Izrael začne vyšetřovat, zda se jeho vojáci nedopustili válečných zločinů
Izrael nakonec přeci jen bude vyšetřovat, zda se vojáci židovského státu při loňském konfliktu v Libanonu nedopustili válečných zločinů. Izrael už má vyšetřovací výbor, ten se ale dosud zabýval výhradně nedostatky ve vedení konfliktu na straně armády a politického vedení židovského státu.
Izraelská válka proti hnutí Hizballáh probíhala právě před rokem a zahynuly při ní i stovky libanonských civilistů. Takzvaný Winogradův výbor, pojmenovaný po bývalém přední soudci, se dosud v zásadě zabýval důvody, proč Izrael nedosáhl ani přes urputnost konfliktu svých cílů: tedy pacifikace libanonské šíitské milice a návratu dvou izraelských vojáků, jejichž únos Hizballáhem byl roznětkou měsíc trvající války.
Organizace na ochranu lidských práv a dokonce i někteří izraelští vojáci vracející se z bojiště ale stále častěji hovořili o tom, že armáda konflikt nevedla v souladu s mezinárodními normami. Šéfka levicové opozice v izraelském parlamentu Zahava Gal-On proto nakonec s úspěchem požádala Winogradův tým, aby se začal zabývat i tímto rozměrem války.
Radiožurnálu Zahava Gal-On vysvětlila, co si od svého kroku slibuje. "V první řadě mi jde o to, aby vyšetřovací výbor objasnil, jestli k válečným zločinům docházelo. Máme totiž řadu stížností a podnětů, které taková podezření obsahují. Pokud k těmto věcem skutečně docházelo, pak by měl výbor přijít s doporučeními postihu velitelů nebo ministrů, kteří vojákům vydávali rozkazy."
Jakých konkrétních zločinů se měly izraelské síly dopustit? Padají obvinění o ostřelování civilních oblastí, kde prokazatelně nebyli žádní ozbrojenci Hizballáhu. Mnohem častěji se ale mluví o nasazení takzvané kazetové munice. Jde o bomby, které se nad terénem rozevřou a do širokého okolí se z nich rozptýlí stovky malých bombiček, které zabíjejí a mrzačí i dlouho po konfliktu. V jižní Libanonu byly shozeny stovky tisíc takových granátů. Mezi desítkami jejich dosavadních obětí byl například sadař, na kterého drobná munice spadla z keře při česání vinné révy.
Marc Garlasco z organizace Human Rights Watch shrnuje: "Kazetové bomby nelze na nikoho cíleně zaměřit. Může je zvednout voják, stejně jako civilista nebo dítě. Jakmile s takovou bombou někdo pohne, exploduje. Byli jsme toho svědky už v Iráku, Afghánistánu nebo Kosovu. Měla by to samozřejmě vědět i izraelská armáda, přesto tuto zbraň použila."
Izraelská armáda do loňského listopadu nasazení kazetových bomb v civilních oblastech popírala, pak ho připustila s tím, že bombardování probíhalo jen tam, kde se ozbrojenci Hizballáhu skrývali mezi civilisty.
Závěrečná zpráva Winogradova výboru se původně očekávala během léta. Po několika odkladech už dnes izraelská média píší o prosinci, a do toho se na obzoru objevil další možný důvod prodlevy. Vojenští právníci požádali Vrchní soud, aby Winogradovu týmu nařídil vytvoření širokých možností obhajoby pro příslušníky armády. Konkrétně by prý případní obvinění vojáci měli mít možnost detailně znát důkazy, které proti nim svědčí, a také právo předvádět před vyšetřovatele svědky na svoji obhajobu.
