Tajemství izraelského úspěchu: zdravotní pojišťovny, organizace, ale i premiérovy osobní ambice
Rychlost, s jakou Izrael postupuje v očkování proti koronaviru, s údivem sleduje celý svět. Ani ne tři týdny po zahájení vakcinace dokázal první dávku podat více než polovině populace starší šedesáti let a v přepočtu na obyvatele je v očkování suverénně nejrychlejší. „Zajištění dostatečných dodávek vakcín je v tuto chvíli největší výzvou,“ říká epidemiolog z Tel Avivu Gabriel Chodick, který pro iROZHLAS.cz popisuje důvody izraelského úspěchu.
„Je to velký den pro Izrael… Konec pandemie je na dohled,“ prohlásil premiér Benjamin Netanjahu 19. prosince, kdy jako první izraelský občan dostal jednu ze dvou dávek očkovací látky proti koronaviru, kterou vyvinula americká společnost Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech.
S vakcínou jsme odkázáni na EU, ta ale jedná pomalu, řekl Babiš. ‚Izrael má výhodu, že se rozhoduje sám‘
Číst článek
Od té doby dokázal devítimilionový židovský stát podat vakcínu 15 procentům populace, tedy necelému 1,4 milionu lidí. Například v 67milionovém Spojeném království, které začalo s vakcinací jako první země Západu, bylo první dávkou naočkováno kolem milionu obyvatel.
Za necelé tři týdny tak Izrael dokázal to, co žádná jiná země na světě. Vakcínu dostává kolem 150 tisíc lidí za den, očkovací centra jedou na plné obrátky a vláda premiéra Benjamina Netanjahua postupně směřuje k naplnění plánu první dávkou do konce ledna naočkovat nejméně čtvrtinu obyvatel.
„Doposud už bylo naočkováno více než 50 procent izraelské populace starší 60 let. Jedním z důvodů tohoto rychlého postupu může být malá geografická rozloha Izraele, díky které je možné vakcínu snadno a rychle distribuovat,“ popisuje epidemiolog Telavivské univerzity Gabriel Chodick první ze tří hlavních důvodů, proč je podle něj Izrael v očkování proti koronaviru tak úspěšný.
Jako druhý jmenuje izraelský systém zdravotního pojištění, které je v zemi povinné. Všichni izraelští občané jsou klienty jedné ze čtyř velkých pojišťoven, které jsou díky moderním technologiím s lidmi v neustálém „přímém a okamžitém kontaktu“. Právě pojišťovny se přitom na distribuci vakcíny a očkování izraelské populace do velké míry podílejí.
„Komplexní logistika potřebná k distribuci vakcíny byla poměrně efektivně řízena primárně čtyřmi zmíněnými zdravotními pojišťovnami. Během prvních dnů byli očkováni pouze pracovníci ve zdravotnictví a díky tomu jsme získali zkušenosti s okamžitými vedlejšími účinky, ještě než jsme začali s imunizací starších osob,“ říká Chodick.
Třetím důvodem je pak podle epidemiologa z Tel Avivu fakt, že na rozdíl od členských zemí Evropské unie Izrael nemusí čekat na schválení očkovacích látek od Evropské lékové agentury. Ta před Vánoci umožnila očkování vakcínou od firem Pfizer a BioNTech, na schválení látek od společností Moderna nebo AstraZeneca ale země Evropské unie zatím stále čekají. Rozhodnutí o vakcíně od Moderny nicméně má padnout během středy.
Izrael jako vhodný ‚pilot‘
Na „zpoždění“ při schvalování očkovacích látek si v rozhovoru pro Právo v úterý postěžoval také český premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by kritika kvůli pomalému očkování měla směřovat především na adresu Evropské unie, nikoliv na jeho kabinet.
Na společném unijním nákupu vakcín se nicméně dohodly všechny členské země Evropské unie včetně Česka, které navíc není v pozici Izraele, kde je mimo jiné zdravotní systém silně digitalizovaný.
EU s dodávkami vakcín podle premiéra Babiše zaspala. ‚Nestíhá výrobce,‘ brání se Evropská komise
Číst článek
„Izrael má výborný systém zdravotnictví. Každý Izraelec nad 18 let musí mít pojištění, mají digitalizované zdravotnictví a poměrně rozsáhlou síť zdravotnických středisek. Navíc to je malá země s koncentrovanou populací, je pro ni proto jednoduché vakcínu distribuovat. To bylo velice zajímavé pro farmaceutické firmy. Vybrat si jako ‚pilot‘ zemi, která je malá, velmi organizovaná a má moderní zdravotnictví, je poměrně velká záruka, že to bude úspěch. To pak farmaceutickým firmám pomůže v prodeji vakcín,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz odbornice na Izrael Irena Kalhousová.
Podle ředitelky Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově je v neposlední řadě třeba zmínit i to, že se židovský stát může pyšnit poměrně rozsáhlým výzkumem v oblasti zdravotnictví. „Firmy tam jsou přítomné, znají tu zemi i lidi. I to pomáhá,“ dodává Kalhousová.
Všechny tyto dílčí věci Izraeli pomohly stát se pro farmaceutické společnosti zajímavým trhem. Kromě vakcíny Pfizer/BioNTech, která dorazila už na začátku prosince, si země zajistila dodávky také od britské farmaceutické firmy AstraZeneca a americké Moderny.
Druhou jmenovanou začátkem týdne nově schválil izraelský regulátor, do Izraele tak může zamířit dalších šest milionů dávek vakcíny. Podle Moderny by zásilka mohla dorazit už tento měsíc, izraelský ministr zdravotnictví Juli Edelstein ale takovému scénáři příliš nevěří.
Během úterní tiskové konference uvedl, že první dávky by do země mohly dorazit až za dva měsíce, s ohledem na zhoršující se covidové statistiky proto vyzval k dalšímu zpřísnění protiepidemických opatření. Izrael přitom v současnosti čelí už třetí celostátní uzávěře od začátku pandemie.
Netanjahuova mise
Značný díl zásluhy na úspěchu s očkováním proti koronaviru si v Izraeli připisuje zejména samotný premiér, který do vyjednávání o dodávkách vakcín vložil nemalé úsilí.
Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů od císaře pána do dneška
Číst článek
Ve druhé polovině března se v zemi uskuteční parlamentní volby, v nichž bude jeho strana Likud čelit tvrdé konkurenci, koronavirová krize přitom Netanjahua do značné míry oslabovala. Podzimní vlna pandemie zasáhla Izrael velmi tvrdě, nyní ale premiér doufá, že díky úspěšné vakcinaci může ve volbách uspět.
„Izrael se na očkování začal připravovat poměrně včas a součástí této přípravy bylo i zajištění vakcín. Na Pfizer Izrael v uvozovkách neměl vsazeno. Když ale jako první oznámil, že už vývoj vakcíny ukončil, přišlo velmi iniciativní, osobní jednání Benjamina Netanjahua se šéfem Pfizeru. Tam do toho vstoupila politika, protože Netanjahu tuto věc od začátku řeší víceméně sám. Bere to jako svou vlastní misi a samozřejmě z toho hodlá politicky těžit,“ vysvětluje Kalhousová.
Zahraniční média včetně magazínu The Economist nicméně upozorňují na to, že si Izrael za brzkou dodávku objednané vakcíny od firem Pfizer a BioNTech ve srovnání se Spojenými státy nebo Evropskou unií značně připlatil. Přesnou sumu za dodávku čtyř milionů vakcín izraelská vláda nezveřejnila, Netanjahu ale tvrdí, že vyšší cenu vyváží ekonomický přínos za dřívější rozvolnění opatření.
I na to v rozhovoru pro Právo naráží premiér Babiš, podle kterého byli Izraelci ve výhodě, protože jednali rychle a „údajně Pfizeru vakcínu přeplatili o sto procent“. Zároveň doplnil, že cena za dávku vakcíny od Pfizeru je pro Českou republiku asi 12 eur, tedy zhruba 315 korun.
Očkovací strategie a kampaň
Očkovací strategie je v Izraeli, který nově zřídil vakcinační centra na stadionech i náměstích, podobná jako jinde ve světě. Nárok na očkování proti covidu-19 mají v tuto chvíli lidé starší 60 let, zdravotníci, pečovatelé a rizikové skupiny. K vakcíně se nicméně mohou dostat i mladší lidé, kteří přijdou na kliniku. Pokud mají štěstí, dostanou dávku, která by jinak přišla nazmar.
Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí
Číst článek
„V rámci očkovací strategie jsou upřednostněny tyto skupiny: nejprve to jsou zdravotníci, lidé starší 60 let, pacienti s aktivním nádorovým onemocněním, následně to jsou pacienti se sníženou imunitou a pacienti s chronickými nemocemi ve věku od 55 do 60 let. Pokud už na klinice nejsou žádní lidé z těchto prioritních skupin, mohou být již naředěné vakcíny podány ostatním rizikovým osobám tak, aby se po šesti hodinách nemusely vyhodit,“ popisuje epidemiolog Telavivské univerzity.
Preparáty od společností Pfizer/BioNTech totiž mají jednu nevýhodu – nutnost dlouhodobějšího skladování při minus 70 stupních Celsia. V běžné lednici vydrží pět dní, po naředění fyziologickým roztokem to je ale jen několik hodin. Toho se snaží využít Izraelci mladších ročníků, kteří přicházejí na kliniky, aby zkusili štěstí.
Ani ne tři týdny po zahájení očkovací kampaně tak Izrael slaví úspěch a pro řadu zemí se jeho svižný postup v podávání vakcíny stává vzorem. Ještě v prosinci přitom průzkumy veřejného mínění poukazovaly na to, že se Izraelci staví k očkování proti koronaviru spíš rezervovaně.
Zdravotničtí statistici odmítají zveřejnit podrobné informace o očkovaných, uvedou jen týdenní součty
Číst článek
Podle průzkumu, na který 19. prosince odkazoval deník The Jerusalem Post, sice 63 procent respondentů uvedlo, že mají v plánu se nechat proti onemocnění covid-19 naočkovat. Jen 24 procent z nich ale chtělo být mezi prvními, značná část dotázaných totiž vyjadřovala obavy o bezpečnosti vakcíny.
„V Izraeli průzkumy veřejného mínění ukázaly, že poměrně vysoké procento populace je vůči očkování skeptické, s probíhajícím očkováním se ale obavy lidí zmenšily a využití vakcíny je v tuto chvíli skutečně vysoké. Vrcholní představitelé včetně prezidenta a premiéra byli naočkovaní mezi prvními, což lidi povzbudilo k tomu, aby se také nechali naočkovat,“ poukazuje na názorový posun izraelské společnosti Chodick, podle kterého se na zlepšení situace odráží také masivní mediální kampaň.
Pro srovnání, v průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas odmítlo vakcinaci 47 procent dotázaných Čechů. Naopak 40 procent lidí by se podle prosincového šetření očkovat nechalo.
Největší výzva
Navzdory rychlému tempu očkování má kabinet Benjamina Netanjahua k naplnění kýženého cíle ještě daleko. Pokud má být epidemie v zemi zastavena, je podle izraelské vlády zapotřebí naočkovat celkem 5,5 milionu lidí.
Zachránil tisíce etiopských Židů. ‚Dodnes mám husí kůži. Byla to jedinečná operace,‘ říká agent Mosadu
Číst článek
Do konce měsíce chce první dávku vakcíny poskytnout nejméně dvěma milionům obyvatel, stávající zásoby vakcíny Pfizer/BioNTech ale Izraeli patrně dojdou začátkem února. Tamní média přitom v neděli informovala, že by kvůli tomu země mohla příští týden aplikaci první očkovací dávky pozastavit.
Povzbudivá nejsou ani úterní slova ministra zdravotnictví, podle kterého by se Izrael mohl dočkat zásilky od společnosti Moderna až během příštích dvou měsíců.
„Zajištění dostatečných dodávek vakcín je v tuto chvíli tou největší výzvou. První dodávka očkovací látky od společností BioNTech a Pfizer má dojít koncem tohoto týdne, pokud nepočítáme rezervu potřebnou pro poskytnutí druhé dávky těm, kteří už první dostali. Vedle druhé dodávky vakcíny od Pfizeru a BioNTechu pak čekáme na 10 milionů vakcín od společnosti Moderna. Kromě toho Izrael vyvíjí také vlastní očkovací látku, která je zatím ve fázi jedna,“ říká izraelský epidemiolog pro iROZHLAS.cz.
Kromě toho pak Chodick považuje za „zásadní politický a etický problém“ také otázku přístupu k očkování pro Palestince na okupovaných územích. Zatímco Palestinci, kteří jsou izraelskými občany nebo žijí ve východním Jeruzalémě, mají k vakcíně stejný přístup jako židovští občané Izraele, na okupovaných územích ale očkování Palestinců dosud nezačalo, poukazuje The Economist.
O bezpečnosti vakcíny od Moderny nepochybuji, na skladování je daleko příznivější, říká Grubhoffer
Číst článek
Podle mírové dohody z 90. let zodpovídá za zdravotnictví na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy Palestinská autonomie, Palestinci tak plánují vlastní vakcinační program. „Pokud je mi známo, plán imunizace Palestinců na okupovaných územích počítá s tím, že budou naočkováni vakcínou Sputnik V,“ dodává Chodick s odkazem na očkovací látku vyvinutou v Rusku, kterou tamní úřady v létě schválily ještě před zahájením třetí fáze testování a stala se tak terčem kritiky západních odborníků.
Území takzvané Palestinské autonomie, na němž žije asi pět milionů lidí, spravuje palestinská vláda, fakticky ale vládní strana Fatáh kontroluje pouze Západní břeh Jordánu. Gazu ovládá organizace Hammás.
„V Gaze vládne Hammás, který je považován za teroristickou organizaci. V této oblasti budou muset očkování pokrýt mezinárodní organizace, protože tam neprobíhá taková spolupráce, aby tam Izrael vozil vakcínu. Pokud jde o Západní břeh, Izrael tvrdí, že až bude mít proočkovanou svoji populaci, je připraven poskytnout vakcíny i Západnímu břehu. Tam ale vládne úplně jiná situace, pokud jde o připravenost populaci naočkovat. Nedivila bych se proto, kdyby palestinská samospráva činila vlastní kroky a snažila si získat vlastní vakcínu,“ odhaduje Kalhousová.
