Izrael odmítl Obamův požadavek na územní uspořádání s Palestinci
Izrael odmítá stažení z okupovaných palestinských území, jak ho k tomu vyzval americký prezident Barack Obama. Šéf Bílého domu v projevu k Blízkému východu potvrdil pevné spojenectví s Izraelem a varoval Palestince, aby neusilovali o jednostranné vyhlášení nezávislosti.
Obama ale zároveň vzkázal do Izraele, že okupace je neudržitelná a že budoucí palestinský stát by měl vzniknout v hranicích z roku 1967, s možnou výměnou některých území. To vzápětí jednoznačně odmítl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Podle oficiálního prohlášení Izrael odmítá stažení do hranic, které podle něj není možné bránit. Šéf izraelské vlády mezitím přes noc letěl do Spojených států a dnes by se měl s Obamou sejít osobně.
Netanjahu prý tak bude chtít slyšet záruky, že platí americký závazek z roku 2004. Tehdy Obamův předchůdce George Bush v dopise Izraeli slíbil, že si židovský stát bude moci ponechat velké bloky židovských osad, které postavil na okupovaných územích.
Blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček a komentátor Radiožurnálu Milan Slezák v poledních Ozvěnách dne.
„V Izraeli se to komentuje tak, že Netanjahu je rukojmím domácí politiky. Ve vládě má radikální židovské extremisty, kteří jakýkoli kompromis odmítají,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček.
Židovské osady
Komentátoři očekávají, že jednání Obama-Netanjahu bude velmi konfrontační. Patrně k tomu přispěje i čerstvé rozhodnutí izraelských úřadů postavit dalších patnáct set bytů na židovských sídlištích v okupovaném východním Jeruzalémě.
Osadníci na Západním břehu navíc na dobu premiérovy cesty do USA záměrně načasovaly založení dalších tří ilegálních osadnických ležení.
Kromě Izraele odmítlo Obamův projev také palestinské protiizraelské hnutí Hamás. Americký prezident prý nemá co dávat lekce z demokracie, když schvaluje údajné zločiny izraelské okupace.
Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás hned po Obamově projevu svolal zasedání palestinského vedení. Ocenili to, co považují za Obamův příspěvek k nalezení spravedlivého míru na Blízkém východě.
1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a spolupracovnice ČRo v Izraeli Tatiana Hoffmanová ve Světě o jedné.
Důvodů k oslavě ale moc není, protože Obama byl zároveň k Palestincům kritický. Jasně jim řekl, že jejich snaha dosáhnout mezinárodního uznání na půdě valného shromáždění OSN letos v září je zatím odsouzena k zániku.
Na vyřešení konfliktu se podle českého ministerstva zahraničí musí dohodnout obě strany. „Na tom se musí dohodnout obě strany konfliktu,“ řekl 1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. Primární pro Českou republiku je podle něj politický pohled. „Jednostranné kroky tohoto druhu, to znamená výstavba na území západního břehu, nepomáhají tomu, aby bylo dosaženo dojednané řešení,“ podotkl Schneider.
Desítky let konfliktu
Izrael obsadil území západně od Jordánu a Pásmo Gazy právě v roce 1967. A za hranicemi z roku 1967 žije kolem 300 tisíc izraelských občanů.
Komentátor Radiožurnálu Milan Slezák připomněl, že v průběhu několika desítek let, kdy konflikt trvá, už bylo několik opravdových možností, kdy mohl být ukončen.
„První možností byl rok 1947 – mírový plán OSN, který od obou stran žádal bolestivé ústupky. Ale k těm byli ochotni jen Izraelci, kteří by se možná byli i zřekli Jeruzaléma. Ale Arabové to nepřijali a šli cestou války, kterou prohráli,“ upřesnil Slezák.
Poslední možností k ukončení sváru pak byl rok 2000, kdy Jásir Arafat odmítl ústupky izraelského premiéra Ehuda Baraka i některé kompromisní návrhy Američanů. „A dneska nemá nikdo představu, jak se to dál bude vyvíjet,“ uzavřela spolupracovnice ČRo v Izraeli Tatiana Hoffmanová.
