Íránský prezident osm dnů bojkotoval své povinnosti
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád je po osmidenním bojkotu svých prezidentských povinností zpět. Včera podle íránských médií předsedal schůzi kabinetu. Bojkot byl důsledkem napětí ve vztazích mezi prezidentem Ahmadínežádem a nejvyšším duchovním vůdcem, ajatolláhem Alím Chameneím.
Vzájemné rozpory mezi Chameneím a Ahmadínežádem se projevily už dříve v dubnu, kdy prezident odvolal ministra informací Haidara Moslehího. Chameneí s tím nesouhlasil a konzervativce Moslehího znovu jmenoval do funkce.
Ahmadínežád poté začal "trucovat": nevystupoval na veřejnosti, vynechal dvě schůze vlády a zrušil návštěvu svatého města Kom. Přes dvě stovky poslanců podle BBC podepsaly dopis s výzvou, aby se prezident vrátil do práce a aby respektoval ajatolláhovo rozhodnutí.
Až včera se nakonec prezident zúčastnil schůze vlády. Někteří analytici teď mluví o nebývalém boji o moc mezi íránským prezidentem a nejvyšším duchovním.
Podle zahraničněpolitického analytika Českého rozhlasu Milana Slezáka způsobila rozkol mezi oběma politiky aféra kolem odposlouchávání Esfandíjára Rahíma Mašáího, blízkého spolupracovníka prezidenta Ahmadínežáda.
"Když Mašáí objevil, že je odposloucháván, tak si stěžoval Ahmadínežádovi, který odvolal ministra informací Haidara Moslehího. Ten ovšem šel žalovat do posvátného města Komu vysoce postaveným klerikům a postavil se za něj duchovní vůdce islámské revoluce Alí Chameneí a dosadil ho zpět," popisuje jádro sporu Slezák.
Ahmadínežádovi poté zaslalo 216 z 290 členů parlamentu výzvu, aby rozhodnutí Chameneího respektoval. Prezident se ale nedostavil na vládní schůzi, kam naopak přišel Moslehí. Moslehí je přitom pro Ahmadínežáda nebezpečný nepřítel. Jeho pravomoce zahrnují řízení zpravodajských služeb a bezpečnosti a je mezi ministry jediný duchovní.
Ve sporu tedy nakonec zvítězil vůdce revoluce Alí Chameneí. Ahmadínežádův ústupek a jeho dnešní přítomnost na jednání vlády je pravděpodobně pokusem vyhnout se konfrontaci s ajatolláhem Chameneím, jenž dříve prezidenta silně podporoval.
"Už se vlastně hraje o příští parlamentní volby a příští prezidentské volby, které budou v roce 2013. Je pozoruhodné, když vezmeme pouze tyto dva muže, tedy duchovního vůdce Alího Chameneího a prezidenta Ahmadínežáda, že to býval nerozlučný pár," uvádí komentátor.
"Rozkmotřili se teprve po těch posledních volbách v roce 2009, kdy se sice Chameneí přiklonil na Ahmadínežádovu stranu, ale bylo zjevné, že je nespokojen s jeho jednáním. Byl nespokojen s tím, jak se prezident pokoušel vystavět svou vlastní vládu a ovládnout základní mocenskou bázi v Íránu, kterou jsou revoluční gardy" řekl ve Světě o jedné Milan Slezák.
