Podle íránského prezidenta byl kyberútok na čerpací stanice snahou vyvolat chaos

Íránský prezident Ebráhím Raísí ve sředu uvedl, že úterní kybernetický útok, který paralyzoval čerpací stanice v celém Íránu, měl za cíl lidi rozčílit a vyvolat chaos. Informuje o tom agentura AP, podle níž se i ve středu u íránských čerpacích stanic tvořily dlouhé kolony. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA úterní kybernetický útok zasáhl 4300 stanic v celé islámské republice.

Teherán Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kyberútok, hackerský útok (ilustrační foto)

Kyberútok, hackerský útok (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 1.0

Okolnosti útoku se podle agentury vyšetřují a situace se vrací do normálu. Raísí úterní kybernetický útok nyní komentoval poprvé. Z jeho spáchání přitom neobvinil žádnou konkrétní skupinu. Naznačil však, že za ním stojí protiíránské síly, píše AP.

USA by měly být aktivnější, řekl ruský ministr zahraničí k obnově jaderné dohody s Íránem

Číst článek

K útoku se žádná skupina nepřihlásila. Podobal se však jinému, který se stal o několik měsíců dříve a který měl být kritikou íránského nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího.

Úterní útok odstavil vládou vydané karty, které mnozí Íránci používají ke koupi subvencovaného paliva.

Lidé, kteří se snažili koupit palivo pomocí těchto karet, obdrželi po vložení karty do terminálu vzkaz „kyberútok 64411“. Podle AP je toto číslo spojeno s horkou linkou, kterou provozuje úřad nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího a která řeší otázky týkající se islámského práva.

Číslo 64411 bylo použito při červencovém kybernetickém útoku na íránské železnice. Izraelská bezpečnostní firma Check Point útok později připsala skupině hackerů, kteří si říkají Indra podle hinduistického boha války. V minulosti skupina útočila na firmy v Sýrii, kde se prezident Bašár Asad drží u moci i díky íránské pomoci.

Na úterý také připadaly narozeniny šáha Rezy Pahlavího, který v těžkém stadiu rakoviny po masových demonstracích uprchl z Íránu v lednu 1979. V nepřítomnosti jej zvláštní islámský revoluční soud odsoudil k trestu smrti. Šáh pobýval v několika zemích a smrt jej zastihla v Káhiře v červenci 1980 ve věku 60 let.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme