Země gejzírů, sopek a krásné krajiny. Island slaví výročí 100 let svrchovanosti

Přesně před sto lety se ostrovní stát Island stal svrchovaným státem v personální unii s Dánskem. 1. prosince 1918 získal autonomii v rámci Dánského království, pod které patřil předchozích více než pět století. Plná nezávislost Islandu byla poté vyhlášena na základě referenda v červnu 1944.

Reykjavík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Islandská krajina | Foto: David Mark, CC0 Public domain

Island je sopečný ostrov ležící na Atlantickém hřbetu, podmořském hřebenu představujícím styk dvou zemských tektonických desek, proto je stále geologicky aktivní. Zemětřesení na ostrově nejsou žádnou zvláštností, stejně jako činnost menších vulkánů, které kromě dalších přírodních krás přitahují davy turistů z celého světa.

Za prvního trvalého obyvatele Islandu je považován norský osadník Ingólfr Arnarson, který se svou ženou založil v roce 874 v jihozápadní části ostrova osadu s názvem Reykjavík. Již v roce 930 se sešel islandský parlament Althing, který je nejstarším parlamentem světa. S výjimkou let 1801 až 1843, kdy byl zrušen dánskými úřady, funguje dodnes.

Zubař, režisér, dělník. V islandském týmu jsou tři lidé, pro které není fotbal jediná obživa

Číst článek

Island byl nejprve součástí norského státu a od roku 1000 křesťanský Island se v roce 1380 stal spolu s Norskem součástí dánské koruny, její nadvláda však znamenala chudobu a emigraci. Národněosvobozenecké hnutí vzniklé v 19. století prosadilo ostrovu nejprve autonomii a 1. prosince 1918 nezávislost v rámci personální unie s Dánskem.

Island zároveň proklamoval trvalou neutralitu. V květnu 1940 obsadilo Island britské vojsko, které v červenci 1941 vystřídaly jednotky USA.

Nejen samotný ostrov ale i běh dějin na celé severní polokouli zasáhly mohutné erupce islandské sopky Laki, které začaly v červnu 1783 a trvaly až do února následujícího roku. Na Islandu tehdy zemřela zhruba čtvrtina ze 40 000 obyvatel, sopečné plyny a popel vynesené do atmosféry pak na měsíce zastínily nebe v Evropě, severní Africe, ale i vzdáleném Japonsku. To vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru.

Severský stát dlouho patřil k zemím s nejvyšší životní úrovní obyvatel. V roce 2008 se však dostal na pokraj státního bankrotu poté, co světová krize smetla jeho banky i pravicovou vládu. V roce 2015 Island stáhl žádost o členství v EU. V zemi činných sopek a gejzírů žije na rozloze 102 775 kilometrů čtverečních zhruba 355 000 obyvatel.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme