Íran zřejmě nepřistoupí na dohodu s jadernými mocnostmi
Írán nejspíš nepřijme dohodu, která by uklidnila svět ohledně jeho jaderného programu. Na jednáních ve Vídni bylo za spoluúčasti Francie, Ruska a Spojených států amerických domluveno, že Írán vyveze část svého slabě obohaceného uranu k dalšímu obohacení do Francie a Ruska. To bylo přivítáno jako bezprecedentní gesto dobré vůle.
Ve čtvrtek ovšem přišlo odmítnutí plánu z úst místopředsedy íránského parlamentu Mohammada Rezy Bahonara. Oficiální vyjádření Teheránu se čeká během pátku.
Plán předpokládal, že Írán vyveze 75 procent svých zásob slabě obohaceného uranu postupně do Ruska a Francie, odkud se mu vrátí obohacený na dvacet procent a ve formě palivových tyčí, které by mohl pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii použít pro výzkumný reaktor v Teheránu. Tedy pro mírové účely.
O Íránském jaderném programu s Jaroslavem Burešem z Ústavu mezinárodních vztahů.
Jak vyhlásil místopředseda íránského parlamentu, to je pro Teherán nepřijatelné. Podle Jaroslava Bureše z Ústavu mezinárodních vztahů lze chápat postoj Íránu dvojím způsobem.
"Postoj, který Írán zaujal, odráží poměry v současném íránském establishmentu a veřejném mínění, které je ve vztahu k jadernému programy rozdělené," řekl Bureš Rádiu Česko a dodal:
"Část, která podporuje pokračování íránského jaderného programu, zdůvodňuje postoj tím, že Írán podepsal dohodu o nešíření jaderných zbraní a je členem IAEA, které dovolil kontrolu svého programu."
Technické a politické aspekty
Otázkou zůstává, jak zmiňované dohody zapadá zpráva, že v září spolu v Káhiře poprvé po asi třiceti letech mluvili zástupci Íránu a Izraele, respektive ředitelka izraelské komise pro atomovou energii a íránský zástupce při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Tuto informaci Teherán popřel, nicméně Izraelci ji potvrdili.
"Je třeba oddělit technickou část od politické. Řada íránských vyjednavačů zastává - na rozdíl od politiků - poměrně rozumné postoje. Tvrdí například, že Írán obohacuje uran na 6 - 10 procent, kdežto na výrobu jaderných zbraní by musel obohacovat tentýž prvek zhruba na 90 procent," míní Bureš.
Dřívější rezoluce OSN Íránu obohacování uranu zakazovaly, a to pod hrozbou sankcí. Podle některých odborníků může být plán dojednaný ve Vídni - i když zřejmě stejně neprojde - vlastně uznáním, že Írán může pokračovat v obohacování uranu a tedy popřením rezolucí OSN.
"Už samotné uskutečnění této schůzky lze považovat za úspěch. Zmíněná jednání ukázala, že do budoucna je jakási dohoda možná," uzavřel Bureš.
