Sestřelení letadla hýbe Íránem, může dopadnout i na únorové volby. ‚Legitimita režimu utrpěla,‘ říká expert

Zatímco před týdnem byly v íránských ulicích slyšet davy lidí rozhořčených smrtí elitního generála Kásema Solejmáního, o víkendu se hněv některých Íránců otočil proti vládě samotné. Poté, co se Teherán přiznal k sestřelení ukrajinského letadla, lidé v metropoli strhávají plakáty se Solejmáním a volají po odstoupení duchovního vůdce. Za pár týdnů přitom Írán čekají parlamentní volby a protesty podle odborníka mohou mobilizovat nespokojené voliče.

Analýza Teherán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U Teheránu se zřítil boeing největších ukrajinských aerolinek UIA. Všichni na palubě zahynuli | Foto: Nazanin Tabatabaee/WANA | Zdroj: Reuters

„Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí,“ prohlásil velitel letectva a protivzdušné obrany íránských Revolučních gard Amír Alí Hádžízádeh poté, co v sobotu přijal odpovědnost za pád ukrajinského boeingu se 176 lidmi na palubě.

Na protivládní demonstraci v Teheránu se sešly stovky Íránců. Dav v ulicích strhával plakáty Solejmáního

Číst článek

Podle jeho vysvětlení jeden z příslušníků gard pokládal ukrajinský dopravní letoun za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu a o jejím zneškodnění se rozhodoval v časové tísni. „Musel se rozhodnout, zda vystřelí, anebo nevystřelí. Rozhodl se špatně,“ dodal Hádžízádeh.

K odpovědnosti se Teherán přiznal až tři dny po katastrofě. Ještě v pátek tamní představitelé jakákoliv tvrzení, že bylo letadlo – ať už omylem, nebo úmyslně – sestřeleno, důrazně odmítali a označovali je za „psychologickou válku“ namířenou proti Íránu.

Generál Revolučních gard přitom v sobotu řekl, že úřady o nezamýšleném sestřelení letadla informoval už ve středu.

Přiznání vlády se tak stalo další rozbuškou bouřlivého dění v Íránu. Země zažívala mohutné protirežimní demonstrace už koncem loňského roku. Po smrti generála Kásema Solejmáního, kterého začátkem ledna zabily americké rakety v Bagdádu, se ale hněv demonstrantů obrátil proti Spojeným státům. S jedním z nejmocnějších mužů se do ulic Teheránu přišly před týdnem rozloučit statisíce lidí, kteří provolávali hesla jako „smrt Americe“.

Sestřelení ukrajinského letadla, na jehož palubě bylo i 82 Íránců, ale do vypjaté situace vneslo novou dynamiku. Po přiznání odpovědnosti lidé v ulicích požadují odstoupení nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a strhávají či zapalují plakáty a billboardy s portréty zabitého generála Solejmáního.

Vláda situaci nezvládla

Zlost se projevila také na íránských sociálních sítích. Během víkendu se jimi začaly šířit rozhořčené komentáře, podle kterých vláda strávila více času popíráním odpovědnosti za tragédii, než vyjádřením soustrasti rodinám obětí. Mnozí se ptají, proč nebylo teheránské letiště v době takového napětí uzavřeno.

Na vysvětlenou: k sestřelení došlo jen pár hodin poté, co Írán provedl raketový útok na americké síly na základnách v Iráku jako odvetu za zabití Solejmáního. V očekávání amerického protiúderu tak byly íránské Revoluční gardy v pohotovosti, žádné opatření pro civilní lety nicméně Teherán nepřijal.

Írán tvrdě potlačuje nepokoje. ‚Počet obětí pořád neznáme, režim vypnul internet,‘ popisuje novinářka

Číst článek

„První věc, kterou by země měla v případě eskalace vojenského konfliktu udělat, je uzavřít nebe pro civilní lety. To ale znamená vážné finanční ztráty a pokuty. V Íránu proto převládl cynický přístup,“ komentoval rozhodnutí íránského vedení bývalý ukrajinský generál Igor Romanenko pro agenturu AP.

Podle mnohých Íránců i části médií vláda vypjatou situaci nezvládla a měla by odstoupit. Už v sobotu vyšlo do teheránských ulic několik stovek lidí, v neděli pak demonstrace ještě zesílily a pokračovaly i v pondělí. S rostoucím počtem protestujících ve městě se však stupňovala i brutalita policie – proti demonstrantům použila slzný plyn a podle účastníků protestů také ostrou munici.

„Pro íránské vedení to je velice citlivé období. Čelí vážnému poklesu důvěryhodnosti. Nejenže zpočátku zakrývali pravdu, ale celkově špatně zvládli situaci,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity bývalý člen íránského vedení.

Protesty mohou sílit

Protirežimní demonstrace přitom vládu postihly už v polovině listopadu, kdy lidé vyšli do ulic hlavně kvůli zhoršující se ekonomické situaci.

„Protesty, které nyní zasahují Írán, nejsou tak silné jako ty z konce minulého roku motivované trojnásobným zdražením benzinu. Tehdy vyšla do ulic pestrá škála íránské společnosti v mnohonásobně vyšším počtu a dokázala zablokovat nejen velká města, ale i venkov,“ popisuje pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus.

Irák na cestě k vypuzení amerických vojáků. Stažení vojsk by bylo ranou pro USA a dárkem pro Írán

Číst článek

Podle odborníka na Írán se nynějších demonstrací účastní především univerzitní studenti a zasahují téměř výlučně velká města, naopak venkov aktuálně dění zatím nechává chladným. V příštích dnech a týdnech ale situace může dál eskalovat.

„Protesty určitě mohou sílit, protože sestřelením letadla jsou pohoršeni prakticky všichni,“ tvrdí Kraus a dodává, že právě otázka bezpečnosti je dlouhodobým argumentem, díky němuž si íránský režim u veřejnosti získává legitimitu.

„Vůdci Íránu zdůrazňují, že země má perfektní bezpečnostní síly, které ji drží daleko od terorismu, napadení či válečného konfliktu. Najednou se ale ukáže, že v určitém diletantismu jsou tyto bezpečnostní síly schopné sestřelit civilní letadlo – a to v momentě, kdy se na území Íránu z bezpečnostního hlediska nic zásadního nedělo. Režimní legitimita, která je postavená na kvalitě bezpečnosti, proto utrpěla velkou ránu,“ vysvětluje.

Kraus poukazuje, že rozhořčení obyvatel se snaží naplno využít kritici režimu – podle nich nejenže nefunguje ekonomika a politický systém prostupuje všudypřítomná korupce, ale ani bezpečnost už není na vysoké úrovni, když íránské složky dokážou zaměnit civilní letoun s nepřátelskou střelou.

Dopad na volby

Vyhrocená situace je pro režim o to nepříjemnější, že za měsíc a půl zemi čekají parlamentní volby. Kromě složení parlamentu budou Íránci rozhodovat také o 88 zástupcích takzvaného Shromáždění znalců, které volí a také může odvolat duchovního vůdce země.

V Íránu se druhým dnem protestuje kvůli sestřelení ukrajinského letadla. Policie použila slzný plyn

Číst článek

Tím je v současnosti 80letý Alí Chameneí, který vždy označoval vysokou volební účast za jeden z hlavních aspektů legitimity íránského režimu. Podle agentury Reuters ale tentokrát nemusí být podpora voličů taková, jako v předešlých letech.

„Proč bych měl hlasovat pro současný režim? Vůbec jim nevěřím. Lhali nám o havárii letadla. Proč bych jim měl věřit, když nám oni nevěří natolik, že neřeknou ani pravdu?“ stěžuje si 27letý vysokoškolský student z Teheránu Hasham Ghabárí.

Podle Krause bude průběh a nakonec i výsledek voleb záviset na tom, zda nespokojení občané přijdou dát svůj nesouhlas najevo k volebním urnám, případně budou hlasování bojkotovat.

„Ve druhém případě by vyhrála tradicionalistická konzervativní pravice a zastánci režimu, kteří k volbám jistě spořádaně přijdou. Je ale možné, že protesty a události posledních dvou týdnů povedou k tomu, že protirežimní část voličů přijde k urnám a hodí to umírněným kandidátům, kteří doslova žadoní o jejich hlasy,“ míní Kraus.

„Odhadovat, jak se to nakonec vyvine, by bylo věštění z křišťálové koule, ale může dojít také na opačný scénář, kdy budou protesty tvrdě potlačeny a lidé nebudou mít absolutně žádnou chuť dál nějak participovat – tím méně ve volbách, u nichž jsou přesvědčeni, že stejně nehrají vůbec žádnou roli,“ uzavírá odborník Masarykovy univerzity.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme