Islámský stát se přiživuje na útocích milic v Africe. Sílící teror sužuje Mosambik i další země kontinentu

Útoky a násilí páchané radikálními islamistickými skupinami na africkém kontinentě v porovnání s minulými lety sílí. Civilní obyvatelstvo na teror tvrdě doplácí, samozvaný Islámský stát, který před dvěma lety přišel o svůj „chalífát“ v Iráku a Sýrii, se ale růst militantních skupin v Africe snaží využít k posílení svého vlivu. Bouřlivé dění na severu Mosambiku je toho posledním důkazem.

Analýza Maputo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boje na severu Mosambiku vyhnaly z domovů desítky tisíc lidí | Zdroj: Reuters

Samozvaný chalífát Islámského státu se před dvěma lety rozpadl, jeho šéf Abú Bakr al-Bagdádí byl zabit a radikálové se stáhli do úkrytů. V podzemních skrýších se dodnes ukrývá na 10 tisíc bývalých členů IS, kteří sice zůstávají oslabení, stále představují hrozbu.  

‚Stříleli na všechno, co se pohnulo.‘ Ozbrojenci v západním Nigeru zabili 137 lidí

Číst článek

Jak upozorňuje americký deník The New York Times, po drtivé porážce nachází teroristická organizace nové příležitosti v Africe, kde v minulých letech navázala řadu symbolických spojenectví s tamními radikálními skupinami.

Afričtí islamisté sice s původní organizací vzniklou v Iráku a Sýrii většinou nemají přímý kontakt, ale hlásí se k ní ideologicky a tím posilují její odkaz. Útoky páchané radikály na africkém kontinentě jsou přitom stále častější, těchto „úspěchů“ tak Islámský stát využívá k demonstraci vlastní síly a inspirování jeho stoupenců po celém světě,

Rostoucí intenzitu útoků potvrdila i lednová zpráva Afrického centra pro strategická studia, které spadá pod americké ministerstvo obrany. Násilí páchané africkými radikálními skupinami loni vzrostlo o 43 procent a vyžádalo si také o třetinu víc obětí než v roce 2019. Hlavní ohniska teroru ale podle zprávy zůstávají víceméně stejná – nejčastěji jde o Somálsko, oblast Sahelu, státy kolem Čadského jezera, Mosambik a Egypt.

O více než třetinu zároveň vzrostl počet teroristických útoků spáchaných africkými radikály, ke kterým se organizace Islámský stát přihlásila, dodává The New York Times s odkazem na americké představitele.

„V současnosti je pro Islámský stát velmi výhodné přiznat: ano, ztratili jsme naše území v Iráku a Sýrii, ale podívejte se, jak expandujeme v Africe,“ tvrdí podle NYT Charlie Winter, spoluzakladatel platformy pro sledování konfliktů ExTrac.

Spojenectví Islámského státu s africkými radikály tak analytici vnímají především jako „sňatek z rozumu“, který je výhodný pro obě strany. Radikálům přináší značka „Islámský stát“ určitou míru legitimity a uznání tamních vlád, po nichž mnohdy dlouhé roky toužili. Jejich útoky ale organizace dokáže využít jako důkaz toho, že globální džihád Islámského státu stále žije.

Lidé, kteří uprchli před radikály z města Palma, čekají na své příbuzné v jiném mosambickém městě Pemba | Zdroj: Reuters

Brutalita islamistů v Mosambiku

Poslední krvavý útok, ke kterému se Islámský stát na území Afriky přihlásil, se stal koncem března na severu Mosambiku v provincii Cabo Delgado. Několik set ozbrojenců zaútočilo na město Palma, vypálili tamní obchody, banky, kasárny i restaurace a postříleli několik desítek lidí včetně dvou občanů Jihoafrické republiky a Velké Británie.

Islámští radikálové brutálně popravili na severu Mosambiku 50 lidí. Hlásí se k Islámskému státu

Číst článek

Radikálové se přístavního města zmocnili a internetová fóra Islámského státu okamžitě ožila debatami o zřízení nového chalífátu, píše americký deník. Po dvou týdnech se mosambickým bezpečnostním silám podařilo Palmu dostat částečně pod kontrolu, sám prezident Filipe Nyusi ale přiznává, že tím boj s teroristy zdaleka nekončí.

Konflikt mezi státními silami a ozbrojenými skupinami v severní provincii Cabo Delgado probíhá už od roku 2017, v posledních měsících přitom dál nabírá na síle. Kvůli vleklým bojům už v oblasti bohaté na naleziště plynu zahynulo asi 2500 lidí, z domovů bylo vyhnáno přes 700 tisíc lidí.

Jen během posledních týdnů před radikály utekly desítky tisíc obyvatel, kteří se snaží dostat do Tanzanie nebo se před islamisty schovávají v buši. Jak ale upozorňuje organizace Lékaři bez hranic, která běžencům na místě pomáhá, někteří několikadenní cestu do bezpečí nepřežijí.

„Mnozí viděli po cestě spoustu mrtvých mužů, žen i dětí. Zemřeli hlady nebo dehydratací. Jediným zdrojem tekutin byla znečištěná řeka,“ popisuje situaci psycholožka Lékařů bez hranic Amparo Vilasmilová, která je součástí záchranného týmu ve městě Montepuez. Podle humanitární pracovnice lidé přicházejí „roztřesení a naprosto v šoku“ z toho, čeho byli svědky.

Brutalita radikálů v Cabo Delgado totiž často připomíná hrůzy, jaké v době „chalífátu“ páchal Islámský stát v Sýrii a Iráku. V listopadu například britská televize BBC informovala o brutální vraždě více než padesáti lidí, které radikálové odvlekli na fotbalové hřiště, uťali jim hlavy a těla většiny z nich rozsekali.

Svědectví o děsivých masakrech v březnu přinesla také organizace Save The Children, podle které radikálové stínají hlavy i jedenáctiletým dětem. „Snažili jsme se utéct do lesa, vzali si ale mého nejstaršího syna a setnuli mu hlavu. Nemohli jsme nic dělat, protože by nás zabili také,“ popsala britské organizaci matka jednoho ze zabitých chlapců, kterému nebylo ani 15 let.  

Vysídlení lidé ve městě Pemba | Foto: Amanda Furtado Bergman/Lékaři bez hranic

Chudí jako zdroj radikálů

Zoufalá mosambická vláda požádala o pomoc v boji proti terorismu mezinárodní společenství. Už během března vyslaly Spojené státy do Mosambiku asi tucet příslušníků amerických zvláštních jednotek, kteří mají tamní námořní pěchotě předat své znalosti. Jakožto bývalá koloniální mocnost se k pomoci připojilo také Portugalsko, odkud má dorazit kontingent zhruba 60 vojáků.

S přislíbenou mezinárodní pomocí se prezident Filipe Nyusi nyní snaží přimět vysídlené obyvatele, aby se vrátili do svých domovů. Jak informuje televize Sky News, spolu s vojáky poslal na místo také novináře, aby demonstroval, že má armáda oblast opět pod kontrolou.

Jeden z plukovníků ale připouští, že mají co dočinění s nepřítelem, kterého pořádně neznají. „Stále neznáme důvod, proč bojují, ani kdo je náš nepřítel. Nyní se snažíme zjistit, kdo sem tyto teroristy vlastně dodává,“ říká pro Sky News.

Migrace ze severu Afriky sílí, italské ostrovy bijí na poplach. Pozornost se soustředí na Tunisko

Číst článek

Podle analytiků oslovených americkým deníkem The New York Times je ale jejich původ zřejmý – nábor nových radikálů se ozbrojeným skupinám daří hlavně díky chudobě a rozčilení lidí nad zkorumpovanými vládami. Stejně tak i mosambičtí radikálové do svých řad získávají především lidi z chudých oblastí a využívají také stížností, podle nichž mají místní obyvatelé jen minimální zisk z plynu a rubínů, které se v této části Mosambiku těží.

Podle britské BBC se jen hodnota zásob zemního plynu v provincii odhaduje na více než šedesát miliard dolarů, z toho těží mimo jiné i plynové zařízení francouzské firmy Total, která byla útoky také zasažena.

Pro tamní energetické společnosti pracuje i řada Mosambičanů z nejrůznějších koutů země, kvůli nejnovějším bojům ale firmy přerušily provoz a před radikály uprchli také mosambičtí pracovníci. Jedním z nich je i Ricardo Elias Dário, který pracoval jako operátor těžké techniky. Po tom, co v minulých týdnech zažil, se už do města ale vrátit nehodlá.

„Stříleli všude, stříleli na všechny, dokonce i na psy,“ popsal pro NYT muž, který uprchl do 150 kilometrů vzdáleného města Pemba. Nyní se plánuje vydat zpátky na jih země, odkud do severní provincie Cabo Delgado kvůli práci přišel.

„Viděl jsem, jak umírají staří, mladí i děti, jak trpí těhotné ženy. I kdyby pro mě doma nebyla práce, radši zůstanu s rodinou tam. Ale vrátit se do Cabo Delgado, do Palmy, to už nikdy,“ dodává Dário.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme