Írán se obává nových nepokojů, kvůli zdražení benzínu
Íránské bezpečnostní složky jsou opět v plné pohotovosti, policie hlídkuje na důležitých místech po celé zemi. Teherán se obává další vlny protivládních protestů. Důvodem tentokrát nejsou politické spory, ale dramatické zdražování.
Íránci byli zvyklí na výrazně dotované pohonné hmoty. Prezident Mahmúd Ahmadínežád ale oznámil, že tento systém už je neudržitelný. Změnu dotační politiky označil za největší zásah do íránské ekonomiky za posledních padesát let.
„Na zdražení mají vliv protiíránské sankce a také skutečnost, že navzdory tomu, že Írán je jednou ze zemí, které mají největší zásoby ropy a zemního plynu na světě, má málo rafinérií, takže většinu benzínu, který spotřebuje, musí dovážet,” uedl Mialn Slezák.
Íránci dosud mohli měsíčně kupovat 60 litrů benzínu po koruně devadesáti. Teď se tento příděl čtyřikrát prodraží. Skoro dvakrát dražší je i benzín, který Íránci tankují nad dotovanou kvótu. Podle místních médií vyskočí i ceny vody, elektřiny, zemního plynu a také potravin.
Pro Íránce byly dotace zásadní součástí jejich života. Odhaduje se, že vláda na ně ročně dávala až 100 miliard dolarů. Ekonomové varují, že systém táhne zemi ke dnu.Prezident Ahmadínežád, který o zdražení rozhodl, si potrpí na pověst muže, který se stará o chudší vrstvy.
Během prvních dvou měsíců dostane každý Íránec od vlády měsíčně částku v přepočtu odpovídající čtyřiceti dolarům a 15 litrů benzínu úplně zdarma.
To nebude přirozeně stačit, protože zdražování je opravdu masivní. Elektřina stoupne na trojnásobek, cena vody na čtyřnásobek a cena zemního plynu na topení dokonce na pětinásobek.
„Zdražování přispěje k tomu, že se zvýší inflace, která se už nyní drží nad dvaceti procenty,” dodal Milan Slezák.
Panují ale i obavy ze sociálních dopadů zdražení a také z násilností. Když vláda před třemi lety zavedla kvótu na levný benzín, vedlo to k drancování a vypalování čerpacích stanic. Podle Milana Slezáka ale žádné násilnosti v současné době nehrozí, slyšet je pouze hlasité reptání.
