Íránský Zábol je nejvíce znečištěným městem, zjistila Světová zdravotnická organizace
Nejvíce znečištěným městem světa je íránský Zábol. Vyplývá to z žebříčku znečištění ovzduší, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace. Podle něj Zábol následují čtyři indická města. Dillí, které pomyslný seznam dlouho vedlo, si v kvalitě životního prostřední polepšilo.
Mezi dvaceti nejvíce znečištěnými městy překvapivě není čínský Peking. V žebříčku jsou ale tři jiná čínská města. S výjimkou kamerunské Bamendy jsou všechna nejvíce znečištěná sídla v Asii.
V íránském Zábolu, který je na špici žebříčku, naměřili 217 mikrogramů polétavého prachu na kubický metr. Z měst v České republice byly nejhůře hodnoceny Havířov a Český Těšín, které na indexu dosáhly hodnoty 33 mikrogramů polétavého prachu na kubický metr.
Nejvíce znečištěných měst světa je v Asii. Mluvil o tom Jaromír Marek, na podrobnosti jsme se ptali genetika a epidemiologa Radima Šráma
Ve statistice WHO, která používá data za roky 2012 a 2013, je zahrnuto celkem 3000 obcí z celého světa. Ty jsou poměřovány pomocí indexu PM2,5, který ukazuje koncentraci drobného polétavého prachu. Jeho množství ovlivňuje celkovou nemocnost obyvatel i předčasnou úmrtnost.
Data Světové zdravotnické organizace ukazují, že zatímco kvalita ovzduší ve většině rozvinutých zemí se zlepšuje, u těch rozvíjejících tomu tak není. Zatímco 44 procent měst v bohatých zemích splňuje standardy WHO týkající se kvality ovzduší, v chudých státech jsou to jen dvě procenta měst.
Expert: Situace v ČR není moc potěšitelná
"Když se bavíme, jak to vypadá v České republice, tak musím říct, že standard Evropské unie - roční průměr PM2,5 - je 25 mikrogramů na metr krychlový. Ale to, co doporučuje WHO, je 10 mikrogramů na metr krychlový. Protože jestliže jsou ty koncentrace vyšší, tak už to prokazatelně poškozuje lidské zdraví,“ řekl ČRo Plus genetik a epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Ještě větší komplikací jsou podle něj polycyklické aromatické uhlovodíky, které vznikají nedokonalým spalováním pevných paliv. „Indikátorem je zejména benzo(a)pyren, jehož zvýšeným koncentracím je vystaveno víc než 50 procent populace ČR. Takže to ukazuje, že pro nás je problematika znečištění ovzduší stále velmi aktuální a ne moc potěšitelná.“
Spektrum negativních dopadů znečištění ovzduší na lidské zdraví je podle Radima Šráma velmi široké.
„Jemné prachové částice nepříznivě působí již na vývoj plodu, zejména v počátečních stádiích, u dětí v předškolním věku přispívají ke zvýšení onemocnění zejména respiračních cest, dále se podílí na zvýšení výskytu astmatu,“ vyjmenovává genetik a doplňuje:
„Pokud se týká koncentrací benzo(a)pyrenu, tak ty také nepříznivě ovlivňují kvalitu spermií, a jak prachové částice, tak benzo(a)pyren také ovlivňují zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu. Takže to to spektrum je velmi široké, a dále musíme ještě předpokládat, že se to přenáší na další generace.“
V České republice jsou špatnou kvalitou ovzduší nejvíce ohroženi obyvatelé Moravskoslezského kraje.
