Následek stažení vojáků USA ze Sýrie. Věznění zahraniční bojovníci Islámského státu by se mohli vrátit domů

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o stažení amerických jednotek ze severní Sýrie má nečekaný důsledek. Řada států z celého světa podle serveru The New York Times naznačila, že je ochotná přijmout zpět muže a ženy, kteří se připojili k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku. Dříve to ale kategoricky odmítaly kvůli bezpečnostním rizikům i obtížnému zařazení občanů zpět do společnosti.

Damašek/Washington/Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena, která uprchla z Islámského státu | Foto: Erik De Castro | Zdroj: Reuters

Ve vězeních a táborech pro bojovníky Islámského státu a sympatizanty se podle The New York Times aktuálně nachází přibližně 850 mužů a několik tisíc žen a dětí z 50 zemí světa. Pobývají především v zařízeních patřících kurdským demokratickým silám na severu Sýrie, které podporují právě Spojené státy.

Utekla k Islámskému státu, teď chce zpět do Británie. Pohřbila své dvě děti, odchodu ale nelituje

Číst článek

Někteří internovaní lidé se domů, do vlasti, ze které přišli, vrátit nechtějí a raději by zůstali v Sýrii, Turecku nebo jiných zemích. Značná část z nich ale dlouhodobě žádá o návrat do zemí, jejichž jsou občany a ze kterých přišli do Sýrie a Iráku bojovat.

Většina států ale až doposud odmítala bývalé džihádisty přijmout, protože představují bezpečnostní riziko. Obavy pramení například z toho, že může být obtížné některé zahraniční bojovníky stíhat a odsoudit je k dlouholetému vězení. Například generální tajemník Interpolu Jürgen Stock na konci roku 2018 podle serveru The Guardian varoval před „Islámským státem 2.0“ a novou vlnou teroristických útoků.

I pro lidi, kteří představují malé nebo vůbec žádné bezpečnostní riziko, může být obtížné se po návratu domů opět zařadit do běžného života a do společnosti a to kvůli válečným zkušenostem i džihádistické ideologii. A problém mohou mít i jejich děti, které se na území Islámského státu narodily.

I proto se za posledních pět měsíců roku 2018 podle New York Times nevrátil žádný internovaný člověk domů.

Ženy a vdovy

Nebezpečí nepředstavují podle úřadů jen bývalí bojovníci Islámského státu, ale i jejich ženy (a vdovy), které tvoří většinu internovaných osob v kurdských táborech a vězeních. Ty se na území chalífátu dostaly většinou tak, že uvěřily propagandistickým videím prezentující Islámský stát jako ideální místo pro opravdové muslimy, nebo které do Sýrie a Iráku přišly společně se svými manžely.

Svědectví z poslední bašty Islámského státu: Vůdce teroristů jsem viděl na vlastní oči, čelil vzpouře

Číst článek

Jednou z nich je i Tunisanka Chadídža, jejíž příběh popsaly v knize Ve válce Lenka Klicperová a Markéta Kutilová. Jejího manžela ovlivnila videa Islámského státu, která ukazovala, jak muslimové v Sýrii trpí. Vyzývala lidi z celého světa, aby se připojili k džihádu – svaté válce.

V roce 2014 toto volání vyslyšel i manžel Chadídži a ona ho i přes odpor své rodiny následovala. O čtyři roky později se nacházela se svými čtyřmi dětmi v internačním táboře pro ženy bojovníků Daiš (název pro Islámský stát, který jeho členové nenáviděli a nepoužívali) nedaleko syrské Rakky a její dva manželé byli mrtví. Chadídža ale patří mezi ženy, které se domů vrátit nechtějí, kterým pobyt v Islámském státu chybí.

Spojené státy nadále povedou bitvu proti IS i navzdory stažení ze Sýrie, tvrdí Pompeo

Číst článek

„Život v Rakce byl skvělý. Měla jsem všechno. Několik iPhonů, oblečení a kabelky od Louise Vuittona. Měla jsem zlato, peníze, dům. Teď nemám nic, mé iPhony skončily u Kurdů, stejně jako všechno ostatní,“ popisuje v knize jiná Tunisanka.

Řada žen svého rozhodnutí přidat se k Daiš lituje a dává to najevo například kouřením cigaret, které bylo v Islámském státě zakázané. Jak je ale zřejmé z výpovědí některých z nich nebo z informací kurdských bezpečnostních složek, jde jen o „pózu“ pro média a úřady. Jejich názory nadále zůstávají radikální.

Například rodilá Italka Sonja by se domů vrátit chtěla a také by své děti poslala do školy, která podle ní v internačním táboře chybí. „Ale nesmí tam být výuka hudby a tak. Musí to být škola islámská, kde se naučí číst a psát a islám, prostě nejlíp škola šaría,“ popsala Klicperové a Kutilové.

Kazachstán, Omán, Tunisko

I přes veškerá bezpečnostní rizika ale nyní zvažují úřady řady zemí repatriaci svých občanů ze severní Sýrie. Proč? Obávají se, že Kurdové nebudou již schopni hlídat věznice a tábory. Zahraniční bojovníci by tak mohli uprchnout, nebo by je mohli Kurdové sami propustit. Bývalý džihádisté by se pak mohli vrátit do svých zemí bez povšimnutí úřadů a mohli tam páchat trestnou činnost, případně i teroristické útoky.

Do Ruska se z Iráku vrátilo 27 dětí. Jejich otcové padli v boji za Islámský stát, matky jsou ve vězení

Číst článek

Proto už v lednu oznámil Kazachstán, že repatrioval 46 svých internovaných občanů. Většinu – 41 lidí – tvořily ženy a děti. I Omán a Tunisko přijalo zpět několik svých občanů. Minulý týden oznámila Saúdská Arábie, že je připravená repatriovat 50 svých občanů z Kurdských táborů. Do Ruska pak bylo v neděli navráceno 27 dětí, jejichž matky jsou v Iráku ve vězení.

Pro Evropu bude, jak se zdá, klíčové rozhodnutí Francie, která v lednu oznámila, že zvažuje repatriaci 130 mužů, žen a dětí. „Ve světle vývoje vojenské situace v severovýchodní Sýrii a amerických rozhodnutích a za účelem zajištění bezpečnosti francouzského lidu zkoumáme všechny možnosti, jak zabránit úniku nebo rozptýlení těchto potenciálně nebezpečných lidí,“ vysvětlil francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Yves Le Drian.

Pokud by se Paříž rozhodla povolit svým občanům návrat do země, mohly by se podobným způsobem zachovat i další země, například Německo nebo Belgie, které situaci v okolo repatriace Francouzů bedlivě sledují.

Češi

Soud poslal do vazby bývalého pražského imáma, policie ho viní z podpory a financování terorismu

Číst článek

Problém repatriace bojovníků ze Sýrie by se mohl týkat také Česka. V řadách Islámského státu sice nebojovali občané České republiky, pouze cizinci žijící na českém území, ale konfliktů v Sýrii se dva občané ČR účastnili.

Šlo o bratra a švagrovou bývalého pražského imáma Samera Shehadeha. Ti bojovali v řadách teroristické organizace Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie). To je nástupnická organizace An-Nusra, která bývala syrskou odnoží Al-Káidy. Všichni tři jsou obviněni z terorismu a přímé účasti v teroristické organizaci.

Aby ale mohla Česká republika občanům pomoc v návratu zpátky do země, musí o to požádat sami. A to se nestalo. „Můžeme potvrdit, že se na ministerstvo zahraničních věcí nikdo ze zmiňovaných českých občanů nyní ani v minulosti neobrátil,“ napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Michal Bucháček.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme