Kolaps zdravotnictví, lékaři nedokážou pomoct všem. Proč se boj s koronavirem v Itálii proměnil v drama?

Rychlé šíření koronaviru v Itálii se pro zbytek Evropy stává noční můrou. Země, která ještě před měsícem evidovala jen tři nakažené, nyní podléhá celostátní karanténě a její občané v přímém přenosu sledují kolaps tamního zdravotnického systému. Lékaři stále častěji čelí těžké volbě, jakému pacientovi pomohou a nabídnou mu plicní ventilaci či lůžko na jednotce intenzivní péče. Jak vypadá situace v tamních nemocnicích a kde boj s epidemií selhal?

Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pouliční obchodník prodává roušky před hlavním nádražím v Miláně | Zdroj: Reuters

Podle dat shromažďovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) Itálie ještě ve středu 12. února hlásila celkem tři nakažené a žádnou oběť. Čísla, která jihoevropská země eviduje o měsíc později – víc než 15 tisíc případů nákazy a přes 1000 mrtvých – z Itálie dělají druhý nejvíce zasažený stát světa nemocí COVID-19 hned po Číně.

Česko je kvůli pandemii koronaviru ve stavu nouze. Co to znamená? A jaké začnou platit zákazy?

Číst článek

Zdravotnický systém kolabuje, lékaři jsou vyčerpaní a lůžka na jednotkách intenzivní péče v nejhůře postižených regionech nestačí. „Upřímně řečeno nevím, jak dlouho to může zdravotnický systém vydržet, a nechci ani přemýšlet, jak by to mohlo skončit,“ přiznává pro server Financial Times Massimo Galli, vedoucí infekčního oddělení v milánské nemocnici Sacco.

Nejpostiženějším regionem je severoitalská Lombardie, kde bylo ve čtvrtek odpoledne přes sedm tisíc nakažených, z toho 560 lidí v intenzivní péči. Lékař z Milána – hlavního města lombardské oblasti – nicméně dodává, že některá města v regionu jsou na tom ještě hůř. Kolaps zažívají zejména zdravotní zařízení v Bergamu nebo Cremoně.

Svědectví o tom, jak kritický stav panuje v tamní nemocnici Humanitas Gavazzeni v Bergamu, na facebooku popsal chirurg Daniele Macchini. „Situace je teď dramatická. Doslova vypukla válka a boje zuří bez přestávky ve dne ani v noci,“ napsal koncem minulého týdne v příspěvku, který se začal šířit na sociálních sítích a který převzala také velká italská média.

Lékař popisuje, jak na pohotovost neustále přicházejí „nešťastní lidé“, kteří mají daleko horší příznaky, než jsou známé komplikace během chřipky. Poté, co u nich testy prokážou nákazu koronavirem, je diagnóza vždy stejná: oboustranný intersticiální zápal plic. Řada pacientů pak musí být zaintubována a končí na jednotce intenzivní péče, nebo ještě hůře na ECMO – přístroji zajišťujícím mimotělní okysličování krve.

„Neříkejte už prosím, že je to jen těžká chřipka,“ píše Macchini.

Počáteční chaos

Navzdory varování severoitalských lékařů platí, že většina lidí nakažených koronavirem má jen mírný průběh nemoci – převážně trpí horečkou, dušností nebo mají kašel. S horečkou přišel 18. února do nemocnice v lombardském městě Codogna také 38letý Mattia, v Itálii označovaný jako „pacient jedna“.

Mattia po týdnech v nemocnici dýchá sám. Zdravotní stav italského ‚pacienta 1‘ se pozvolna zlepšuje

Číst článek

Lékaři se domnívali, že trpí běžnou chřipkou, a poslali ho domů. Druhý den se do nemocnice vrátil už s vážnějšími příznaky, léky ale nezabíraly a jeho stav se začal horšit. Nákazu koronavirem lékaři oficiálně potvrdili až 36 hodin poté, co Mattiu hospitalizovali. Mezitím se od něj ale nakazilo nejméně pět zdravotníků, jeden pacient, jeho těhotná manželka a jeho známý. Než se dotyční dostali do karantény, šířili i oni nákazu dál.

Poté, co lékaři v Codogni diagnostikovali první případ koronaviru v Itálii, nastal v nemocnici zmatek – k její úplné izolaci tak nakonec došlo až následující den dopoledne. Vedení nemocnice později zdravotníky z domácí karantény povolalo zpět do práce, včetně těch nakažených.

„V případě Itálie se ukázalo, že personál nemocnice nezavedl dostatečná opatření pro kontrolu šíření infekce, zdravotníci se tak stali jedněmi z těch, kteří přenesli koronavirus z jednoho pacienta na druhého. Právě proto je epidemie v Itálii tak velká,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Světové zdravotnické organizace v Česku Srđan Matić.

Jak přesně se Mattia nakazil, zůstává nejisté. Začátkem února sice byl v kontaktu s člověkem, který přiletěl z Číny, jeho testy na koronavirus nicméně byly negativní.

Vysoký věkový průměr

Faktorů, které přispěly k dramatické situaci v Itálii, je ale víc – není to jen počáteční chaos v zasažených nemocnicích, kde lékaři čelili koronaviru, aniž by o tom měli sebemenší tušení.

Izraelcům pomáhá v boji s koronavirem zodpovědnost a disciplína. Světu by mohla pomoci jejich vakcína

Číst článek

Kromě rychlého šíření se Itálie potýká také s vyšší úmrtností – ta se podle dosavadních studií pohybuje kolem dvou až tří procent, v případě Itálie to však jsou čtyři procenta.

Jak upozorňuje epidemiolog Rastislav Maďar, k vyššímu počtu těžkých případů a úmrtí v Itálii zřejmě přispěl také vysoký průměrný věk tamní populace.

„V Itálii a zejména jejích severních částech, kde mají obyvatelé vysoký věkový průměr – žije zde spousta lidí vyššího věku s nejrůznějšími chronickými nemocemi –, se stalo to, že tam virus našel nejvhodnější možný terén, kde také dokáže nejvíc ublížit,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Naznačuje to také předběžná analýza italských odborníků – došli k závěru, že více lidí zde oproti Číně umírá především kvůli věku tamního obyvatelstva. Průměrný věk italské populace je totiž o sedm let vyšší než v Číně. Právě starší lidé a chronicky nemocní jsou nejohroženější skupinou – u osob mezi šedesáti a devětašedesáti lety je smrtnost 1,4 procenta, ve věku nad devadesát let to je dokonce 14,3 procenta.

Tématem byla i intenzivní péče s plicní ventilací. Reagujeme na italskou zkušenost, pro nejvážnější případy je tato péče potřeba. V Česku máme nyní ventilací dostatek! V porovnání s Itálií více než 2x tolik. Chceme být připraveni, proto pořídíme dalších 150 plicních ventilátorů.

12:40 – 09. 03. 2020

3 76

Nedostatek kapacit

Lékařům v Itálii navíc situaci komplikuje také nedostatek plicních ventilací, které jsou v případě těžkého průběhu nemoci nezbytné. Jak upozornil také český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, v přepočtu na obyvatele je počet plicních ventilací v Česku asi dvakrát vyšší než Itálii.

Situace se tak v Itálii zdramatizovala do té míry, že se lékaři musí v určitých chvílích čelit velice těžkému rozhodování, kterého pacienta na JIP přijmou a kterého ne. Okamžiky, kdy princip „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ musí lékaři opouštět, zdravotníci popsali například pro bruselský server Politico.

Přednost tak dostávají ti, u nichž je vyšší šance na záchranu. „Pokud je člověku mezi 80 a 95 lety a má vážné respirační potíže, pravděpodobně to nezvládne,“ přiznal pro deník Corriere della Sera anesteziolog Christian Salaroli z nemocnice papeže Jana XXIII. v Bergamu.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme