• Izrael a Česko si dokázaly s první vlnou koronaviru efektivně poradit, teď patří mezi země, kde se epidemie covidu-19 opět velmi rychle šíří. Devítimilionový Izrael, kde denní přírůstky nově nakažených překračují 4000, se jako první země světa dokonce vrací k celostátní karanténě.
• Hrozí Česku izraelský scénář? „Je důležité si uvědomit, že Izrael má poměrně mladou populaci a že starší lidé tvoří jen pět procent nových případů covidu-19, zatímco v České republice to je 15 procent. Sílící tempo nákazy tak během několika příštích týdnů může vést k výraznému nárůstu počtu vážných a smrtelných případů,“ varuje epidemiolog Telavivské univerzity Gabriel Chodick.
• V rozhovoru pro iROZHLAS.cz popisuje, jak jsou přetížené nemocnice nuceny posílat pacienty s covidem-19 pryč, a vysvětluje, proč je situace v zemi tak dramatická.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Tel Aviv 6:00 17. září 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Izrael, který v posledních týdnech zažívá prudký nárůst potvrzených případů nákazy, se jako první země vrací k celostátní karanténě. V platnost vstoupí v pátek a trvat má tři týdny. Po tuto dobu bude omezena svoboda pohybu, zavřou se nákupní centra, restaurace nebo hotely. Považujete postup vlády za správný, nebo podle vás měla zareagovat na zhoršující se situaci dřív?
S více než čtyřmi tisíci novými případy za den má Izrael v přepočtu na obyvatele nejvyšší incidenci covidu-19 na světě, to je zároveň třikrát víc než v České republice. Za poslední měsíc se navíc o 40 procent zvýšil počet hospitalizovaných pacientů ve vážném stavu.

Nemocnice jsou už nyní plné pacientů s covidem-19 a do toho se blíží chřipková sezona. Izrael proto neměl jinou možnost než se stát první zemí, která se vrátí k celostátní karanténě, aby tak sílící epidemii zbrzdila.

Naše předešlé zkušenosti navíc ukazují, že tři týdny efektivních karanténních opatření dokážou úmrtnost snížit o celých 80 procent.

Jak se Izrael do této situace dostal? Co jsou z vašeho pohledu ty hlavní důvody?
Druhá vlna covidu-19 v Izraeli souvisí především s masivním šířením nákazy v židovských ultraortodoxních komunitách a arabských městech.

Ultraortodoxní Židé žijí ve velkých rodinách často o sedmi dětech v chudých, přelidněných čtvrtích. Hustota obyvatel v těchto oblastech dosahuje i 55 tisíc lidí na kilometr čtvereční – to je více než v nejlidnatějším městě světa Manile. Protože tito lidé navíc odmítají z náboženských důvodů používat internet, musela se na tamních školách zachovat výuka, což šíření nákazy ještě víc podpořilo. Zavádění lokálních karanténních opatření v těchto městech se ale ukázalo jako neúčinné.

Rozčílení Izraelců

Nová opatření jsou poměrně přísná, lidé se například nebudou moct vzdálit od domova na víc než 500 metrů. Jak Izraelci reagují na aktuální situaci a omezení, která je od pátku čekají?
Aktuální celostátní karanténa se – na rozdíl od té první – setkává se silnou kritikou veřejnosti. Mezi ty nejhlasitější patří hlavně malé podniky, které kvůli koronaviru bojují o přežití.

Izrael zpět v karanténě: Rychlé rozvolňování, chaotická opatření, špatná koordinace úřadů

Číst článek

Mnoho izraelských politiků ale této složité situace využívá a snaží se útočením na ohlášenou karanténu získat popularitu. Jiní pak dokonce tvrdí, že covid-19 je jen záminkou k tomu zastavit probíhající celostátní demonstrace proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, přestože zatím stále není jasné, jestli budou demonstrace povolené, nebo ne (kvůli korupčním skandálům premiéra Izraelci protestují už více než 12 týdnů – pozn. red.).

Nové restrikce zasáhnou i letošní oslavy svátku Jom kipur (Svátek smíření), během kterého se tradičně konají velké rodinné sešlosti a lidé hromadně chodí do synagog. Je to jeden z hlavních důvodů, proč jsou lidé novým „lockdownem“ tak pobouření?
V Izraeli skutečně probíhá období svátků a mnozí jsou rozhořčeni, že je nemohou strávit v kruhu širší rodiny a usednout s příbuznými a přáteli ke slavnostní večeři. Myslím si ale, že lidé budou opatření většinově dodržovat a nakonec se ukážou jako účinná.

Nemáte tedy pocit, že opatření, která začnou platit v pátek, měla přijít o několik měsíců dřív? Jsou z vašeho pohledu zaváděna včas?
Na rozdíl od mnoha jiných izraelských odborníků se domnívám, že načasování celostátní karantény v Izraeli dává velký smysl. Rozhodnutí pozdržet karanténu až do této doby mnoha podnikům umožnilo se během rušné letní přestávky trochu zotavit.

