Italská vláda chce po pádu janovského mostu zkontrolovat veřejné stavby v celé zemi. Prohlédne silnice i školy

Italská vláda plánuje po pádu dálničního mostu v Janově zevrubné kontroly veřejných staveb po celé zemi. V nedělním rozhovoru pro italský deník Il Messaggero to řekl tajemník kanceláře premiéra a místopředseda vládní euroskeptické Ligy Giancarlo Giorgetti. Kontroly se podle něj budou týkat silnic, mostů, ale i veřejných budov jako jsou například úřady či školy.

Řím (Aktualizováno: 15:59 19. 8. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na zřícenou část janovského mostu. | Foto: Stefano Rellandini | Zdroj: Reuters

„Bude to operace zaměřená na údržbu, v naprosto bezprecedentním rozsahu a s obřími investicemi do veřejných staveb,“ uvedl Giorgetti.

Záchranáři vyprostili v Janově posledního pohřešovaného. Pád mostu si vyžádal celkem 43 životů

Číst článek

Vláda podle něj zatím nemá na tuto akci rozpočet, kabinet prý ale nebude brát ohled na rozpočtový deficit, HDP ani na evropská pravidla.

Při úterním pádu dálničního mostu v Janově zahynulo 43 lidí, 19 z nich bylo pohřbeno v sobotu při státním pohřbu. Zodpovědnost za pád mostu má určit vyšetřování, tragédie však způsobila v Itálii obrovskou vlnu rozhořčení, která se obrátila proti vládním úřadům i provozovateli dálnice, firmě Autostrade per l'Italia.

Její představitelé na sobotní tiskové konferenci jakoukoli vinu na neštěstí odmítli, vláda však už zahájila řízení s cílem odebrat firmě koncesi.

Počet obětí vzrostl

Počet obětí úterního zřícení části mostu v italském Janově se v sobotu vyšplhal na 43. V noci vyprostili záchranáři ze sutin tři mrtvá těla a přes den poslední pohřešovanou osobu.

Janovská nemocnice San Martino pak v podvečer informovala o smrti rumunského řidiče kamionu, který podlehl vážným poraněním lebky a hrudníku. Úřad civilní obrany ale upozornil, že prohledávání sutin v Janově pokračuje.

Státní smutek a pohřeb

Pád mostu způsobil v Itálii obrovskou vlnu rozhořčení, která se obrátila proti vládním úřadům i provozovateli dálnice, firmě Autostrade per l'Italia. Zodpovědnost za pád mostu má určit vyšetřování.

Prokuratura chce, aby se viník zpovídal z vícenásobného usmrcení z nedbalosti, zavinění katastrofy a z ohrožení bezpečnosti dopravy. Vláda však už ostře kritizovala firmu, která dálnici spravuje, a zahájila proces s cílem odebrat jí koncesi.

Státní smutek za oběti neštěstí v sobotu držela celá Itálie, mrtvé si připomněli i v některých dalších evropských zemích. Na obřadu v pavilonu janovského výstaviště byl kromě italského prezidenta Sergia Mattarelly také premiér Giuseppe Conte, předseda poslanecké sněmovny Roberto Fico či předsedkyně senátu Maria Elisabetta Casellatiová.

Pohřbeno bylo 19 lidí, včetně několika cizinců. Další dvacítka rodin ale chce své mrtvé pohřbít v soukromí, někteří pozůstalí se státního obřadu odmítli zúčastnit proto, že vinu za tragédii podle nich nese právě stát.

Morandiho most

Morandiho most v Janově se začal budovat roku 1963 a slavnostní otevření se konalo 4. září 1976. Celá stavba měla délku 1102 metrů a samotná mostovka se nacházela ve výšce 45 metrů nad zemí. Jeho architekt Riccardo Morandi tehdy využil moderní závěsné konstrukce a předpjatého betonu, což umožnilo tenkou nosnou konstrukci. Šikmé závěsy na mostě pak tvořily pružnou podporu stavby. Ke zhrocení části mostu došlo v úterý 14. srpna 2018, kdy podle prvotního vyšetřování mohlo dojít k přetržení nosného lana vlivem postupující koroze. Kvůli podobné příčině se v Praze-Troji zřítila loni v prosinci lávka pro pěší.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme