Íránci volí nástupce končícího prezidenta Ahmadínežáda. Zájem o volby je velký
Íránci dnes volí svého nového prezidenta. Hlasovat může přes 50 milionů voličů, vybírají ze šesti kandidátů. Dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád už po osmi letech v čele vlády kandidovat nemůže. Úřady ohlásily, že kvůli vysoké účasti voličů zůstanou hlasovací místnosti otevřené déle, než se předpokládalo.
K hlasování vyzval voliče také nejvyšší vůdce země ajatolláh Chámeneí. Prohlásil, že odvolit by měli i ti Íránci, kteří nejsou se současným vedením spokojeni.
Původně chtělo Ahmadínežáda vystřídat na 700 zájemců o kandidaturu. Rada dohlížitelů ale drtivou většinu z nich předem diskvalifikovala a ze zbývajících osmi ještě dva sami odstoupili.
Mezi šesti kandidáty převažují osobnosti konzervativní pravice, například jaderný vyjednávač Saíd Džalílí nebo bývalý ministr zahraničí Alí Akbar Velájatí.
Největším favoritem voleb je právě Džalílí, který má oproti ostatním kandidátům výhodu v podpoře ajatolláha Chámeneího, byť není otevřená. Dost mu před volbami přála i íránská média.
V zahrádkářské kolonii ve Velkém Meziříčí, kterou pravidelně trápí potíže s velkou vodou, natáčela redaktorka ČRo Hana Mikulincová.
Konzervativci, za něž Džalílí kandiduje, ale mají kandidátů více. Hrozí jim proto, že se budou vzájemně obírat o hlasy.
Odpůrci režimu jsou přesvědčeni, že volby budou zmanipulované. Nejprve vyzývali k bojkotu, pak ale zvolili odlišný postup a hlasovat přesto půjdou.
Nejčastěji budou zřejmě volit jediného relativně liberálního kandidáta – duchovního Hasana Rouháního, který vedl jaderné rozhovory se Západem za reformátorského prezidenta Chátamího.
Jeho šance dostat se do druhého kola nejsou nijak špatné. Neočekává se totiž, že by dnes některý z kandidátů získal více než 50 procent odevzdaných hlasů. Dva nejúspěšnější by se tedy měli znovu utkat příští týden.
Ať už bude výsledek voleb jakýkoli, v kontroverzním jaderném programu bude Teherán pokračovat. Na Džalílího se během kampaně snesla kritika jeho konkurentů, že jaderná vyjednávání se Západem vedl příliš agresivně, takže se na Írán zbytečně snesly sankce.
Rouhání a Velájatí o jaderném programu nepochybují, tvrdí ale, že je potřeba ho vést šikovněji, aby to nevyvolávalo konflikty s mezinárodní m společenstvím.
I když má hlavní slovo má v klíčových otázkách nejvyšší vůdce ájatolláh Chámeneí, prezident řídí každodenní chod Íránu.