Během této doby se navíc ukázalo, že lokální opatření nejsou tak účinná. Pokud bude karanténa platit během hlavního období svátků, negativní dopady na ekonomiku budou zřejmě menší. Co je ale nejdůležitější, sníží se počet závažných případů covidu-19 ještě před začátkem chřipkové sezony. Alespoň v to doufám.

Srovnání s Českem

Také Česká republika v posledních týdnech potýká s rekordními denními přírůstky nových případů covidu-19. Ze zemí Evropské unie mají více případů na obyvatele za 14 dnů už jen Španělsko a Francie. Někteří pozorovatelé v Česku situaci srovnávají právě s Izraelem a varují před podobným scénářem. Jsou podle vás případy Česka a Izraele srovnatelné?
Není divu, že velká města, jako je Praha, vedou celonárodní statistiku. Mít v jedné zeměpisné oblasti pět nových okresů, které přecházejí do „žluté“ kategorie, je ale alarmující (ministerstvo zdravotnictví minulý pátek ohlásilo, že kromě Prahy jsou na covidovém semaforu nově vyznačené oranžovou barvou také okresy Beroun, Kladno, Kolín, Praha-východ a Uherské Hradiště – pozn. red.).

Vojtěch od pátku zakázal vnitřní akce na stání nad deset lidí. Výjimku mají výstavy nebo trhy

Číst článek

Je důležité si uvědomit, že Izrael má poměrně mladou populaci a starší lidé tvoří jen pět procent nových případů covidu-19, zatímco v České republice to je 15 procent (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek minulý týden uvedl, že podíl nově diagnostikovaných osob ve věku 65+ tvoří cca 10 % celkových nárůstů, u kategorie 75+ je to méně než 5 % - pozn. red.). Sílící tempo nákazy tak během několika příštích týdnů může vést k výraznému nárůstu počtu vážných a smrtelných případů. Omezení otevírací doby podniků a další opatření jsou proto zcela zásadní.

Izrael v březnu jako jeden z prvních států uzavřel hranice, zastavil ekonomiku, omezil pohyb lidí a zavedl řadu dalších přísných opatření proti šíření koronaviru. Poměrně razantně – a s předstihem na nastupující pandemii – na jaře reagovala také česká vláda. Jak se země jako Česko a Izrael po několika měsících dostanou do situace, kdy je tempo nákazy rychlejší než v jiných zemích? Vidíte problém i v uvolnění opatření? Například v Česku se vede debata o tom, zda vláda neměla během léta ponechat v platnosti povinné nošení roušek v uzavřených prostorech stejně jako některé okolní země, kde není nárůst případů v současnosti tak dramatický jako v tuzemsku.
Je to příklad asi nejvíce frustrující věci v oblasti veřejného zdraví, a to je „paradox úspěchu“. Veřejnost má tendenci podrývat preventivní opatření, která skutečně fungují, a bagatelizovat význam celého problému. Díky úspěchu během první vlny jsou ekonomické hrozby vnímány mnohem vážněji než samotný covid. Proto také Česká republika, která se naprosto brilantně stala jednou z prvních zemí, která v březnu zavedla povinné nošení roušek, pak v září bojovala s tím používání roušek opět rozšířit.

MAPA: Česko se v Evropě stává rizikovou zemí. Kdo k sobě cestovatele vpustí, a kdo nikoli?

Číst článek

Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula v neděli v České televizi řekl, že pokud by se nákaza šířila tak explozivně jako dosud, nemocnice se mohou dostat na limity kapacity vyhrazených lůžek pro pacienty s covidem-19. Jaká je v současné době situace v izraelských nemocnicích? Řekl byste, že jsou připraveny lépe než v březnu?
Celostátní karanténa zavedená během první vlny dokázala zabránit zaplnění nemocnic pacienty a zároveň umožnit rozdělení personálu do jednotlivých koronavirových oddělení. V současnosti už jsou ale všechna tato oddělení obsazena pacienty a nemocnicím docházejí zásoby. Stále větší počet nemocnic je proto nucených zavírat novým pacientům s covidem-19 dveře a posílat je do terciárních zdravotnických středisek.

Dnes už je jasné, že mít větší počet plicních ventilátorů není klíčem k úspěchu. Týmy na jednotkách intenzivní péče jsou po měsících stresu, přesčasů a intenzivní práce za nepohodlných podmínek vyhořelé. A právě to vnímám jako nejzranitelnější článek systému, pro zlepšení situace se toho ale udělalo málo.

Sám už jste zmiňoval hluboké dopady na izraelskou ekonomiku. Jak vážné hospodářské důsledky se očekávají v souvislosti s novou celostátní karanténou?
Odhaduje se, že nový lockdown bude stát přibližně pět miliard dolarů. To je špička ledovce už tak ekonomicky velmi temného roku. Tou lepší stránkou je ale to, že mnoho Izraelců využívá období svátků k odpočinku nebo cestám do zahraničí, proto se očekává, že ušetřené výdaje lidé využijí k podpoře ekonomiky, až epidemie utichne. 

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít