Íránské ženy sundávají šátky. Režim to označuje za americké spiknutí a hrozí převýchovou

Protesty proti povinnému nošení hidžábu je možné vnímat jako symbol hlubšího a rozsáhlejšího nepokoje ve společnosti. Íránská policie v únoru v Teheránu zatkla 29 žen kvůli protestům proti zákonu, který ukládá povinnost nosit hidžáb. K zatčení došlo v době, kdy ženy napříč Íránem sdílejí na sociálních sítích své fotografie, na kterých jsou s odhalenými hlavami a zároveň drží šátky symbolicky v rukou nebo je mají pověšené vedle svého těla.

Teherán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle průzkumu z roku 2014 považuje polovina Íránců nošení šátku za věc osobní volby. | Foto: Kamyar Adl, CC BY 2.0

Problému se v obsáhlé analýze věnuje britský týdeník Economist. Na svém webu nabízí čtenářům vysvětlení širších souvislostí celé problematiky. 

Economist pokračuje popisem momentální situace v Íránu. Místní policie uvedla, že kampaň proti povinnému nošení šátku byla a je podněcovaná zvenčí. A to údajně prostřednictvím ilegálních satelitních kanálů. 

Století sporů o šátek 

Ale poslankyně iránského parlamentu Solejhá Džoloudárzáde s takovým hodnocením nesouhlasí. Říká, že nálada ve společnosti k podobným protestům v zemi zrála už delší dobu. „Dějí se kvůli našemu nesprávnému přístupu. Ženy jsme omezili a zbytečně jsou dále sankcionovány,“ cituje Economist íránskou političku. 

A pokládá si dvě podle něj zásadní otázky. Za prvé, jaká může být pravděpodobnost, že ženy v Íránu bitvu o povinné nošení šátku vyhrají? A za druhé, co jejich protesty říkají o stavu íránské politiky? Britský týdeník rovnou nabízí odpovědi. 

Íránský šáh Rezá Šáh Pahlaví (zcela vlevo) přijal za svůj sekulární přístup svého tureckého protějšku Mustafy Kemala Atatürka (vpravo) a nošení šátků zakázal, a to i v případě žen duchovních. | Foto: CC0 Public domain

Šátek nošený ženami je prý už dlouho symbol širších souvislostí vnitřní íránské politiky. V průběhu minulého století úřady v zemi poměrně drasticky měnily pravidla ženského oblékání. Nejprve se změnami přišel Rezá Šáh Páhlaví, iránský autokratický vládce. Ve třicátých letech dvacátého století přijal za svůj sekulární přístup svého tureckého protějšku Mustafy Kemala Atatürka. 

Ve jménu modernizace zakázal šátky a vyslal svou policii, aby je vytrhla z rukou manželek íránských islámských duchovních a stoupenců přísného výkladu islámu. O čtyřicet let později, v roce 1979, se ajatolláhové pomstili a zasáhli proti sekulárnímu státu. A poslali levicové Íránky domů, aby si opět nasadily své šátky. 

Zakryjte se, nebo trpte 

Nový režim, který nastoupil s íránskou revolucí, do trestního zákoníku vtělil ustanovení, podle kterého hrozí až dva měsíce ve vězení každé ženě přistižené v nesprávném oblečení bez pokrývky hlavy. Íránská morální policie, která se sama považovala za „hlídku Boží pomsty“, procházela íránskými ulicemi a skandovala „zakryjte se, nebo trpte“, rekapituluje britský týdeník. 

Íránská morální policie, která se sama považovala za „hlídku Boží pomsty“, po islámské revoluci procházela íránskými ulicemi a skandovala „zakryjte se nebo trpte“. | Foto: Amir Farshad Ebralimi, CC BY-SA 2.0

Islámská republika ale zároveň ženy podporovala, aby dosáhly co možná nejlepšího vzdělání. V devadesátých letech dvacátého století dokonce bylo mezi studenty vysokých škol více žen než mužů. Ženy se začaly zasazovat za svá práva. Nejdříve aby mohly mít nezakrytý alespoň pramen vlasů, následně začaly bojovat za právo mít odhalenou celou ofinu. 

Economist pokračuje popisem situace v kancelářích bohatého severního Teheránu, kde si prý některé ženy sundávaly šátky úplně. Nedávné protesty mohou představovat jen malé potíže pro zavedené náboženské a zákonné pořádky. Na druhou stranu se ale může jednat i o symbol širšího neklidu v íránské společnosti, který by se mohl proměnit v něco většího. 

Protesty žen se totiž šířily současně s většími demonstracemi, které se v Íránu odehrály loni v prosinci. V jejich čele stáli manuálně pracující dělníci v provinčních městech. Bouřili se kvůli vlastní neutěšené ekonomické situaci a vystupovali proti údajné korupci náboženské elity. 

Americké spiknutí 

Ve snaze odradit ženy ze střední třídy od přidání se k demonstracím teheránský policejní šéf v prosinci prohlásil, že ženy už nebudou stíhány a zadržovány kvůli tomu, že si sundaly svůj šátek. Místo toho měly být nově posílány k převýchově. Tento krok ale ve skutečnosti vedl k dalšímu rozšíření odhalování hlav u žen, což vyvolalo další reakci íránské policie. 

Islámské šátky, jarmulky. Firmy mohou zaměstnancům zakázat nosit viditelně náboženské symboly

Číst článek

Mluvčí nejvyššího náboženského vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího, následně našel viníka v zahraničí. Za vše prý může americké spiknutí. Ale rozvážnější členové íránského kabinetu si podle britského periodika kladou otázku, jestli se šátky neproměnily ze symbolu víry spíše v symbol mužské nadvlády.

„Prorok Mohamed požadoval, aby jeho manželky nosily šátek, ale ne aby tak činily obyčejné ženy,“ řekl Economistu nejmenovaný člen íránského vládního aparátu. Příznivci íránského prezidenta Hasana Rúháního uveřejnili průzkum veřejného mínění z roku 2014, ve kterém se ukázalo, že polovina Íránců považuje nošení šátku za věc osobní volby.  

Íránský režim tak nyní může začít zvažovat, jestli stojí za to umožnit rozsáhlejší a dlouhodobou reformu v otázkách, jako jsou například pravidla pro oblékání žen. „Mohlo by mu to usnadnit udržení kontroly nad celou zemí,“ uzavírá svůj článek britský týdeník. 

Text vznikl v rámci pořadu Českého rozhlasu Plus Svět ve 20 minutách.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme