‚Režim brutálního popravčího.‘ Izrael odsoudil zvolení Raísího prezidentem Íránu
Izraelský premiér Naftali Bennett v neděli odsoudil zvolení ultrakonzervativce Ebráhíma Raísího íránským prezidentem. Zároveň prohlásil, že nová íránská vláda bude „režimem brutálního popravčího“, se kterým by svět neměl vyjednávat o návratu k jaderné dohodě z roku 2015. Raísí s přehledem ovládl páteční prezidentské volby, které však provázela nejnižší volební účast od založení islámské republiky.
Bennett na prvním televizním brífinku po jednání nového izraelského kabinetu prohlásil, že vstup mocného šéfa íránské justice do prezidentského úřadu zajistil íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, a nikoli svobodné a férové hlasování.
Novým íránským prezidentem bude soudce Ebráhím Raísí. Od 80. let jsou na něj uvaleny americké sankce
Číst článek
Raísí dostal bezmála 62 procent hlasů v prvním kole, k volbám však přišlo poprvé od roku 1979 méně než 50 procent voličů. Podle pozorovatelů stála za nezájmem nespokojenost s ekonomickou situací, represemi a také nesouhlas s počínáním úřadů, které před volbami zakázaly kandidovat několika uchazečům.
„Raísího zvolení je (…) poslední příležitostí pro světové mocnosti, aby se probudily, než se vrátí k jaderné dohodě, a aby pochopily, s kým se to snaží dohodnout,“ řekl Bennett.
„Režimu brutálního popravčího nesmíme nikdy dovolit získat zbraně hromadného ničení. V tomto se izraelská pozice nezmění,“ dodal.
Nacionalista Bennett, který stojí v čele nové mnohostranné vládní koalice, vystupuje stejně jako jeho konzervativní předchůdce Benjamin Netanjahu proti jaderné dohodě západních mocností s Íránem. V ní se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení některých protiíránských sankcí. Podle izraelských vůdců, kteří považují Írán za svého hlavního regionálního nepřítele, jsou však podmínky dohody příliš mírné.
Netanjahuova éra po 12 letech skončila. Izraelští poslanci vyslovili důvěru vládě Naftaliho Bennetta
Číst článek
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v tomto s Izraelem souhlasila, od dohody proto odstoupila a znovu uvalila na Teherán některé sankce. Írán v reakci začal podmínky dohody porušovat, nicméně ujišťuje, že jeho cílem není vývoj jaderných zbraní. Současný šéf Bílého domu Joe Biden naznačil, že by se chtěl k dohodě za určitých podmínek vrátit, o čemž se v posledních týdnech vedou nepřímá jednání mezi USA a Íránem.
Raísí bude první íránským prezidentem, na nějž uvalily Spojené státy sankce ještě před nástupem do úřadu.
Podle USA hrál mimo jiné roli při popravách tisíců politických vězňů na konci 80. let a při násilném potlačení protestu v roce 2009. Raísí se k obviněním Washingtonu nikdy veřejně nevyjádřil.
