Irské domácnosti se topí v dluzích, nemají na splácení hypoték
Irská ekonomika je v dluzích. Problémy ale mají nejen banky a vláda, ale především irské domácnosti. Statisíce lidí nejsou schopny splácet hypotéky za své bydlení a trh s nemovitostmi se zcela zhroutil. Po letech blahobytu teď irské rodiny utahují opasky a do budoucnosti hledí s nejistotou. V Dublinu se o tom zblízka přesvědčil Jaromír Marek.
Tichá ulice na předměstí Dublinu. Dům dokonce s malou zahradou. Sen každé nejen irské rodiny. Manželům O´Brianovým ale tento sen možná brzy skončí.
„Příjmy klesají, teď trochu i ceny v obchodech, ale co zůstává stejné, to jsou splátky hypotéky za předražené nemovitosti. Spousta lidí se topí ve velkých problémech. Mají splácet hypotéku a nemají na to,“ říká mi Eoin.
Sedíme v kuchyni, z vedlejšího pokoje je slyšet dětský film.
„Tento dům máme pronajatý, před lety jsme si koupili ve městě maličký domek za čtvrt milionu eur, dnes má hodnotu nanejvýš 150 tisíc, ale nikdo ho stejně nekoupí. Už přes rok dům nabízíme, ale ještě nepřišel jediný zájemce. Co s ním máme dělat?“
Dnes mají manželé O´Brianovi dvě děti, do jednopokojového domku se nevejdou. A tak splácejí hypotéku za dům, ve kterém nebydlí a sami si pronajímají trochu větší domek na předměstí.
„Možná na tom nejsme tak špatně jako mnoho jiných rodin, ale není to nijak slavné. Splácíme hypotéku na dům, ve kterém nebydlíme a který má dnes poloviční hodnotu a sami bydlíme v pronajatém. Příjmy se nám podstatně snížily, máme dvě malé děti, není vyloučeno, že za dva tři měsíce se odsud stěhujeme.“ Vysvětluje Roishin.
'Jako blázni'
Roishin je učitelka, učí na prvním stupni základní školy. Jak říká, za posledních pět let jí plat klesl o čtvrtinu. Eoin je hudebník, skládá a nahrává hudbu k reklamám. Teď ale práce není a tak dělá na částečný úvazek korektury pro univerzitu. Bance splácí hypotéku 850 eur měsíčně, za nájem domku zaplatí jedenáct set. Na život jim mnoho nezbývá.
„Dnešní situaci zavinili politici. V polovině 90. let uvolnili všechny regulace bankám. Tehdy se Irsku dařilo a spustilo se úplné realitní šílenství. V novinách, televizi, v rádiu, všude bylo plno reklamy: kupte si dům v Bulharsku, v Dubaji. Banky půjčovaly peníze a všude se stavělo. Chovali jsme se jako blázni. Celé to byla nesmyslná bublina, teď praskla a jsme tam, kde jsme,“ říká Eoin.
Podle něj bylo tehdy strašně snadné vzít si hypotéku: „Všechny banky úvěry přímo vnucovaly a nikdo se neptal, jestli budeš schopen splácet. Hlavně když se stavělo.“
Čím víc se stavělo, tím víc rostly paradoxně ceny nemovitostí, dnes jsou na polovině a nejspíš budou ještě dál klesat. Ti, co si před pěti šesti lety koupili byt nebo dům, dnes platí velké hypotéky za znehodnocené nemovitosti, které od nich nikdo nekoupí.
„Co bude dál? To nevím, jsme v pěkné bryndě. Pár let budeme mít problémy. Snad se z nich poučíme,“ dodává Eoin.
