Izrael a Libanon uzavřely dohodu o sporných ložiscích zemního plynu. Vyvážet by se mohl i do Evropy

Evropa se může těšit na zvýšení dodávek zemního plynu z Blízkého východu. Libanon a Izrael ve čtvrtek podepsaly historickou dohodu o demarkaci námořních hranic. Právě pod mořským dnem se nacházejí dosud sporná ložiska zemního plynu. Vytyčení hranic je po dlouhých sporech uvolní k bezproblémové těžbě.

Tento článek je více než rok starý.

Bejrút/Jeruzalém Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na izraelsko-libanonskou námořní hranici

Pohled na izraelsko-libanonskou námořní hranici | Zdroj: Reuters

Podpis dohody mezi Izraelem a Libanonem už byl několikrát avizovaný a několikrát z něj také sešlo. Do čtvrtka nebylo jisté, zda dokument nakonec spatří světlo světa.

‚Jmenuje se Izrael, stát Izrael.‘ Ministr cestovního ruchu ve videu láká k návštěvě země jako James Bond

Číst článek

Nyní, po několikaměsíčním maratonu plného nejistoty, to už ale jisté je, a to i přes počáteční odpor hnutí Hizballáh, které vyjadřovalo svou nevoli na libanonské straně, a izraelské opozice v čele s Benjaminem Netanjahuem.

Ke konci jednání zemí už ale ani jeden z těchto kritických hlasů nic nenamítal, což značí, že bude dohoda zřejmě velice výhodná pro obě strany. Pro obě z nich, ale i pro Evropu, je důležité zejména to, že vymezí oblasti, ve které budou moci Izrael a Libanon těžit zemní plyn.

Libanon se blíží ke kolapsu, státní sektor je v rozkladu

Číst článek

Izrael už před podpisem dokumentu, kdy si byl jistý, že dohoda dopadne, začal těžit z ložiska Karish. To mu bylo později i přiděleno. Těžba v této oblasti mu má zvýšit celkovou produkci zemního plynu, který by pak měl mířit i na evropské trhy.

Zda tam skutečně poteče, ale nezávisí jen na izraelské produkci, nýbrž i na kapacitě egyptských zkapalňovacích zařízení. Izrael totiž nemá jak dopravovat zemní plyn přímo do Evropy, takže ho vyváží do Egypta. Tam se zkapalňuje a následně exportuje na evropské trhy.

Oproti tomu Libanon, který s průzkumy svých přidělených ložisek teprve začne, bude vytěžený plyn zřejmě nejprve směřovat na domácí trh. Země se totiž už několik let potácí v obrovské ekonomické krizi a právě zemní plyn by pro ni mohl znamenat nějaké obnovení, nebo alespoň světlo na konci tunelu v podobě zahraničních investorů, které by skrz těžbu mohla přilákat.

Politický význam

Dohoda přitom není důležitá jen z hlediska energetického, ale i politického. Izraelský premiér Jair Lapid ve čtvrtek prohlásil, že podpisem dohody Libanon poprvé uznal Izrael a jeho právo na existenci.

Země jsou spolu ve válce už od vzniku Izraele v roce 1948. Od té doby se spolu politici vůbec nestýkali.

I přesto, že je dohoda v tomto ohledu zlomovým okamžikem, ale zatím nelze mluvit o jistém začátku dlouhodobé spolupráce. Zatímco totiž do jisté míry situaci na libanonsko-izraelských hranicích stabilizuje, neznamená začátek jednání o diplomatické spolupráci zemí.

I libanonský prezident Michel Aún, který je spojencem Hizballáhu a tím pádem pod vlivem Íránu, ve čtvrtek řekl, že podpis dohody nebude mít žádné důsledky pro zahraniční orientaci země, čímž naznačoval, že Libanon neplánuje normalizovat své vztahy s Izraelem.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme