Itálie se snaží vymyslet kompromisní znění článku o vzájemné obraně zemí Evropské unie. Ten je součástí evropské ústavy, která se má dokončovat na summitu už tento týden. Klauzule zavazuje členské státy k tomu, že si vzájemně přijdou na pomoc v případě napadení. S tím ale mají problém Irsko, Rakousko, Finsko a Švédsko. Tyto země se totiž bojí narušení neutrality.

9:00 9. prosince 2003 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Čtveřice neutrálních zemí chce ošetřit své zájmy, a tak Finové přišli s variantou, která říká. Vzájemná pomoc by nebyla automatická, ale státy by o ni mohly požádat. Takový posun by Praha možná přijala, soudní státní tajemník Jan Kohout. "Ono to obrací. Když si ten stát přeje, ne že ostatní mají nějaké povinnosti jak vojenské, tak nevojenské. Zdá se nám článeček, jak je navržený, čistší." Šéf diplomacie Cyril Svoboda kývá hlavou, ale dodává, že věc je ještě otevřená. "Musím to projednat ještě s předsedou vlády a to všechno má i své symbolické vazby a nám jde o to, aby nic nenarušilo euroatlantické partnerství."

Markéta Kaclová, Pavla Kvapilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít