Íránský jaderný program stále plní stránky světového tisku
Konec íránské krize je v nedohlednu. Francouzští diplomaté se pokoušejí posílit pozici země na mezinárodním poli. Izrael musí najít dědice Šaronova odkazu. Na australských plážích bude tento víkend nebezpečno.
Celý tento týden plní stránky světových a evropských novin téma íránského jaderného programu. Stejně je tomu v dnešních vydáních předních deníků. Například New York Times v souvislosti s návštěvou německé kancléřky ve Spojených státech shrnuje dosavadní vývoj konfliktu a spekuluje o možných dalších krocích obou stran. Ve čtvrtek Německo, Francie, Británie a Evropská unie prohlásily, že nadešel čas pro intervenci Rady bezpečnosti.
Přitom klíčem strategie amerických diplomatů je přesvědčit svět, že nejen Spojené státy, ale celá mezinárodní komunita má zájem uvalit na Írán sankce. Ovšem i pokud se případ dostane na jednání Rady bezpečnosti, dodává americký deník, je třeba počítat s tím, že výsledek bude nulový a skončí u kritiky íránských aktivit v nukleární oblasti a u výzvy k jejich zastavení.
Také belgický deník La Libre Belgique připomíná, že celý proces může trvat velmi dlouho. Největším problémem je nevyvíjet příliš velký tlak na Rusko a Čínu, kteří s potrestáním Íránu váhají nejvíce. Ačkoliv se zdá, že Moskva se připojí k evropskému postoji o ukončení diplomatických jednání, Čína je v této otázce velmi nerozhodná. Vše je nyní v rukou diplomatů a Peking bude v centru jejich zájmu, uzavírá belgický list.
Francouzská diplomacie hledá cestu z krize. Po velmi neúspěšném loňském roce se francouzští diplomaté pokoušejí posílit pozici země na mezinárodním poli. Obšírněji se této otázce věnuje list Le Monde.
Izraelský premiér Ariel Šaron se stále neprobudil po mozkové příhodě z hlubokého umělého spánku. Způsob informování o jeho zdravotním stavu kritizuje izraelský deník Haaretz. Dennodenní zájem o zdraví Ariela Šarona už začíná být nudný. Všechny debaty o detailech premiérových fyzických problémů jsou neprominutelnou invazí do jeho soukromí, domnívá se deník a dodává. Nikdo se nezajímal o takové podrobnosti, ani když byl na své smrtelné posteli Jan Pavel II. a Svatopetrské náměstí bylo plné tisíců věřících.
Jediná podobnost mezi tím, když papež ztratil vědomí, a Šaronem je, že zatímco oba bojovali o život, na pozadí se odehrávaly boje o to, kdo bude dědicem jejich odkazu. Je tradicí, že papež často svého následovníka doporučí. Najde osobnost, která bude pokračovat v jeho díle a vezme za svůj jeho odkaz. I pokud bychom neznali pravý stav Šaronova zdraví, je bez pochyby jasné, že už nebude premiérem a že nezanechá následovníka hodného jeho jména. Místo denních zdravotních informací by tedy Izrael potřeboval každou hodinu politické zprávy o tom, zda se nenašel někdo, kdo bude pokračovat v Šaronově snu, dodává Haaretz.
Zatímco u nás jezdíme v lednu lyžovat, Australané jdou raději surfovat. Tento víkend ale bude na australském pobřeží poněkud nebezpečněji. Čtyři z populárních surfařských pláží budou bez ochranných sítí proti žralokům. Píše o tom v dnešním vydání australský list Sydney Morning Herald. Je třeba podotknout, že vláda není povinna sdělovat veřejnosti, kdy budou sítě opět na místě a nařídila také svým smluvním partnerům v této oblasti, aby o této věci mlčeli. "Nechceme, aby se uměle udržovalo ovzduší strachu", cituje deník vládní zdroj.
Dodavatelé sítí jsou ze zákona povinni pokládat sítě od září do dubna, minimálně na 13 dní v měsíci. Záleží jen na nich, zda je nechají na místě déle. Nicméně, otázka ochrany pláží byla tématem živých diskuzí mezi politiky po celý uplynulý týden a vláda připravuje ve spolupráci se záchranáři a vědci nový program. Sítě se totiž nejeví jako příliš účinné a končí v nich především mnoho živočichů, často chráněných, kteří nejsou pro člověka nebezpeční.
