Vláda chce zničit ústavní soud a usiluje o absolutní moc, říká o protestech Izraelec, který žije v Česku

„Už teď odmítají někteří armádní piloti chodit do práce s tím, že podepsali smlouvu s demokratickým státem a ne s diktaturou," popisuje Izraelec žijící v Česku, Nitzan Hollander, který se minulý týden účastnil protestů proti plánované reformě soudnictví v Izraeli. Změny, jejichž cílem je svázat ústavní soud, prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

Praha/Hajfa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nitzan Hollander (v černé čepici) na protestu proti reformě soudnictví v Izraelském městě Hajfa.

Nitzan Hollander (v černé čepici) na protestu proti reformě soudnictví v Izraelském městě Hajfa. | Foto: Nitzan Hollander

Vrátil jste se z Izraele, kde jste se účastnil protivládních protestů. Jaká tam byla atmosféra?
(Minulou) sobotu jsem dorazil do Hajfy se svým synem. Jeli jsme navštívit rodinu. I přesto, že jsme celou noc nespali, jsme se rozhodli jít v večer na protest, protože ačkoliv se protestuje každý den, v sobotu jsou ta největší shromáždění. Hajfa má necelých 300 tisíc obyvatel, v sobotu večer se tam sešlo kolem 30 tisíc lidí.

‚Nechci žít v diktatuře.‘ Statisíce Izraelců demonstrovaly proti vládě a soudní reformě

Číst článek

Na protestech byli lidé napříč různými věkovými a náboženskými skupinami. Byli tam batolata bok po boku s přeživšími holocaustu, kteří chtějí, aby Izrael byl bezpečným místem pro jejich vnoučata a současný směr vlády to nijak negarantuje.

Bylo úžasné vidět, že i děti chápaly, že to, co se izraelská vláda snaží zavést, je špatně, protože ze školy vědí, že demokratická moc nemůže spočívat v rukou jedné instituce. Po celém Izraeli protestují úplně obyčejní lidé spolu s bývalými vysoce postavenými armádními důstojníky, ústavními soudci, ekonomy, doktory, zkrátka všichni. 

Protesty v Izraeli

  • Proti soudní reformě, kterou vládní koalice složená i z krajně pravicových a ultraortodoxních stran navrhla v lednu a kterou v únoru navzdory široké kritice začal schvalovat parlament, se konají už od ledna masové demonstrace v řadě měst Izraele.
  • Prosazovaná reforma by umožnila vládě přehlasovat rozhodnutí soudů pouhou většinou a výběr všech soudců by svěřila politikům koalice, píše The Times of Israel.
  • Její odpůrci tvrdí, že oslabí izraelskou demokracii a justici a ponechá menšiny bez ochrany.
  • Zastánci naopak tvrdí, že změny jsou nutné k omezení aktivistických soudců, kteří překročili své pravomoci a zasahují do politiky.

Bylo skvělé cítit pozitivní energii nenásilných protestů a to, že lidem opravdu záleží na budoucnosti Izraele. I přesto, že žiju už téměř 20 let v Česku, mi na té zemi záleží a bylo mi ctí stát bok po boku s lidmi, kteří hájí budoucnost jediné demokratické země na Blízkém východě.

Proti jakým hrozbám lidé protestují? O jaké změny se snaží vládní koalice Benjamina Netanjahua, jehož pravicová strana Likud získala v listopadových volbách 32 křesel, se spojenci 64 mandátů, tedy těsnou nadpoloviční většinu ve 120-členém parlamentu?
Protesty jsou kvůli pokusům vlády zpolitizovat ústavní soud. Vláda chce zničit ústavní soud, odmítá demokratické rozdělení moci mezi několik institucí a usiluje o absolutní moc. Mělo by jít o podobný model, jako je v Polsku či Maďarsku.

To znamená, že jak legislativní, tak exekuční moc bude v rukou vlády. Například chtějí, aby v komisi, která volí ústavní soudce, seděli politici. Chtějí zrušit moc veta ústavního soudu. 

Vláda chce také oslabit roli generálního prokurátora Izraele (právní poradce vlády, který stojí v čele státního zastupitelství, je legislativním poradcem vlády a státních institucí, pozn. red). Tohle jsou důvody, proč stovky tisíc Izraelců demonstrují v největších protestech od vzniku izraelského státu v roce 1948.

Co na demonstracích zaznívá?
V Hajfě měli lidé cedule s nápisy, že by se politici měli stydět a volali po demokracii. Všichni vědí, že zrušení ústavního soudu znamená konec spravedlnosti. Objevovaly se tam cedule, že vláda a politici jsou kriminálníci, což je pravda, protože řada z vládních představitelů jsou opravdu trestně stíhaní a právě ústavní soud se snažil zabránit, aby se tito lidé dostali do ministerských pozic.

Posledním příkladem je ministr vnitra Aryeh Deri, který byl odsouzen na tři roky ve vězení kvůli úplatkům. Vláda se ho znovu snaží dosadit, ačkoliv ústavní soud rozhodl, že by ministerskou funkci vykonávat neměl.

Na protestu jsem stál pod transparentem, kde byla slova Boba Dylana: Stydím se, že žiju v zemi, kde spravedlnost je jen hra.

Nitzan Hollander na protestu proti reformě soudnictví v Izraeli. | Foto: Nitzan Hollander

Jaké dopady by oslabení ústavního soudu mělo na každodenní život v Izraeli? Kdo by utrpěl nejvíc?
Určitě to ovlivní osobní práva a svobody všech. Nejvíce to však postihne národnostní a náboženské menšiny, především Palestince. To jsou skupiny, nad kterými drží ochrannou ruku ústavní soud. 

Také to ovlivní práva žen. Vzhledem k tomu, že žádná z liberálnějších stran nechtěla jít s Netanjahuem do vlády, složil vládu s extrémně pravicovými a ortodoxními stranami. Ty usilují například o segregaci mužů a žen na veřejných prostranstvích. 

Izraelská soudní reforma pobouřila armádní piloty. Odmítli se zúčastnit plánovaného výcviku

Číst článek

Problém je, že v případě, že soudní reformy projdou, tak se budou životy minoritních skupin a žen řídit pravidly ideologie konzervativní pravicové vlády. Dále to pravděpodobně také ovlivní ekonomiku, protože kdo bude chtít obchodovat s firmami v zemi, kde nefunguje právní stát. 

Jde tedy o ideologický převrat, nebo se tím trestně stíhaný premiér snaží chránit sám sebe?
Řekl bych tak půl na půl. Je to delikátní vnitropolitická manipulace motivovaná jednak tím, že Benjamin Netanjahu čelí trestnímu stíhání za korupční kauzy a není sám. I jiní ministři současné vlády mají daleko od čistého rejstříku. 

Netanjahuovi se v současné chvíli hodí přistoupit na konzervativní ideologii ultrapravicové strany Otzma Yehudit. Argumentuje tím, že žádný soud by neměl stát v cestě demokraticky zvolené vládě. 

Protestující převlečen za izraelského premiéra Benjamina Netanjahu na sobotním protestu v Hajfě. | Foto: Nitzan Hollander

V tom, že byl demokraticky zvolený, má ale pravdu, ne?
To je otázka. Momentálně má vládní koalice 64 křesel ze stodvaceti, tedy nadpoloviční většinu. Teoreticky zvítězili, ale na základě lží. A řada členů a voličů jeho strany se proti těmto navrhovaným změnám bouří, protože se ještě na podzim o žádné soudní reformě nemluvilo. 

Co se voleb týče, tak za prvé se navzdory očekávání nesložila koalice progresivních liberálnějších stran, což posílilo Netanjahua. Tedy, současná vláda sice vyhrála volby, ale to jim nedává mandát změnit politický režim od demokratického k diktátorskému, což je důvod proč lidé protestují. 

Každá fašistická vláda se dostala k moci skrz demokratické mechanismy, které posléze zničila. To platí pro všechny od hitlerovského Německa po současné Maďarsko. 

Jak daleko jsou protestující v Izraeli schopni jít? Možná je to přehnané, ale hrozí občanská válka?
Myslím, že to není přehnané tvrzení. Pokud vláda od soudní reformy neodstoupí, tak budou protesty eskalovat dál. Otázka je, jak se zachová armáda. Už teď odmítají někteří armádní piloti chodit do práce s tím, že podepsali smlouvu s demokratickým státem a ne s diktaturou. 

Jak na protesty reaguje policie?
V Hajfě, kde jsem byl já, naprosto poklidně. Protest byl ohlášený a policie na něj vyhradila dost velký prostor, nijak ho neblokovala. Situaci s policií bude zajímavé pozorovat, protože máme konstituční krizi, kdy není jasné, zda vedení policie podléhá rozkazům ústavnímu soudu nebo vlády.

V Izraeli bojují o základy demokracie. Takhle rozdělená společnost ještě nebyla, hodnotí analytička

Číst článek

Generální prokurátor míní, že vláda by neměla dávat rozkazy policii. Šlo tam o konkrétní případy, kdy členové vlády chtěli odvolat konkrétní policejní důstojníky. Ústavní soud mínil, že policie by neměla být politizovaná. 

A jak to dopadlo?
Vedení policie poslechlo generálního prokurátora, tedy neposlechli rozkaz vlády. S eskalujícími protesty to skončí tak, že si policie bude muset vybrat, zda zůstat na straně ústavy nebo vlády. Myslím si, že si vyberou ústavu. Ale to teď předbíhám, nicméně je pravděpodobné, že se do tohohle bodu dostaneme.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme