Blesková zpráva

Moravou se prohnalo tornádo

V Izraeli a Gaze se roztočila nová spirála násilí. Napětí stoupá, k další eskalaci může vést ‚jediná raketa‘

Po týdnech nepokojů a následné hrozbě nuceného vystěhování desítek palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě se napětí mezi Izraelem a Pásmem Gazy rozhořelo naplno. Z obou stran létají stovky raket, které si už vyžádaly desítky mrtvých, a stovky tisíc civilistů žijí v neustálém strachu z dalších úderů. Diplomaté a analytici mezitím varují před rozpoutáním války a připomínají tu z roku 2014, kdy zemřely více než dva tisíce lidí.

Jeruzalém Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

List The Times of Israel ve středu informoval o dvou mrtvých v Lodu, kde raketa zasáhla vůz se čtyřicetiletou ženou a sedmiletou dívkou. Podle starosty města obě patřily k arabské komunitě | Foto: Ibraheem Abu Mustafa | Zdroj: Reuters

Ozbrojené střety mezi Izraelem a Pásmem Gazy si od pondělí vyžádaly už téměř 50 mrtvých, z toho 43 v Palestině. Podle tamního ministerstva zdravotnictví je mezi oběťmi na palestinské straně také 13 dětí a tři ženy. Na izraelské straně si raketová palba vyžádala šest obětí, včetně tří žen a jednoho dítěte. Napětí mezitím graduje.

Konflikt mezi Izraelem a Palestinci pokračuje. Hamás vystřelil přes 200 raket, v Lodu vypukly nepokoje

Číst článek

Smrtící údery odstartovaly v pondělí, kdy ozbrojenci z radikální palestinské skupiny Hamás, ovládající Pásmo Gazy, vypálili na Jeruzalém několik raket. Souběžně s tím vyslala rakety z Pásma Gazy i další radikální skupina Islámský džihád, která své útoky zaměřila na jihoizraelské město Sderot.

Záminkou pro raketové útoky měly být pondělní nepokoje na Chrámové hoře, kde bylo při zásahu izraelských policistů zraněno přes 300 Palestinců. Reakce Izraelců na sebe ale nenechala dlouho čekat. Od pondělí tak svět sleduje rozpoutání nové spirály násilí, které tvrdě dopadá na civilisty na obou stranách.

„Útoky mezi Izraelem a Hamásem se dějí bohužel pravidelně. Hamás vždy potřebuje skončit prohlášením svého vítězství a to teď z jejich strany slyšíme. Izraelská motivace je zase taková, že potřebuje dosáhnout stavu odstrašení, aby si Hamás rozmyslel, než se do podobné akce znovu zapojí. Proto je ostřelování takto mohutné,“ říká pro iROZHLAS.cz ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Důvody nového napětí

Situace eskalovala po několika týdnech nepokojů v Jeruzalémě, které propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna. Izrael totiž omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech ale napětí dál gradovalo kvůli hrozícímu nucenému vystěhování desítek palestinských rodin z jejich domů ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, kam se chtějí nastěhovat izraelští osadníci.

Rakety z Pásma Gazy mají v izraelském Aškelonu dvě oběti. Večerní útoky zasáhly i Tel Aviv

Číst článek

„To přispělo k napětí, podobně jako necitlivé zásahy ze strany izraelské policie. Na druhé straně Palestinci z východního Jeruzaléma natočili několik videí, kde útočí na ortodoxní židy, a na to konto izraelští nacionalisté naplánovali nejrůznější akce a pochody přes východní Jeruzalém, při kterých skandovali velmi rasistická hesla. K eskalaci vedla kombinace několika událostí, které se dějí na pozadí neřešeného izraelsko-palestinského konfliktu,“ popisuje analytička.

Podle Kalhousové chybí vůle na obou stranách. K tomu se navíc přičítají také nedávné události uvnitř Palestinské samosprávy, která se před dvěma týdny rozhodla odložit květnové parlamentní volby.

Hlasování, které mělo být prvním za 15 let, palestinské vedení zrušilo s odůvodněním, že Izrael odmítá umožnit konání voleb ve východním Jeruzalémě. Ten Izrael v roce 1967 připojil ke zbytku Jeruzaléma a celý ho pak v rozporu s mezinárodním právem vyhlásil za své hlavní město, Palestinci ale východní Jeruzalém považují za okupovaný a počítají s ním jako s hlavním městem svého budoucího státu.

Jak ale dříve upozornila agentura AP, stanovisko Izraele k hlasování posloužilo prezidentu Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi jako záminka. Jeho strana Fatah se totiž rozštěpila na tři frakce a podle očekávání měla ve volbách propadnout.

„Mahmúd Abbás za palestinskou stranu má velmi nízkou důvěru. Tento měsíc se měly konat volby, které ale Abbás odložil, protože se bál porážky od Hamásu a navíc se mu rozpadl Fatah. Odložené palestinské volby tedy ukázaly, jak moc si je nejistý. Z toho se teď snaží těžit Hamás, který se prezentuje jako ochránce Palestinců, zatímco Abbás při nepokojích neudělal nic,“ vysvětluje Kalhousová.

Na neřešení izraelsko-palestinského konfliktu se ale podle ní podepisuje hlavně izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Protože ve Spojených státech vládl Donald Trump, který ho k ničemu takovému nenutil, Netanjahu konflikt neřešil a naopak ho spíš akceleroval,“ dodává s tím, že proosadnické hlasy mají v izraelské vládě silné slovo.

Izrael ve středečních ranních hodinách podle agentury Reuters podnikl několik stovek vzdušných úderů na Pásmo Gazy, podle Jeruzaléma mířily na cíle Hamásu. Reportér agentury AP uvedl, že při náletech byla zasažena i devítipatrová budova, ve které se nacházela zubní ordinace a byty | Foto: Ibraheem Abu Mustafa | Zdroj: Reuters

Hrozí další válka v Gaze?

S rozpoutáním nového kola raketových útoků přichází z nejrůznějších stran varování před další eskalací konfliktu, stále častěji se však ozývají hlasy, které současnou situaci přirovnávají k dění v roce 2014.

Od roku 2007 svedl Izrael s Hamásem tři války, tou nejničivější ale byla poslední v roce 2014, při níž přišlo o život přes 2000 Palestinců a která vedla k ohromným materiálním škodám.

‚Potřebujeme okamžité zklidnění situace.‘ Spojené státy a Velká Británie odsoudily útok na Izrael

Číst článek

„Do určité míry se to s rokem 2014 určitě srovnat dá, přinejmenším intenzitou odpálených raket na obou stranách. Zatím se ale nezdá, že by Izrael plánoval pozemní operaci do Gazy, a v tomto ohledu je to jiné. Válka z roku 2014 nebyla až tak úspěšná a myslím, že například ministr obrany Benny Ganz, který byl tehdy šéfem generálního štábu, si to velmi dobře pamatuje,“ míní ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

To, v čem je situace ale skutečně jiná a zároveň horší, jsou podle Kalhousové nepokoje mezi izraelskými Araby, které na některých místech v současnosti propukají. Příkladem je město Lod nedaleko Tel Avivu, kde policie musela řešit rozsáhlé výtržnosti. Podle izraelských médií byly zapáleny tři synagogy a několik podniků, Netanjahu proto ve středu ráno vyhlásil v Lodu nouzový stav.

„Něco takového je neobvyklé a v něčem je to úplně nové. Město Lod, kde je populace ze 30 procent arabská a ze 70 procent židovská, bylo po desetiletí klidné. V úterý tam ale byl vyhlášen výjimečný stav, docházelo k vypalování synagog a k útokům na židovské obyvatele, následoval proto zásah policie a armády. To, že nepokoje propukají také uvnitř Izraele, je podle mého ta nejhorší zpráva,“ říká analytička.

Obě strany mezitím čelí mezinárodnímu tlaku, který je má přimět ke klidu zbraní. Silné varování přišlo od zmocněnce OSN pro Blízký východ Tora Wenneslanda, podle kterého současné napětí spěje k rozpoutání totální války. Podle Kalhousové ale ani jedna ze stran nejčernější scénář ve skutečnosti nechce.

Stop the fire immediately. We’re escalating towards a full scale war. Leaders on all sides have to take the responsibility of deescalation. The cost of war in Gaza is devastating & is being paid by ordinary people. UN is working w/ all sides to restore calm. Stop the violence now

22:40 – 11. 05. 2021

1388 5060

„Pokud se bavíme o Gaze, myslím si, že Hamás ani Netanjahu totální válku nechtějí. Je otázka, co totální válka vlastně je, ale jednoduše nechtějí situaci eskalovat do bodu, kdy by došlo k pozemní operaci. Netanjahu je spíš politik umírněný, co se týče válek, problémem je ale to, že mu napětí vnitropoliticky vyhovuje. Izrael je totiž v současné době hodně nestabilní,“ míní odbornice na Blízký východ.

Izraelský premiér Netanjahu nesestavil vládu a šanci dostal jeho odpůrce Lapid

Číst článek

Po nerozhodných březnových volbách se dosavadnímu pravicovému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi nepodařilo sestavit novou vládu, která by dosáhla na většinovou podporu. Izraelský prezident Reuven Rivlin proto minulý týden pověřil dalším pokusem Netanjahuova rivala Jaira Lapida, který při skládání vlády spoléhá na podporu arabských stran.

S rozpoutáním nového konfliktu se ale Lapidovy šance mohou snížit, upozorňuje agentura AP. Podle ní zároveň není jasné, zda a do jaké míry se „toxická politická atmosféra“ promítá do vojenského rozhodování, Netanjahuovy konkurenční tábory nicméně jednomyslně vyjádřily podporu tvrdým úderům proti Hamásu.

„Aby dal Jair Lapid dohromady vládu, bude k tomu potřebovat arabské strany, a tohle všechno celou věc komplikuje. Nemyslím si ale, že by to Izrael chtěl eskalovat do nějakého měsíc trvajícího konfliktu, a podle mě to nechce ani Hamás. Už jen tím, že hlásí ‚Dosáhli jsme vítězství‘, z mého pohledu vysílá zprávu: stačilo nám to a jsme připraveni to celé ukončit. Hamás je za situaci v Gaze odpovědný, a pokud by mu tam izraelská armáda poslala vojáky, ztráty by byly obrovské. Nicméně mluvíme o Blízkém východu, situace je nestabilní a stačí jedna raketa, aby se náhle zhoršila,“ varuje Kalhousová.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme