tajemník OSN António Guterres, jehož mluvčí zároveň jménem šéfa OSN apeloval na íránské bezpečnostní složky, aby se zdržely „nepřiměřeného použití síly“. „Jsme stále více znepokojeni zprávami o úmrtích při protestech, včetně žen a dětí,“ uvedl mluvčí šéfa OSN Stéphane Dujarric.
Kurdové žijí zejména v jihovýchodním Turecku a také v Iráku, Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. V Íránu, který má asi 85 milionů obyvatel, žije kolem osmi milionů Kurdů, což je druhý nejvyšší počet po Turecku, kde jich žije 15 až 20 milionů.
