Írán souhlasil s vývozem uranu ke zpracování v cizině

Írán přistoupil na požadavky mezinárodního společenství a slíbil poslat svůj nízce obohacený uran k dalšímu zpracování do ciziny. Průlomový závazek v Teheránu podepsal íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí a jeho kolegové z Turecka a Brazílie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brazilský prezident s íránským ministrem zahraničí | Foto: AFP

Právě tyto dvě země dojednaly řešení krize ve snaze odvrátit další mezinárodní sankce proti Íránu. Takový postup proti Teheránu prosazují hlavně Spojené státy a Izrael.

Přehrát

00:00 / 00:00

Novou dohodu o íránském uranu přiblížil pro Rádio Česko zpravodaj ČRo Břetislav Tureček

„Brazílie se vydala tam, kam se bály vstoupit Spojené státy," zhodnotily brazilskou snahu o vyjednávání londýnské Timesy.

Spojené státy se snažily Turecko a Brazílii od jednání s Íránem odradit s tvrzením, že Teheránu jde jenom o získání dalšího času, a nikoli o kompromis.

„Brazílie je v současné době, stejně jako Turecko, nestálým členem Rady bezpečnosti. Je to rostoucí velmoc, která se snaží uplatnit svůj vliv a navázat tam, kde Američané a Evropané selhaly. Brazílie se snaží využít sporu, aby posílila svoje pozice na mezinárodní scéně,“ vysvětlil snahu Brazílie zpravodaj českého rozhlasu Břetislav Tureček.

Brazilský prezident Lula da Silva jednal s íránskými vůdci od nedělního rána. Až v půlnoci pak náhle do Teheránu přiletěl i turecký premiér Erdogan, jehož účast na summitu vůbec nebyla jistá.

Podle podepsaného závazku má Teherán odeslat 1200 kilogramů svého nízce obohaceného uranu do Turecka jako kompromisního státu, kde zůstane pod mezinárodním dohledem. Za něj má pak dostat hotové palivové články.

K tomu, aby dohoda fungovala, teď chybí podpisy západních států. Podobný návrh už mezinárodní společností přeložilo Íráncům loni na podzim. Z dohody ale sešlo kvůli sporům o technické provedení a hlavně kvůli vzájemné nedůvěře.

Rozdíl mezi oběma návrhy je v tom, že Írán přistoupil na místo, kde by docházelo k výměně uranového polotovaru za hotové palivové články. Původní plán vyvézt surovinu najednou Teherán odmítal a nabízel výměnu po částech, a to na íránské půdě. Na to nechtěly přistoupit západní státy.

Pro západní státy je závazek nedostatečný

Západní státy nyní hodnotí íránský závazek jako nedostatečný.

„Ochota Íránu poslat uran ke zpracování do ciziny neodstraňuje obavy z jeho úmyslů v jaderné oblasti,“ prohlásila mluvčí evropské ministryně zahraničí Catherine Ashtonové.

Brusel prý nepřestává usilovat o zavedení nových sankcí.

Francie například vzkázala, že se na nových sankcích dál pracuje. Někteří západní představitelé nicméně řekli, že dohoda je nadějným krokem.

Aby ale začala platit, musí ji podepsat Mezinárodní agentura pro atomovou energii a také pět stálých členů Rady bezpečnosti a Německo. Tedy druhá strana případné dohody s Teheránem.

"Západ bude asi dál tlačit svojí linii. Ale k prosazení sankcí potřebuje, aby je nevetovalo Rusko a Čína. To jsou právě státy, které budou teď mnohem náchylnější k omezení vlivu Západu a naslouchání Íránu, což znamená riziko pro Ameriku a Izrael," dodal Tureček.

Teherán má vyvézt omezené množství materiálu. Souběžně chce ale jinou surovinu sám dál obohacovat. Západ trvá na tom, že Íránci musejí tento proces zastavit, protože ho prý mohou zneužít ke zbrojení. Írán už teď čelí mezinárodním sankcím a hrozí mu jejich zpřísnění.

Martin Hromádka, Břetislav Tureček, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme