Íránské parlamentní volby začaly. Provází je nezájem i cynismus
Íránci mají již od časného rána možnost volit svůj příští parlament. Na protest proti zhoršujícím se politickým poměrům v zemi vůbec nekandiduje opozice, tedy reformátoři, kteří ještě před třemi lety dostali do ulic miliony lidí. Parlamentní posty si proto budou rozdělovat pouze nezávislí a stoupenci současného vedení země.
Íránci od rána volí parlament své země, čelící mezinárodním sankcím a hrozbám vojenského útoku. Rozhoduje se o obsazení 290 křesel jednokomorového parlamentu.
Ucházejí se o ně nezávislí kandidáti a stoupenci konzervativních proudů současného vedení země. Voleb neúčastní žádná liberální opozice.
Ta se v Íránu nikdy nevymezovala vůči režimu. Spíše říkala, že si přeje islámskou republiku s lidskou tváří. Nikdy však neměla v úmyslu svrhnout státní systém, kdy zemi řídí náboženský vůdce.
Jaká je situace kolem internetu v knihovnách, zjišťovala reportérka Radiožurnálu Ivana Bernáthová
Nynější hlasování do parlamentu tedy může ještě více oslabit prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Jeho zpochybňované vítězství v prezidentských volbách před třemi lety vyústilo v tvrdé potlačení reformátorů.
Teď ale Ahmadínežád čelí jiné váhové kategorii – konzervativním stoupencům ájatolláha Alího Chámeneího, tedy nejvyššího vůdce země, který nad počínáním prezidenta vyjadřuje stále větší nelibost. Dokonce se objevily náznaky, že Chámeneího lidé by v parlamentu mohli prosadit úplné zrušení prezidentské funkce.
V tuto chvíli ale visí největší otazník nad volební účastí. Miliony Íránců asi vyslyší opoziční výzvu k bojkotu. Režim naopak usiluje o co největší volební účast, protože od ní odvozuje svou legitimitu.
Volební účast jako taková se však předem odhadnout nedá. V zemi se průzkumy nedělají. Lidé napojení na režim předpokládají 60-80procentní účast. Podle blízkovýchodního zpravodaje Břetislava Turečka jsou však tyto odhady nereálné.
Hosty světa o desáté, kteří se zabývali íránskými parlamentními volbami, byli blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček a
Situace je však dnes klidnější než při prezidentských volbách před třemi lety. Možná má na to vliv i široké nasazení bezpečnostního aparátu, který se snaží zajistit, aby nedošlo k nepokojům nebo projevům nevole, protože je známo, že některé opoziční skupiny protirežimní shromáždění svolávaly. Íránský ministr pro zpravodajské služby Hejdar Moslehí údajně proto řekl, že dnešní volby jsou ty "nejcitlivější" v dějinách islámské republiky.
Lidé jsou však naprosto vlažní a odevzdaní, bez iluzí, že mají možnost cokoli změnit. Televize přenáší i absurdní snímky, kdy jsou k volbám přinášeni bezvládní lidé a je s nimi manipulováno tak, aby vhodili do urny svůj hlas. Zda je to hlas jejich vůle, lze těžko odhadnout.
„Prostému Íránci se daří hůře než třeba před dvěma nebo třemi lety, což se do jisté míry připisuje také právě západním sankcím,“ řekl zahraničněpolitický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák ve Světě o desáté na Rádiu Česko.
Cynismus, nezájem i strach
Cynické vtípky a okázalý nezájem - i tak reagují Íránci na možnost zvolit si dnes nový parlament. Velká část Íránců říká, že když vláda smetla pod stůl jejich hlasy při prezidentských volbách, nemá už žádný smysl k hlasovacím urnám chodit.
Mezi obyvateli Íránu koluje například SMS zpráva, ve které údajné ministerstvo vnitra lidem píše: „Vážení voliči, chceme vám to ulehčit, tak se vlastně ani k volebním místnostem nenamáhejte a my rovnou začněme se sčítáním hlasů.“
Jedná se o narážku na spekulace o tom, že i tyto volby budou manipulované.
Do určité míry tomu i nahrávají i samotní činitelé režimů. Například jeden z nich již minulý týden blahopřál Íráncům k vysoké volební účasti.
Lidé tak mají dostatek prostředků, jak si z voleb dělat legraci. Miliony Íránců však pochopitelně k volebním urnám půjdou, protože i současná vláda má své stoupence a již ráno místní televize vysílaly přímé přenosy od vybraných volebních místností. Na záběrech tak jsou vidět fronty lidí, kteří volit jdou.
Žurnalisté pod kontrolou
Novináře, kteří volbám přihlížejí, se podle informací blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka snaží režim organizovat tak, že jim přiděluje oficiální doprovod. Novináři nesmějí sami chodit po ulici a na jejich novinářských průkazech je v perštině napsané, že pokud je novinář bez doprovodu, nesmí mu lidé odpovídat.
„Pochopitelně se to ale dá obejít s trochou šikovnosti a znalostí terénu, takže mnoho novinářů to dělá,“ říká Břetislav Tureček.
Zajímavé prý je také to, že lidé, kteří se při předchozích prezidentských volbách k rozhovorům sami nabízeli, nyní odpoví pouze stroze a navíc před mikrofony a objektivy utíkají.
Ačkoli je to náročné, lze najít i respondenty, kteří otevřeně režim kritizují a vysvětlují, že po potlačení opozičního hnutí před třemi lety při prezidentských volbách nemá dnes smysl vůbec volit. Jsou i lidé, kteří říkají, že v islámské republice za současného režimu již nikdy volit nepůjdou.
Parlamentní volby nebudou znamenat změnu směřování Íránu
Zásadní otázky, jako je íránská zahraniční či bezpečnostní politika, jaderný program nebo justice, jsou všechny v kompetenci nejvyššího duchovního vůdce islámské revoluce ajatolláha Chamenneího, nikoli parlamentu. Proto se neočekává, že by výsledek těchto voleb měl valný vliv na situaci v regionu.
Volby se konají v době, kdy mezinárodní společenství zesiluje tlak na Írán kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu. A mluví se o případném izraelském útoku na íránské cíle.
Izrael včera podle agentury Reuters oznámil test balistické střely. Podle Milana Slezáka tak s tímto oznámením přichází zřejmě právě teď, aby demonstroval svoji připravenost čelit jadernému nebezpečí, které ze strany Íránu hrozí.
