Itálie po roce s covidem: ‚Je tu větší disciplína a dodržování pravidel než v Česku,‘ říká konzul

V Evropě se nový koronavirus objevil nejdříve v Itálii. Její severní region Lombardie prožil kolaps zdravotního systému. Dodnes se ale přesně neví, proč se místem, odkud se začal virus šířit po Evropě, stala právě Itálie. Radiožurnál natáčel v Miláně po roce od vypuknutí pandemie.

Reportáž Milán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jindy plné náměstí před Milánským dómem zeje prázdnotou na jaře loňského roku | Foto: Flavio Lo Scalzo | Zdroj: Reuters

Sergio Nava pracuje v rozhlasové stanici Radio 24 Ore v Miláně. Nikdo se prý nikdy nedozvěděl, proč se infekce viru z Číny objevila poprvé právě v italské Lombardii. První případ, který se vyskytl 20. února 2020 v jednom městečku jižně od Milána, neměl s Čínou nic společného. Říkalo se, že nákaza přišla z Německa. Čínští pracovníci ji přivlekli do Bavorska, a protože Lombardie má s jihem Německa čilé obchodní kontakty, přenesla se odtamtud do Itálie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si speciální reportáž Pavla Nováka ze severu Itálie k výročí roku s covidem

Jedním z důvodů, proč byl právě průmyslový sever Itálie loni na jaře oblastí nejvíce zasaženou novým koronavirem, může podle Sergia Navy být to, že je to region velmi propojený s různými částmi světa.

V Lombardii jsou tři velká letiště s miliony odbavených cestujících ročně. Sídlí tam pobočky mnoha mezinárodních firem. V oblastech s takovým ruchem se jakákoli nákaza šíří rychleji než v odlehlých částech země. Na jarní opatření italské vlády, kdy byl prakticky celý region Lombardie v karanténě, Sergio Nava vzpomíná:

„V zásadě jsme nevycházeli z domovů. 10. března, ze dne na den, jsme najednou zůstali zavření doma. Policejní auta jezdila po ulicích a vyzývala, aby lidé zůstali v domech a neopouštěli je. Vycházeli jsme vlastně jen do supermarketů, abychom si nakoupili jídlo. A mohli jsme chodit do práce, pokud to bylo možné.“

Italské nemocnice a kliniky cizince na covid jen tak neotestují. Pomoct můžou některé lékárny

Číst článek

„Byly to dva až tři nejtvrdší měsíce, které jsem kdy zažil. Na ulicích nikdo nebyl. Život ve městě se prostě zastavil,“ popisuje pro Radiožurnál.

„Měli jsme dovoleno provozovat nějakou fyzickou aktivitu venku, ale byla pro to velmi přísná pravidla. Člověk se mohl pohybovat jen maximálně 200 metrů od domova. Ale to si skoro nikdo nedovolil, protože se všichni báli, že dostanou pokutu. Já sám jsem radši nevycházel vůbec, protože ty pokuty byly dost vysoké. A nebezpečí, že ji dostanete, bylo dost velké. Byl to opravdu přísný lockdown. To, co jsme zažívali na podzim a v zimě, se s tím vůbec nedá srovnat,“ říká.

Tehdy jsme byli všichni zavření doma a jediný společenský život byl jít do supermarketu a čekat před ním v dlouhé frontě. To bylo, jako by to bylo za války,“ dodává Sergio Nava.

Disciplinovaní Italové

Italská novinářka Alžběta Cattaneová žije v Miláně už řadu let, od loňského jara jezdí hodně na kole. Protože na něm jezdí ráda i proto, že nechce do hromadné dopravy.

„Celkem snadno se všude dostanu, na kole je to opravdu nejrychlejší. Doprava v Miláně je opravdu výrazná a často jsou tu dopravní zácpy, takže člověk se v městské hromadné dopravě nedostane někdy tam, kam by měl, kdežto na kole se to dá. Jinak je to i pro mé zdraví, protože je to v podstatě jediný pohyb, který můžu nebo který se donutím dělat. Také je mi nepříjemné se teď v dopravních prostředcích dotýkat rukama tyče nebo si někam sedat. Přece jen na kole se cítím víc chráněná,“ popisuje.

Zlost a křivda. Provozovatelům italských hotelů a skiareálů zhasla naděje, zimní sezona prakticky končí

Číst článek

Před rokem přitom lidé v Itálii nemohli ani na kolo, ani ven. „Mohlo se jít jen na zdravotní procházku, ale jen 200 metrů od domu. Pokud měl člověk psa, tak to samé. Musím říct, že Italové opravdu nevycházeli. Mě jako cizinku to i překvapilo, protože Italové zrovna nevynikají disciplínou, kdežto v tomto opravdu disciplinovaní byli. Přestupků bylo opravdu málo.

„Byl tu cítit strach, protože Itálie má celkem starou populaci a každý má staré rodiče, takže v tomto jsou velmi zodpovědní. Děti i jejich rodiče se snažili omezit sociální styky, aby nenakazili své rodiče, zodpovědnost ke starší populaci tady opravdu je velká,“ vypráví Alžběta Cattaneová.

Italové přitom i dnes nosí roušky a respirátory i na ulici. Když se teď rozhlédnu, všichni je mají, nikdo si je nedovolí sundat. Je to zodpovědnost, nebo hrozba represe, která v tom účinkuje?

„Myslím, že je to spíš zodpovědnost, lidé už se to naučili a nosí je opravdu zodpovědně. Spoustu lidí už ani nenapadne si ji sundat, když je třeba někdo daleko od ostatních lidí, tak si ji občas přece jen sundá a nadechne se, ale pak celkem okamžitě si ji zase nasadí,“ odpovídá Cattaneová.

Itálie vs. Česko

Český generální konzul v Miláně Jiří Kuděla vypráví, proč na tom byla zpočátku z italských regionů tak špatně právě Lombardie a proč se virus covid-19 šířil tak rychle a intenzivně právě zde:

„Zaprvé, tady to začalo. Myslím si, že každý region nebo každý stát, kde by to začalo, by byl v zásadě nepřipraven,“ říká Kuděla.

„Lombardie má prakticky stejný počet obyvatel jako Česká republika, ale jen na rozloze asi 40 procent České republiky, přičemž jeho území je ze třetiny pokryto horami a na tom zbytku žije deset milionů obyvatel v několika velkých aglomeracích, které jsou velmi průmyslové a zatížené obrovskou dopravou všeho druhu, službami atd. Je tady velké zatížení smogem. Podobné je to i v Brescii a Bergamu, to jsou tři hlavní aglomerace,“ popisuje.

Itálie a Polsko zmírňují protiepidemická opatření proti koronaviru. Otevřou muzea i restaurace

Číst článek

Myslím, že proto se tu ten virus šířil tak rychle, protože je tu nížina, smog, obrovská koncentrace obyvatel. Tady v centru Milána žije na kilometr čtvereční i skoro 3000 lidí, to jsou koncentrace obyvatelstva jako někde v Číně. Také to samozřejmě postihlo starou populaci, která je zde mnohem větší než v České republice. Je tu tradice rodin žijících ve vícegeneračních rodinách, je tu specifický životní styl,“ doplňuje konzul.

Možná i pro těžkou zkušenost z první a druhé vlny pandemie, která se nějak dotkla skoro každého z více než 60 milionů Italů, má dnes země v přepočtu na počet obyvatel méně nově nakažených než Česká republika. Česko jich má přibližně čtyřikrát více než Itálie.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme