Izrael dočasně zmrazí výstavbu západně od Jordánu
Izraelský bezpečnostní kabinet schválil dočasné zastavení výstavby v židovských osadách na území západně od Jordánu. Oznámil to premiér Benjamin Netantahu s tím, že tak prý Izrael světu jasně ukazuje úsilí o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci.
Palestinci odmítali zasednout k jednacímu stolu, dokud Izrael nezastaví budování úplně. Ohlášené moratorium má ale řadu výjimek a Palestinci ho odmítli jako nedostatečné.
Podle premiéra Benjamina Netanjahua bude výstavba osad zmrazena na dobu 10 měsíců. Budou se ale dále stavět veřejné budovy, tedy synagogy, školy, školky, policejní stanice a tak dále. Netanjahu zdůraznil, že 300 tisíc osadníků na západním břehu Jordánu potřebuje přirozený rozvoj svých komunit.
Omezení se také nebude týkat domů, které už mají stavební povolení anebo už jsou rozestavěné. Připomeňme, že když se o zmrazení výstavby začalo uvažovat, tak izraelská vláda narychlo schválila stovky nových stavebních povolení. A i izraelský tisk tehdy spekuloval, že tato povolení se vydávají "do zásaoby", aby v případě nějakého moratoria se výstavba nějak významně neomezila.
Zpravodaj ČRo na Blízkém východě Břetislav Tureček ve Světě o deváté na Rádiu Česko
Izraelský premiér včera večer také oznámil, že omezení výstavby se v žádném případě nebude týkat východního Jeruzaléma, protože ho Izrael považuje za součást své svrchované metropole.
Skutečně krok k míru?
Hlavně z tohoto důvodu návrh odmítl palestinský vyjednávač Saíd Irikát. Palestinci také namítají, že vzhledem ke zmíněným výjimkám z moratoria se vlastně mnoho nezmění a že jde jenom o kosmetickou záležitost, gesto určené pro mezinárodní veřejnost a média. Když se totiž odečtou výjimky, tak se stejně bude stavět asi 3000 obytných bytů.
Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu kritizují i osadníci a krajní pravice v Izraeli. Vítají ho naopak Spojené státy, podle kterých může být krokem směrem k mírovému procesu.
Čeká se na reakci Abbáse
S napětím se teď proto čeká na reakci samotného prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, který je nyní na návštěvě Jižní Ameriky a zatím vše vzkazoval přes své mluvčí a poradce. Je tedy otázka, jak se Američanům podaří ,zpacifikovat' hlavně jeho.
Do hry samozřejmě vstupuje i vnitropalestinský vývoj. Souvisí to třeba i s takovou věcí, jako je výměna stovek palestinských vězňů za zajatého izraelského vojáka Gilad Šalita v Gaze.
Uvažuje se totiž o tom, že Izraelci budou muset propustit také Marvána Barghútího, což je vězněný člen Fatahu a možný příští palestinský prezident. Hodně se o něm mluví, že pokud se dostane na svobodu, nahradí Abbáse v čele palestinské samosprávy. To jsou všechno věci, podle kterých se teď palestinské vedení bude rozhodovat.
