Íránci se po dohodě se západem těší na americké hamburgery
Před týdnem se ve Vídni světové mocnosti dohodly s Íránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za zrušení hospodářských sankcí. Íránci už přemýšlejí, jak se jim díky tomu změní život. Možná trochu překvapivě má v jejich úvahách ústřední místo hamburger a hranolky amerického střihu.
Íránci čekají, kdy se v zemi otevře pobočka fastfoodového řetězce McDonald's. Ten je pro řadu lidí v zemích s autoritářskými režimy symbolem západního stylu života.
Platilo to i v Rusku nebo v Číně v roce 1990, když tam McDonald's otevíral první pobočky po konci studené války, a kde nestáli lidé dlouhé fronty na samotný hamburger, ale na ‚kousek Ameriky‘. A platí to i v Íránu, kde minulý týden lidé v ulicích Teheránu oslavovali dohodu se západem.
Lidé si od pádu hospodářských sankcí slibují snazší dovoz západních výrobků do země. Jedna íránská blogerka napsala „Sbohem falafele, vítej McDonald's.“
V Íránu už sice dlouho fungují pirátské kopie západních fastfoodů s jen malou změnou názvu nebo loga. Místo McDonald's třeba restaurace MashDonald's, a řada dalších. Všichni teď ale čekají na originál. Podle íránské agentury Tasnim už firma požádala o licenci, potvrzené to ale zatím není.
Mírová teorie McDonald's
Případná expanze do Íránu by byla zajímavá v kontextu s trochu kuriózní teorií mezinárodních vztahů, podle které spolu ty země, kde působí McDonald's, neválčí. Spočívá v tom, že pokud má země dost silnou střední třídu, aby si kupovala relativně drahé hamburgery, nepohrne se do války.
Tato teorie však dostala řadu trhlin při bombardování Bělehradu v roce 1999, při konfliktu mezi Libanonem a Izraelem v roce 2006, nebo o dva roky později při konfliktu mezi Ruskem a Gruzií.
Ani v případě Íránu nebudou pojistkou proti válce hamburgery a hranolky, ale to, jak Teherán bude dodržovat dohodu se západem z Vídně.
