Šéf izraelské armády varoval před humanitární krizí v pásmu Gazy. Pokud se nebude řešit, hrozí válka
Humanitární krize v pásmu Gazy může podle šéfa izraelské armády dovést Izrael na práh další války. Náčelník generálního štábu Gadi Eizenkot před tím varoval kabinet premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelské armády je pásmo Gazy na hranici kolapsu a její šéf politiky vyzval ke zlepšení situace.
Eizenkot varoval premiéra na nedělním brífinku před ministry jeho kabinetu. Podle stanice Channel 10 upozornil na nedostatek elektřiny, pitné vody a jídla v pásmu Gazy. Další stanice Chadašot, stejně jako deník Haarec pak informovaly o tom, že Eizenkot doporučil vládě, aby zajistila pro palestinskou enklávu humanitární pomoc.
Izraelské úřady rozesílají 40 000 migrantů příkazy k vyhoštění. Buď odletí, nebo je čeká vězení
Číst článek
Pokud totiž v pásmu Gazy bude nadále krizový nedostatek základních humanitárních potřeb, krize může podle vojáků postupně vygradovat až do válečného konfliktu s radikálním hnutím Hamás.
Izraelská armáda přitom politiky upozornila na to, že podle jejích informací v současnosti radikálové z Hamásu nemají zájem na dalším konfliktu s Izraelem, čímž armáda jen zopakovala svá dřívější tvrzení.
Blokáda
Gaza je už několik let pod izraelskou blokádou, která ještě zesílila po posledním konfliktu v roce 2014. Během něj přímo v této palestinské enklávě operovaly i izraelské pozemní jednotky a po leteckých i pozemních úderech izraelské síly zničily značnou část infrastruktury hnutí Hamás včetně škol a nemocnic, které radikální hnutí v pásmu provozuje.
Při zákroku izraelských vojáků proti davu, který po nich házel kameny, zemřel mladý Palestinec
Číst článek
Jak zmínil Gadi Eizenkot, v Gaze je nedostatek vody a základních potravin. Víc než jeden a půl milionu lidí tam na území velkém asi jako třetina Prahy, má k dispozici jedinou elektrárnu, která je navíc závislá na palivu z Izraele, obyvatelé pásma tak mají elektřinu v průměru mezi čtyřmi až osmi hodinami denně.
V pásmu je také nedostatek zdravotnického materiálu. Od zmíněného konfliktu před čtyřmi lety je ale problematická i rekonstrukce zničených budov, protože Izrael silně omezil i dodávky stavebního materiálu.
Bezpečnostní zájmy
A to i proto, že hnutí Hamás cement nepoužívá jen na nové budovy, ale s jeho pomocí staví a zpevňuje tunely pod společnou hranicí. Některé na pašování zboží, část na útoky na izraelské území. Zástupci OSN situaci obecně popisují tak, že už je dávno za hranicí humanitární krize.
Washington přesune ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma do konce roku 2019, oznámil Pence
Číst článek
Šéf izraelské armády doporučil zesílení pomoci. Argumentuje bezpečnostními zájmy Izraele. Bezpečnostní složky zvažují, že by do palestinské enklávy poslaly potraviny a zdravotnický materiál.
Podle stanice Chadašot ale náčelník izraelského generálního štábu podmínil vydáním ostatků dvou izraelských vojáků, které Hamás drží od jejich zabití v roce 2014.
UNRWA
Jinak dodávky z Izraele by měly nahradit výpadky pomoci od Spojených států. Ty pozastavily příspěvky pro organizaci UNRWA, což je agentura OSN zajišťující pomoc palestinským uprchlíkům.
Washington letos v lednu zmrazil dosavadní příspěvky v hodnotě 100 milionů dolarů pro tuto organizaci. Udělal to poté, co Palestinci odmítli Spojené státy jako prostředníka možných izraelsko-palestinských mírových jednání a to kvůli plánu na přesun americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma a uznání Jeruzaléma izraelským hlavním městem.
