Island by mohl být členem Evropské unie už za rok a půl

Evropská unie oficiálně zahajuje přístupová jednání s Islandem. Jednání o vstupu mohou podle odhadů trvat zhruba rok a půl. Podle komisaře pro rozšiření EU a politiku sousedství Štefana Füleho je už teď jasné, že budou kratší, než u ostatních členských zemí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jihovýchodní pobřeží Islandu | Foto: Martin Stiller

Pro Islanďany, kterých je jen tři sta dvacet tisíc, už totiž teď platí velká většina evropských předpisů. Island už je také členem schengenského prostoru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komisař pro rozšiřování Evropské unie a politiku sousedství Štefan Füle ve Svět o desáté.

Island o vstup do Unie požádal loni v červenci kvůli dopadům finanční a hospodářské krize. Během ní zkolaboval islandský bankovní systém. Překážkou v jednáních o vstupu země do Evropské unie mohou být právě následky krize.

Problematický rybolov

Země by musela odškodnit Brity a Nizozemce, kteří přišli o peníze v internetové pobočce zkrachovalé banky Landsbanki. Dalším problematickým tématem může být rybolov. Islanďané by totiž své vody museli zpřístupnit rybářům z ostatních zemí Unie a také by museli omezit tradiční lov velryb a tuleňů. Islandský ministr zahraničí Össur Skarphédinsson řekl, že si EU musí uvědomit, že jde o součást islandské tradice.

„Islanďané to přirovnali k tomu, jak kdyby nám někdo nakázal pokácet všechny lesy nebo nám zakázal pít pivo. Kvóta lovu velryb je teď, myslím, sto třicet kusů za rok, ale nejedná se o pětadvacetimetrové plejtváky, jsou to velryby, které dosahují třeba čtyř, pěti metrů. Tak, aby se to zas tak nepřehánělo, protože se podívejme, kolik se u nás zabije krav,“ poznamenala Pavla Dagsson Waldhauserová, která už několik let žije na Islandu.

Problémy naopak nebudou u jednoho z hlavních kritérií vstupu. Nikdo totiž nepochybuje o tom, že Island je fungující demokracií. „Proces přistoupení Islandu k Evropské unii může trvat méně, než je obvyklé u ostatních členských zemí,“ řekl eurokomisař Štefan Füle.

Rybářství se na Islandu bere vážně | Foto: coogney27

Podle něj je již prakticky vyřešena jedna třetina přístupových jednání právě díky tomu, že je Island členem schengenského prostoru. „Další třetinu máme částečně vyřešenou. Důraz jednání bude především kladen na třetí část kapitol,“ podotkl Füle.

Jednání s Chorvatskem a Tureckem

Jednání se podle něj zaměří také na to, jaké má Island schopnosti naplňovat závazky, které vyplývají už z jeho zapojení do evropského hospodářského prostoru nebo jeho plánovaného členství v Evropské unii. Jistým problémem je ale podle Füleho slabá podpora členství ze strany Islanďanů.

„Poslední referendum v roce 2008 ukázalo, že se Islanďané více klonili k přístupu k EU. Ale hned od ledna 2009 se spíš vyjadřují proti. Hodně je to dáno právě tím, že dva hlavní státy – Velká Británie a Holandsko – se stavěly proti jejich vstupu díky nevyřešeným problémům s bankou Icesave,“ poznamenala Dagsson Waldhauserová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavla Dagsson Waldhauserová ve Světě o druhé.

V současné době probíhají přístupová jednání ještě s Chorvatskem a Tureckem. Turecko v posledních dnech hostí řadu významných zahraničních návštěv. Včera tam přijel britský premiér David Cameron spolu se svým ministrem zahraničí Williamem Haguem. Cameron prohlásil, že je rozhořčen pomalostí přístupových jednání s touto zemí.

„Z toho, že postupujeme pomalu, není šťastný vůbec nikdo. Ale otázkou je, kde ten problém je. A on je zejména a především na turecké straně,“ řekl Füle s tím, že celé věci ale nepomáhají ani výroky některých unijních politiků, kteří zpochybňují proces jako takový.

Václav Pešička, Martina Mašková, Alice Kottová, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme