Izrael zahájil leteckou a námořní blokádu Libanonu

Situace na Blízkém východě se blíží válce. Izraelské válečné námořnictvo proniklo do libanonských výsostných vod a odřízlo přístupové cesty do libanonských přístavů. Letectvo si zajistilo totální nadvládu ve vzduchu. Opatření jsou součástí vojenské operace, kterou rozpoutal únos dvou izraelských vojáků libanonským hnutím Hizballáh. Na izraelské nálety odpověděli Libanonci protiletadlovou palbou a raketovými útoky proti Izraeli.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Palba izraelského | Zdroj: ČTK

Ráno izraelské vojenské letectvo bombardovalo mezinárodní letiště v Bejrútu. Letiště je po náletech uzavřeno a všechny linky jsou odkloněny na kyperskou Larnaku. V noci také pokračovaly nálety na cíle v jižním Libanonu. Údery byly zaměřeny především na místa, ve kterých Hizballáh skladuje velké množství zbraní a munice, včetně raket, které používá k ostřelování izraelského území. Cílem se stala i televizní stanice sloužící radikálnímu hnutí Hizballáh. Zničeno bylo i 12 mostů, které spojují jižní část země s hlavním městem. Izraelská ofenziva si zatím mezi libanonskými civilisty vyžádala 47 obětí.

Vojenskou operaci židovského státu vyvolal středeční únos dvou izraelských vojáků bojovníky hnutí Hizballáh. Izraelský premiér Ehud Olmert označil útok Hizballáhu za válečný akt a pohrozil za něj tvrdou vojenskou odvetou. V Izraeli se začali mobilizovat záložníci a mimořádně se sešla vláda. Ta dala zelenou odvetným vojenským akcím.

Na tiskové konferenci premiér Olmert znovu zdůraznil, že odmítá jakékoliv vyjednávání o osvobození zajatých izraelských vojáků. "Na severu i na jihu jsou stále živly, které ohrožují stabilitu naší země. My nebudeme vyjednávat a terorismu neustoupíme a oni neuspějí a zaplatí tvrdou daň za své činy," vyjádřil se Olmert.

Celkový tlak je zaměřen i na libanonskou vládu, která se musí rozhodnout, na jaké straně vlastně stojí. Z hlavního města přicházejí hlasy, které otevřeně mluví o tom, že politika radikálních muslimů zatahuje celý Libanon do konfliktu, který ohrožuje samotnou existenci státu.

Libanonský kabinet se od únosu distancoval. Podle premiéra Fuáda Siniury o něm vláda předem nevěděla, není za něj odpovědná a neschvaluje to, co se stalo na mezinárodní hranici Libanonu.

Ozbrojená složka Hizballáhu, Islámský odpor, v prohlášení oznámila, že odplatou za masakry civilistů v jižním Libanonu ostřelovala ráno raketami izraelské město Naharija a letiště v Kirjat Šmoně v severním Izraeli. Podle izraelské armády dopadly na Nahariji nejméně dvě rakety kaťuša. Odvetná střelba raket Hizballáhu stála život jedné Izraelky, dalších 27 izraelských civilistů utrpělo zranění.

Izraelské letectvo bylo aktivní i v pásmu Gazy. Krátce po půlnoci bombardovalo také budovu palestinského ministerstva zahraničí ve městě Gaza. Při náletu bylo zraněno nejméně 13 osob. Nálet budovu značně poškodil, stejně tak i okolní domy. Izraelská armáda potvrdila vzdušný zásah jako součást své rozsáhlé už dvoutýdenní vojenské ofenzivy vedené v pásmu Gazy s cílem vypátrat a osvobodit uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita a zároveň zabránit dalšímu palestinskému ostřelování izraelského území raketami.

Únos izraelských vojáků odsoudily i Spojené státy

Únos dvou izraelských vojáků v Libanonu odsoudily také Spojené státy. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v telefonickém rozhovoru vyzvala libanonského premiéra Fuáda Siniuru, aby se jeho vláda zasadila o jejich osvobození.

Ministryně Riceová také kritizovala Sýrii za to, že otevřeně podporuje teroristický Hizballáh. Vyzvala ji, aby využila svého vlivu a naopak přispěla k pozitivnímu řešení krize. Šéfka americké diplomacie upozornila, že akce Hizballáhu podkopávají dosavadní výsledky stabilizace na Blízkém východě a obracejí se proti lidem v Izraeli i Libanonu.

K izraelské operaci na území Libanonu se vyjádřil i prezident George Bush. Podle jeho slov má židovský stát právo se bránit proti teroristickým činům, ale neměl by oslabovat pozici libanonské vlády.

Evropská unie je v otázce jak reagovat na postup Izraele v Libanonu rozpolcená. Zatímco úřadující předsednická země Finsko a také Irsko, Španělsko, Belgie, Švédsko, Malta a Kypr se vyslovily pro ostré odsouzení izraelské vojenské akce, vůdčí země Unie jako Německo, Británie, Francie, Itálie, ale také Česká republika požadují vyváženou reakci, která by neodsuzovala jen Izrael. O postoji Unie se má jednat i na pondělní schůzce ministrů zahraničí členských zemí v Bruselu.

Milan Kopp, Alexandr Pícha, Michal Kotyk, Lubica Bergmanová, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme