Cukr, vodovodní potrubí i nevybuchlá munice. Hamás zasypává Izrael podomácku montovanými raketami
Současná eskalace násilí mezi Hamásem a Izraelem je nejhorší od roku 2014. Radikálové podle izraelské armády za necelý týden na území židovského státu vypálili na 3000 raket. Některé nedoletěly, notnou část zachytil protiraketový systém. Situace se podle analytiků nemusí jen tak uklidnit – Palestinci totiž nashromáždili značné množství munice. „Nějaký čas“ bude podle premiéra Benjamina Netanjahua pokračovat i vojenská operace proti Hamásu.
Mluvčí izraelské armády v neděli informoval, že od pondělního večera radikálové Hamásu vypálili na Izrael zhruba 2900 raket, přičemž 450 jich selhalo a dopadlo ještě na území kontrolovaná Palestinci.
Izrael chrání před palestinskými raketami ‚železná kopule‘. Hamás se snaží drahý systém zahltit
Číst článek
Více než třetinu střel pak zachytil a zničil protiraketový systém Iron Dome (Železná kopule).
Hamás se podle Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, inspiroval libanonským Hizballáhem.
„Je to taktika postavená na tom, že když najednou vystřelím desítky, ne-li stovky střel, tak se systém raketové obrany zahltí. To znamená, že pár raketám se podaří proletět a dosáhnout svého cíle,“ přiblížila už dříve pro iROZHLAS.cz.
„To je určitě něco, o co se Hamás pokouší. A vidíme to na tom, že třeba během jednoho večera jsou na Tel Aviv nebo Jeruzalém vypáleny stovky raket,“ dodala.
Rakety v podzemí
Radikální hnutí, které některé země, ale třeba i Evropská unie, zařadily na seznamy teroristických organizací, nashromáždilo velké množství raket. Izraelští zpravodajci, na které se odvolává list The New York Times, odhadují, že jich Hamás a další skupiny v Pásmu Gazy ukrývají na 30 000, a to v podzemí a v hustě obydlených čtvrtích.
Netanjahu: Izraelská vojenská operace je v plné síle a potrvá. Využíváme mezinárodní podpory
Číst článek
„Využívají zejména rakety, které nazývají Kassám,“ řekl serveru iROZHLAS.cz k arzenálu František Krejčíř, expert na rakety z Univerzity obrany v Brně.
Kassámy jsou podle něj levné a snadné na obsluhu. Poměrně jednoduchá je také jejich výroba, takže už je radikálové nemusí pašovat přes jižní hranici s Egyptem.
S raketami Hamásu pomohl Írán, což v minulosti přiznal i vůdce radikálů Jahjá Sinvár. „Nebýt podpory Íránu, neměli bychom takové kapacity,“ prohlásil. A tak zatímco dříve Teherán Palestincům posílal kompletní střely, nyní jim dodává materiál a radikály učí, jak munici vyrábět.
Nevýhodou kassámů je podle analytiků nejen různý dolet, ale také nespolehlivost a nepředvídatelná trajektorie. To vede k tomu, že nemálo raket dopadne ještě na území Gazy.
Radikálům se nicméně podařilo kassámy modifikovat, což je podle Michaela Armstronga z Univerzity Brock v Kanadě vidět na rychlosti střelby. Zatímco v roce 2014 dokázali Palestinci za prvních 24 hodin konfliktu vypálit 192 raket, tentokrát to bylo 470.
Kassám
Kassám není jednotná a typizovaná raketa. Jak zdůrazňuje Krejčíř z Univerzity obrany, každá je unikátní, protože se vyrábí podomácku v dílnách.
Analytik Tureček o konfliktu Izraele a Hamásu: Krize se objevují periodicky, jednoduché řešení neexistuje
Číst článek
Skládá se ze dvou částí – raketového motoru a bojové hlavice. V obou případech jde o trubky – často vodovodní z opuštěných židovských osad, které radikálové vykopávají.
„V raketovém motoru je potřeba udělat trysky. Ty můžou vyrobit například vrtáním a soustružením. Většinou používají trubku, která má i tlusté dno, do kterého vyřežou sedm trysek – jednu centrální, šest okolo – tak, aby mohly zplodiny při hoření pohonné hmoty v raketovém motoru vytékat a vytvářet požadovaný tah, který raketu urychlí,“ popsal Krejčíř.
Palestinci podle něj dokážou doma vyrábět i palivo pro raketové motory. „Používají cukr smíchaný s nějakou solí, která sice nemá příliš velkou účinnost, ale dokáže raketu urychlit řekněme na 300, možná 400 metrů za sekundu (asi 1080 až 1440 kilometrů v hodině – pozn. red.).“
Až 50kilogramové raketě to pak podle něj dá tolik energie, že zvládne urazit vzdálenosti až dvacet kilometrů. Podle jiných zdrojů to ale může být i víc – magazín Forbes uvádí až 32 kilometrů.
Hlavní částí rakety je pak bojová hlavice. Ta obsahuje výbušninu a někdy i kuličky z ložisek nebo jiný kovový materiál, který vytvoří střepiny. Ty mají způsobit co největší škody.
Jako výbušninu pak podle Krejčíře Palestinci používají především trinitrotoluen, nejrozšířenější vojenskou trhavinu na světě. Dokážou si prý ale vyrobit i náhradu. Jednoduchý je podle něj i zapalovač, který při nárazu iniciuje výbuch – radikálové si vystačí s hřebíkem a pružinou.
Velký rozptyl
Vzhledem k relativně nízké váze je podle experta manipulace s kassámy poměrně jednoduchá. Radikálové je odpalují z jednoduchých, asi dvoumetrových ližin. „Po nich se raketa pohybuje, než dosáhne na dostatečnou rychlost, aby mohla volně letět daným směrem,“ dodává Krejčíř s tím, že k manipulaci stačí dva lidé.
Rodiče se musí několikrát za noc schovat do úkrytu, popisuje Izraelec žijící v Česku válku ve své zemi
Číst článek
Rakety se odpalují elektronicky, což podle Krejčíře také není těžké vyrobit doma. Kassámy jsou ale velmi nepřesné.
„Za letu nerotují kolem podélné osy, mají pouze stabilizátory v zadní části, kde jsou přivařené nějaké kovové desky. Nastavení počátečních prvků střelby, jako je náměr a odměr, není také moc přesné, takže se rakety netrefí moc přesně. Na dvacet kilometrů by rozptyl mohl být kolem kilometru,“ doplnil.
Další rakety
Kromě kassámů používá Hamás také rakety středního doletu, které jsou založené na ruské a íránské konstrukci. Mají dostřel asi 40 kilometrů a rovněž jsou vyráběny v Pásmu Gazy.
Hamás by podle The New York Times měl disponovat také raketami J-80 a M-75, které vyrábí díky technologiím dodávaných Íránem. Ty dokážou zasáhnout i vzdálené cíle, jako jsou Tel Aviv, Jeruzalém a Ben Gurionovo letiště.
Americký list také upozorňuje, že radikálové také využívají rakety, které při útoku na Pásmo Gazy selhaly a nevybuchly. Berou z nich nejen výbušninu, ale i některé části.
