Izrael kvůli sporným osadám přerušil spolupráci s Radou OSN

Izrael vypověděl spolupráci s Radou OSN pro lidská práva kvůli jejímu rozhodnutí nechat prověřit důsledky osadnické politiky Izraele na západním břehu Jordánu. Spor kolem osad ovšem rozděluje i samotnou vládu v Tel Avivu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Palestinky procházejí kolem židovské osady v arabském Hebronu. Jejich muži tam možná pracují. | Foto: Břetislav Tureček | Zdroj: Český rozhlas

Členové izraelské vlády zvažují, jak se postavit k rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu, který nařídil vystěhování nelegální židovské osady Migron na území západně od Jordánu. Tam stojí asi 120 osad uznávaných Izraelem a další stovka nelegálních – také jejich obyvatele ale izraelská vláda finančně podporuje.

Izraelský zástupce u Rady OSN v Ženevě dokonce dostal pokyn přerušit kontakty okamžitě a nebrat ani telefony vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navanethem Pillayové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ukončení spolupráce Izraele s Radou OSN pro lidská práva kvůli osadám vysvětlila analytička z Pražského institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová

„Rada pro lidská práva už dlouhodobě leží v oku Izraelců, protože je zcela jasně zaměřena protiizraelsky. Z rezolucí, které až dosud přijala, se téměř polovina týká izraelsko-palestinského konfliktu a Izrael je jediná země, která je konkrétně kritizována za stav lidských práv. Bez povšimnutí nechává rada takové země jako Súdán, Írán, Saúdskou Arábii nebo Libyi, tak se na to Izraelci dívají velmi kriticky,“ vysvětluje analytička z Pražského institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová.

Jen minulý týden rada schválila dalších pět rezolucí, jednu dokonce na výzvu Sýrie, které kritizují stav lidských práv na palestinských územích.

Zástupci OSN chtěli prověřit důsledky osadnické politiky Izraele na území západně od Jordánu. I podle rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu je řada osad nelegálních, nařídil proto například vystěhování nelegální židovské osady Migron na západním břehu Jordánu.

„Židovské osady na Západním břehu jsou velmi sporné i z pohledu Izraelců, obzvlášť pokud jsou jasně postaveny na půdě, která je v rukou Palestinců, tak vrchní soud rozhoduje o tom, že jsou nelegální,“ říká Kalhousová.

Opatrní politici

Podle ní jde ale hlavně o politické rozhodnutí. Mnohé vládní strany mají velkou podporu osadnického hnutí, a jsou proto velmi opatrné, než proti osadníkům zasáhnou. Když soudy rozhodnou, že se musí osada zrušit, politici hledají cesty, jak rozhodnutí soudu obejít.

Analytička soudí, že premiér Netanjahu přikročí kvůli rozhodnutí soudu k vyklizení přinejmenším osady Migron: „Řekl, že rozhodnutí soudu bude respektovat. Já si myslím, že nakonec k odstranění osady dojde, ale bude tomu předcházet ještě ostrá diskuse a možná to samotné vyklizení neproběhne úplně hladce. Izrael ale odstranil už několik ilegálních osad, nebyl by to úplný precedens.“

Připomíná, že existuje i dlouhodobý plán, jak se se spornými osadami vypořádat. Největší židovské osady, velká města, by se měla stát součástí izraelského státu a Palestinci by za to měli dostat adekvátní půdu někde jinde.

„Ale osady daleko od zelené hranice, daleko od hranic s Izraelem, by měly být rušeny. Ale tam to nebude vůbec jednoduché, protože mnoho obyvatel je velmi radikálních. Budou se tomu bránit, budou se odkazovat na Bibli, že území jim bylo dáno Bohem a není možné ho opustit,“ předpokládá Irena Kalhousová z Pražského institutu bezpečnostních studií.

Martin Matějka, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme