Násilí, lynčování a ničení. Izrael zažívá nejhorší etnické střety za 20 let, ovlivnit může i generace

Boje mezi Izraelem a Palestinci tvrdě dopadají na životy civilistů, konflikt přesto dál graduje. A zatímco vzduchem létají rakety, v ulicích řady izraelských měst propuklo násilí mezi arabskými a židovskými komunitami, které doprovází vypalování obchodů i lynčování. Palestinští i izraelští politici situaci přirovnávají k „občanské válce“ a volají po okamžitém ukončení násilí, které podle analytiků může ovlivnit soužití i pro příští generace.

Analýza Tel Aviv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatímco vzduchem létají rakety, v ulicích řady izraelských měst propuklo násilí mezi arabskými a židovskými komunitami

Zatímco vzduchem létají rakety, v ulicích řady izraelských měst propuklo násilí mezi arabskými a židovskými komunitami | Zdroj: Reuters

Z Pásma Gazy na izraelské území dál dopadají rakety a stále intenzivnější jsou také útoky z izraelské strany. Ta v noci na pátek podnikla doposud nejsilnější útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které Gazu ovládá, hluk stíhaček, raket a sirén tak stále neustává.

Nově zažehnutý konflikt mezi Palestinci a Izraelem je označován za nejhorší za poslední roky a tvrdě dopadá na civilní obyvatelstvo jedné i druhé strany.

V Izraeli a Gaze se roztočila nová spirála násilí. Napětí stoupá, k další eskalaci může vést ‚jediná raketa‘

Číst článek

Strach, který Izraelci a Palestinci v posledních dnech prožívají, ukazují i svědectví zveřejněná britskou televizí BBC. Ta oslovila dvě matky – jednu arabského a druhou židovského původu, obě ale poslední dění prožívají velmi podobně.

„Noci jsou skutečně děsivé, hlavně pro naše děti. Domov se vám může okamžitě proměnit ve vlastní hrob,“ říká pro BBC Najwa Šejk-Ahmadová, která poslední dny slyší hlavně hluk izraelských stíhaček a výbuchy raket. „Všechno kolem se třese a stejně tak se třeseme i my, jak se bojíme,“ popisuje obyvatelka Pásma Gazy.

Se svým manželem a pěti dětmi v současnosti žije na okraji jednoho z tamních uprchlických táborů. Jejímu nejmladšímu dítěti je 11 let, nejstaršímu 22. Právě o děti a jejich život má největší strach, starosti jí ale dělá i to, jak jim má vysvětlit všechno to násilí, které se kolem nich odehrává.

„Přestala jsem jim cokoliv říkat, skrývat před nimi obavy ale není snadné… Celý den sledují zprávy, i když jsem jim řekla, aby to nedělali. Je toho plný instagram i další sociální sítě,“ říká Najwa.

Největší obavy má o svého nejmladšího syna Mohameda, který v útlém věku prožil i válku Izraele s Gazou z roku 2014. „Nedokážu si představit, jaké vzpomínky bude popisovat svým dětem, až vyroste,“ dodává.

Nad tím si láme hlavu také izraelská matka dvou dětí Tova Levyová, která žije s rodinou ve městě Lod osídleném židovským obyvatelstvem i Araby, kde po pondělním rozpoutání konfliktu propukly mohutné nepokoje. Především arabské skupinky tam rabovaly a ničily židovské obchody a zapáleno bylo i několik synagog či podniků.

Premiér Benjamin Netanjahu kvůli tomu ve středu ráno vyhlásil v Lodu nouzový stav, násilnosti tam ale dál pokračují – jen ve čtvrtek tam policie zatkla 120 osob.

Poté, co se v ulicích objevil rozzuřený dav arabských výtržníků, se Tova Levyovoá s rodinou rozhodla utéct do města Beer Ševa, kde žije její švagr. Od té doby se ale násilnosti stupňují a obyvatelka Lodu neví, kdy se budou moct vrátit a jestli bude vůbec kam. Nejvíc ji ale trápí, jak současná situace dopadne na život jejích synů, kterým je teprve čtyři a jeden a půl roku.

„Ví, že došlo k výbuchům kvůli zlým lidem,“ popisuje vysvětlení současného dění, jaké poskytla svému staršímu synovi. „Stále mám pocit, že mu nemůžu říct, že nám tohle dělají Arabové. Chci, aby mohl žít se svými sousedy pokojně a aby nevyrůstal se strachem z Arabů,“ říká pro BBC.

Občanská válka v Izraeli

Právě násilnosti, ke kterým od začátku týdne dochází mezi židovskými a arabskými komunitami, považuje řada odborníků za možná nejzávažnější moment aktuálního konfliktu.

Kromě Lodu zachvátily nepokoje mnoho dalších měst, včetně Jeruzaléma, Haify, Tiberiasu, Akku, Bat Jamu a Umm al-Fahmu. Vyžádaly si už desítky zraněných a stovky zatčených, násilí přitom přichází z obou táborů.

V Bat Jamu na předměstí Tel Avivu dav ultranacionalistických Izraelců vytáhl z auta muže, o němž si myslel, že je Arab. Skupina ho zbila do bezvědomí a nechala zkrvaveného ležet na ulici, podle nemocnice muž skončil ve vážném stavu. Skupina Izraelců oblečených v černém předtím rozbila výlohu tamní arabské zmrzlinárny a televizní záběry mezitím zachytily, jak dav nacionalistů před policisty skanduje „Smrt Arabům“.

Další demonstrace byly i ve městě Akko na severu země, kde vedle sebe žije židovské a arabské obyvatelstvo. Docházelo tam k vypalování židovských podniků a pokusům o lynč, terčem lynčování se stal také arabský řidič z Bat Jamu, kterého rozzuřený dav vytáhl z auta na ulici a začal ho bít. Podobné zprávy ale přicházejí z nejrůznějších koutů znesvářené země.

Řada politiků včetně starosty města Lod situaci přirovnává k občanské válce a vyzývá ke klidu.

Podobné prohlášení učinil v polovině týdne také izraelský prezident Reuven Rivlin. „Potýkáme se s občanskou válkou, která vznikla bez jakéhokoliv důvodu. Prosím, přestaňte s tímhle šílenstvím,“ cituje Rivlina list Times of Israel.  

Analytik Tureček o konfliktu Izraele a Hamásu: Krize se objevují periodicky, jednoduché řešení neexistuje

Číst článek

Podle odborníka na izraelsko-palestinský konflikt a výzkumníka z Max Planck Institutu v německém Halle Jakuba Záhory slova izraelského prezidenta ukazují, jak vážná situace v Izraeli nastala, sám by ji ale za občanskou válku neoznačil.   

„Jde o nejhorší nepokoje tohoto typu za posledních 20 let a z mého pohledu je to možná ta nejvíce znepokojivá věc. Během minulé války v Gaze v roce 2014 docházelo k protestům, nedocházelo ale k lynčování, vypalování obchodů, ničení majetku a podobně. O občanskou válku se nejedná – Rivlin to nemyslel doslova, toto značení ale ukazuje na to, jak silné je to násilí, kterého jsme teď svědky,“ říká pro iROZHLAS.cz Záhora, podle kterého bude mít současného dění velmi závažné dopady na budoucí soužití společnosti uvnitř Izraele.

Sledování těchto záběrů je skutečně velmi znepokojivé a je to obrovská tragédie. Musíme si uvědomit, že to jsou sousedé, lidé, kteří žijí často ve stejné ulici. Skutečnost, že vaše děti sledují takovéto záběry, vyvolává otázky, jestli vztahy mezi oběma komunitami půjdou napravit. Řada komentátorů se proto shoduje, že to poškodí arabsko-židovské vztahy na minimálně jednu generaci,“ dodává odborník.

Dlouhodobá frustrace Arabů

Silná prohlášení zaznívají také z úst premiéra Benjamina Netanjahua, podle kterého je takovéto násilí naprosto nepřijatelné a lynčování – ať už ze strany Arabů, nebo židovského obyvatelstva – nelze žádným způsobem ospravedlnit.

Izrael chrání před palestinskými raketami ‚železná kopule‘. Hamás se snaží drahý systém zahltit

Číst článek

Jak nicméně upozorňuje analytik z institutu v Halle, napjaté vztahy mezi oběma komunitami jsou v zemi dlouhodobým problémem, který s novým rozhořením konfliktu jen vyplaval na povrch. Na násilnostech se sice podílejí obě skupiny, přinejmenším ze strany arabské menšiny ale jde o výsledek dlouhodobé frustrace.

„Palestinci žijící v Izraeli mají izraelské občanství, mohou volit ve volbách a tak dále, nicméně dle jejich názoru a názoru lidskoprávních organizací se nejedná o rovnoprávné občany. Upozorňují přitom na zákony a nařízení, které osoby nežidovského původu v Izraeli diskriminují,“ podotýká Záhora, podle kterého došlo k nejmarkantnějšímu posunu v roce 2018, kdy izraelský parlament schválil zákon o národním státu.

Kontroverzní zákon definuje Izrael jako stát židovského národa, arabština je podle něj už ne jedním ze dvou oficiálních jazyků, ale jazykem se speciálním statusem, židovské osady jsou národním zájmem a hlavním městem je celý Jeruzalém.

„Tento zákon explicitně říká, že Izrael je domovem izraelského národa a že nadřazuje etnicitu nad občanství. To je jeden z dalších okamžiků, kdy došlo k masovým protestům, i když nenásilným. Toto opatření ale utvrdilo pocit řady Palestinců v Izraeli o tom, že nemají rovnoprávné postavení. To, co nyní sledujeme, je tedy výsledkem dlouhodobějšího napětí. Zároveň je ale pravda, že za posledních 10 let došlo k větší integraci Palestinců do izraelské společnosti,“ tvrdí odborník.

Rodiče se musí několikrát za noc schovat do úkrytu, popisuje Izraelec žijící v Česku válku ve své zemi

Číst článek

Poukazuje přitom na vývoj posledních týdnů, kdy byla do jednání o sestavení nové koaliční vlády přizvána i jedna z izraelsko-palestinských stran. Jedná se o Sjednocenou arabskou kandidátku, kterou vede Mansúr Abbás a která má v parlamentu čtyři křesla. Podle médií ale mohla být rozhodující při jednáních o vládě, kterou se od minulého týdne snaží sestavit rival současného premiéra Jair Lapid. Ten byl tímto úkolem pověřen poté, co se pokusy Benjamina Netanjahua ukázaly jako neúspěšné.

„V minulých dnech se jednalo o tom, že by jedna z izraelsko-palestinských stran vstoupila do vládní koalice nebo ji minimálně podpořila. To by bylo poměrně bezprecedentní a o to je současný vývoj tragičtější. Navzdory strukturálním nedostatkům v poslední době docházelo ke zlepšování izraelsko-palestinských vztahů uvnitř Izraele. Proto také nikdo nedokázal vysvětlit, co přesně vedlo k tomu, že se část židovského a arabského obyvatelstva uchýlila k násilí tak rychle,“ podotýká Záhora.

Na obou stranách mezitím sílí obavy nejen z toho, jak současné násilnosti poznamenají budoucí soužití uvnitř Izraele. Stejně tak roste i strach z další eskalace bojů, které od začátku týdne neslábnou, ale naopak dál gradují.

„Všichni jsme civilisté a bojujeme jeden proti druhému. Je to děsivé, je to velmi, velmi děsivé,“ říká pro BBC Tova Levyovoá z města Lod.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme