Islámský stát zůstává ‚všudypřítomnou hrozbou‘. Posiluje hlavně v částech Afriky, obětí útoků přibývá

Ani tři roky po porážce Islámského státu obavy z teroristické organizace zcela nevymizely. Bezpečnostní služby naopak varují, že po porážce v roce 2019 hrozba radikálů dál sílí. Posledním důkazem je zpráva amerického ministerstva zahraničí, podle které útoky IS mimo Sýrii a Irák loni usmrtily více lidí, než během předchozích let. Islamisté zůstávají aktivní také v samotném Iráku, kde se proti nim seskupuje armáda s kurdskými pešmergy.

Tento článek je více než rok starý.

Washington/Damašek/Bagdád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Irácký voják kráčí kolem zdi s namalovanou vlajkou Islámského státu (Mosul v lednu 2017)

Irácký voják kráčí kolem zdi s namalovanou vlajkou Islámského státu (Mosul v lednu 2017) | Zdroj: Reuters

Zatímco část iráckých vojáků prohledává okolí a pátrá po ozbrojených islamistech, ostatní pokračují v budování obranných zákopů. Nedaleko odsud přitom stejnou práci odvádějí i jejich „kolegové“ z řad kurdských pešmergů.

Sebevražedný útok v Ugandě si vyžádal tři mrtvé, k explozím se přihlásili teroristé z Islámského státu

Číst článek

Spolupráce mezi iráckými jednotkami a kurdskými ozbrojenými milicemi je velice vzácná. Scéna, která se na počátku tohoto měsíce odehrála kousek od malé irácké vesnice Leiban, ukazuje, že v případě nouze může vzájemná koordinace iráckých a kurdských sil fungovat. Spojuje je totiž společný nepřítel: teroristické buňky organizace Islámský stát, které v oblasti zesilují útoky.

Jen během prvního prosincového týdne radikálové zaútočili na vesnici Leiban hned třikrát. Velká část tamních obyvatel, kterou tvoří převážně Kurdové, se proto rozhodla domovy na čas opustit. Z původních 65 rodin jich ve vesnici zůstává jen 12.

Není náhoda, že se islamisté zaměřují právě na malou vesnici na severu Iráku. Leží totiž na sporném pomezí mezi autonomní oblastí Kurdistán a zbytkem iráckého území. „Zůstali jsme tu opuštění. Pešmergové byli na jedné straně, irácká armáda na druhé a ani jeden nezasáhnul,“ popisuje útok islamistů pro agenturu AP jeden z obyvatelů vesnice Helmet Zahír.

Byli jsme rukojmí, běloruská policie je stejná jako Islámský stát, popsal Iráčan po návratu do vlasti

Číst článek

Spornosti území dokáže Islámský stát efektivně využít, stejně jako další výhody – ozbrojení radikálové zůstávají pro vojáky prakticky neviditelní. Islamisté se totiž dávají do pohybu hlavně v noci, k přesunu z místa na místo využívají tunely, kromě nich se ale skrývají také v jeskyních.

Pešmergům přitom chybí klíčové vybavení, včetně přístrojů pro noční vidění. „IS je schopný terorizovat obyvatele, protože ho nevidíme,“ připouští jeden z kurdských vojáků.  

Právě Irák a sousední Sýrie bývaly hlavní baštou islámských radikálů, kteří se na části tamního území pokoušeli vybudovat samozvaný Islámský stát. „Chalífát“, který kdysi zabíral třetinu Sýrie a Iráku, ale po sérii porážek v roce 2019 definitivně padnul, jeho šéf Abú Bakr al-Bagdádí byl zabit a jeho stoupenci se stáhli do úkrytů.

Rozpad chalífátu znamenal pro drtivou většinu světa úlevu, buňky Islámského státu se ale mezitím rozšířily do dalších zemí Blízkého východu a Afriky, kde postupem času nabírají na síle. Stoupenci této teroristické organizace tak dál představují hrozbu, před kterou neskrývají obavy obyvatelé dotčených blízkovýchodních či afrických zemí, ale také západní svět.

Irácké jednotky a kurdské ozbrojené milice vesnice v boji proti Islámskému státu | Zdroj: Reuters

Posilování Islámského státu

Uvádí to také nejnovější výroční zpráva amerického ministerstva zahraničí, podle které teroristické skupiny nadále zůstávají „trvalou a všudypřítomnou hrozbou“, v porovnání s minulými lety je ale více geograficky rozptýlená.

Islámský stát se stává sílící hrozbou pro Tálibán i Západ. Rekruty nabírá také mezi afghánskými vojáky

Číst článek

Dokument, který hodnotí boj proti terorismu v roce 2020, se konkrétně zaměřuje také na aktivity samotného Islámského státu. Ten sice přišel o veškeré územní oblasti, které dobyl po roce 2014 na půdě Sýrie a Iráku, teroristická organizace ale dál pokračuje v páchání „smrtících útoků“ po celém světě. Navzdory porážce tak zůstává „odhodlaným a nebezpečným nepřítelem“.

Počet obětí, které nepřežily útoky Islámského státu mimo irácké a syrské území, přitom loni překonal všechny předchozí roky. Například v západní Africe si útoky skupin napojených na IS v roce 2020 vyžádaly životy téměř 5000 lidí, pro srovnání – v roce 2017 to bylo 2700.

Výroční zpráva zároveň dochází k závěru, že Islámský stát dokázal využít pandemie covidu-19, která pro teroristy znamenala nové „výzvy i příležitosti“. Opatření sice radikálům omezila možnosti cestování, financování a i jednotlivé operace, islamistické skupiny se ale dokázaly přizpůsobit, například v radikalizaci či inspirování ke krvavým útokům tak pokračovaly přes internetové komunikační kanály.

Islámský stát se přiživuje na útocích milic v Africe. Sílící teror sužuje Mosambik i další země kontinentu

Číst článek

Zpráva publikovaná koncem tohoto týdne zároveň uvádí, že Islámský stát „využil krize k posílení svých extremistických narativů a provolával, že šíření viru je ‚božím hněvem‘ proti Západu“.

Že teroristické organizace jako Islámský stát těží ze situace způsobené pandemií koronaviru, se domnívá také expertka na radikalizaci a terorismus z Německého institutu pro globální a teritoriální studia Mirna El Masriová. Opatření proti covidu totiž mnoho lidí přivedly do zoufalé situace, kvůli které se pak řada z nich přidává na stranu stoupenců IS.

„IS může fungovat jako alternativní stát – nabízí svým členům příjem a bezpečnost. Jinými slovy, mohou převzít roli státu,“ upozornila před několika měsíci Masriová pro německý server Deutsche Welle. Živnou půdou teroristů se tak stávají hlavně „slabé“ země, které často nemají svá území plně pod kontrolou. Mezi ně se řadí nejen státy Blízkého východu, ale také některé země Afriky, jako je Somálsko, Mosambik nebo země Sahelu.

Tábor Al-Húl v severovýchodní Sýrii, kde žijí ženy a děti zahraničních bojovníků teroristické organizace Islámský stát | Foto: Ali Hashisho | Zdroj: Reuters

Návrat rodin radikálů

Zpráva o boji proti terorismu kromě jiného také naléhá na vlády zemí světa, aby co nejdříve repatriovali své občany, kteří se v minulých letech přidali k samozvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku a dodnes zůstávají v tamních detenčních zařízeních.

Tento týden na to upozornil také britský výzkumný institut pro obranu a bezpečnost RUSI. Podle něj se jednotky Syrských demokratických sil vedené tamními Kurdy starají o několik táborů a věznic, ve kterých pobývá na 30 tisíc dospělých a 40 tisíc dětí z více než 60 zemí světa.

‚Děti za to nemohou‘. Německo a Dánsko repatriovaly ženy, které se přidaly k Islámskému státu

Číst článek

Podle odborníků je ale taková situace dlouhodobě neudržitelná a kurdské síly v Sýrii nemohou mít tuto zátěž na bedrech donekonečna. Zadržovaní islamisté totiž představují bezpečnostní hrozbu, analytici navíc dlouhé roky upozorňují, že se podobná detenční zařízení stávají ideálním místem pro líheň nových radikálů. Právě to je také jeden z hlavních důvodů, proč se vlády západních zemí repatriaci svých občanů dlouhodobě brání – je to kvůli obavám, aby své radikální názory po návratu domů dál nešířili.

Připomínkou této „neudržitelné“ situace se tento týden stala také zpráva o úmrtí osmadvacetileté Francouzky, která v roce 2014 odjela ze země a spolu s dalšími 80 ženami se vydala na Blízký východ, aby se provdala za bojovníka Islámského státu. V roce 2019 ale Francouzka skončila v táboře určeném pro rodiny islamistů, odkud opakovaně žádala o repatriaci, protože se léčila s těžkou cukrovkou. Kvůli zdravotním komplikacím před několika dny zemřela, v táboře tak po ní zůstala jen šestiletá dcera.

„Pořád jsem jim říkala: Pokud ji nerepatriujete, tak nakonec zemře. Ale odpověď byla nulová,“ popisuje komunikaci s francouzskými úřady advokátka zemřelé ženy Maria Doséová pro americký deník The New York Times, podle kterého je v Sýrii kromě 80 francouzských žen zadržováno také 200 francouzských dětí. Většině z nich nebylo ani šest let.

Od porážky Islámského státu Paříž přijala na své území pouze 35 dětí, dospělou osobu ale ze Sýrie nepřevzala žádnou. Trvá totiž na tom, že by zadržovaní měli být za své aktivity spojované s Islámským státem souzení v Sýrii a Iráku. Kurdská administrativa, která tábory pro rodiny islamistů spravuje, nicméně nemá mezinárodní uznání. Podobné snahy se proto ukazují jako nemožné, píše The New York Times.  

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme