Izrael chce pokračovat v útocích na Libanon, dokud Hizballáh nepropustí unesené vojáky
Ozbrojený střet mezi libanonským militantním šíitským hnutím Hizballáh a státem Izrael se dále vyhrocuje. Hizballáh ostřeloval oblast Galileje, Haifu a poprvé za šest dní trvání konfliktu zasáhl i Golanské výšiny a oblast u Tiberiadského jezera. Izraelský premiér Ehud Olmert oznámil, že jeho země bude pokračovat v ofenzivě proti Libanonu, dokud Hizballáh nepropustí unesené izraelské vojáky a libanonská armáda nerozmístí své vojáky podél hranice s Izraelem.
Tisíce obyvatel měst v severním Izraeli prchají z obav před raketovými útoky Hizballáhu do Tel Avivu. Většina hotelů v Tel Avivu a jeho okolí je již plně obsazena. Na příliv uprchlíků se připravuje také Eilat, přímořské letovisko na břehu Rudého moře.
Nejvíce postiženým městem zůstává Haifa, kterou během pondělí zasáhlo nejméně pět raket. Jedna z nich částečně poničila několikaposchoďovou budovu, která následně vzplála. Večer zasáhly rakety Hizballáhu nemocnici v severoizraelském Safedu, následky zatím nejsou známé.
Izraelské vojenské letectvo naopak od rána několikrát bombardovalo přístav v libanonské metropoli Bejrútu a další místa spojená s aktivitami hnutí Hizballáh, nebo používaná pro zásobování šíitského hnutí zbraněmi a municí. Největší počet obětí si patrně vyžádal izraelský útok na most ve městě Sajdá na jihu Libanonu, při kterém přišlo o život devět civilistů, včetně dvou dětí.
Izrael také pohrozil, že v případě pokračování raketových útoků na své území zničí v Libanonu elektrickou rozvodnou síť.
Představitelé Izraele připustili, že radikální libanonské hnutí Hizballáh není možné zneškodnit vojensky. Řešení konfliktu mezi židovským státem a Hizballáhem je podle nich diplomatické a klíč k němu má libanonská vláda. Izraelští představitelé doufají, že libanonská vláda rozmístí své jednotky u hranice a bude sama bránit islámským radikálům v raketových a dalších útocích, což by ukončilo ofenzivu Izraele.
Ehud Olmert prohlásil, že jeho země válku nevyhledává, ale v případě nutnosti se jí nebojí. "Izrael nepřistoupí na to, žít ve stínu hrozby raket namířených na naše občany. Zničíme veškerou infrastrukturu terorismu. Budeme v tom pokračovat, dokud se Hamas a Hizballáh nezačnou chovat patřičně, jak to po nich chtějí všichni civilizovaní lidé," řekl Olmert.
Masivní ofenzivu zahájil Izrael minulou středu poté, co radikálové z Hizballáhu unesli dva izraelské vojáky. Své útoky židovský stát vystupňoval v reakci na raketové ostřelování izraelských měst Hizballáhem. Bilance konfliktu je podle počtu obětí nejtragičtější od izraelské invaze do Libanonu před 24 lety.
Mezinárodní společenství stupňuje tlak na ukončení násilí
Mezinárodní společenství mezitím vystupňovalo tlak na ukončení bojů. K nedělní výzvě skupiny G8 se v pondělí přidala i Evropská unie. Mnozí šéfové diplomacií, včetně českého ministra Cyrila Svobody, oceňovali především vyváženost prohlášení, jež se podařilo přijmout až po několika hodinách jednání.
Prohlášení na jedné straně vyzývá hnutí Hizballáh, aby ukončilo všechny útoky na Izrael a propustilo unesené izraelské vojáky. Na straně druhé se má Tel Aviv zdržet jakýchkoliv nepřiměřených reakcí. Země pětadvacítky však současně uznávají právo Izraele na sebeobranu.
Dosažení shody nebylo lehké. Některé členské státy, především z jižní Evropy, chtěly klást větší důraz na odsouzení izraelských útoků. Jiné, mezi nimi například Německo a Česká republika, braly větší ohled na izraelské stanovisko a vyjadřovaly pro něj jisté pochopení.
Přímo v Libanonu jedná delegace OSN. Z Bejrútu se v pondělí vrátil šéf unijní diplomacie Javier Solana. Naopak do země přiletěl francouzský premiér Dominique de Villepin, který vyjádřil solidaritu s utrpením obyvatel Libanonu. Francie je podle něj připravena poskytnout Libanonu rozsáhlou humanitární pomoc.
Italský premiér Romano Prodi navrhl zapojit do případného mírového kontingentu na Blízkém východě také izraelské a libanonské jednotky. Itálie sama je ochotna se na misi podílet. Kromě Itálie podporuje vyslání mezinárodních bezpečnostních sil do oblasti konfliktu Británie i generální tajemník OSN Kofi Annan.
Na Blízký východ se chystá i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Z Libanonu prchají stovky cizinců
Před krizí na Blízkém východě prchají stovky cizinců. Někteří cestují po zemi do Sýrie, odkud pokračují letecky, jiní se dopravují po moři na Kypr. Velkou skupinu svých obyvatel evakuuje Francie. V zemi žije trvale asi dvacet tisíc francouzských občanů. Evakuace se zúčastní asi tisíc francouzských vojáků. Ministerstvo obrany oznámilo, že na operaci se budou podílet i vrtulníky. Nasazení další vojenské techniky s výjimkou protiponorkového křižníku, který by měl do oblasti dorazit ve středu, je zatím nepravděpodobné.
Mezi uprchlíky je i stovka Čechů, kteří dorazili na syrské území. České ministerstvo zahraničí pro ně do oblasti vyslalo vojenský speciál. Stroj se stovkou Čechů a Slováků odstartoval ze syrské Patakie.
Další podrobnosti o pasažérech Českému rozhlasu řekl Michal Bucháček z ministerstva zahraničních věcí: "Na palubě letadla jsou jak čeští turisté, tak čeští krajané a občané, kteří dlouhodobě žijí v Libanonu, a někteří jejich rodinní příslušníci. Podle informací našeho zastupitelského úřadu v Bejrútu by poptávka po odletu z Libanonu měla být v tuto chvíli uspokojena. Nemáme žádnou informaci o tom, že by další občané měli zájem o opuštění země."
Ministerstvo zahraničních věcí zároveň vyzývá české občany, aby zvážili veškeré své cesty nejenom do Libanonu, ale i do přilehlých oblastí.
