Izrael zmrazil některé styky s EU. Kvůli povinnosti označovat zboží z okupovaných území
Izraelská vláda se rozhodla „potrestat“ Evropskou unii za její přístup k židovským osadám. Premiér a zároveň ministr zahraničí židovského státu Benjamin Netanjahu pozastavil unijní angažmá v izraelsko-palestinském mírovém procesu. Důvodem je nedávné rozhodnutí Evropské komise o povinném označování zboží vyrobeného na územích okupovaných Izraelem.
Netanjahu zadal ministerstvu zahraničí úkol „přehodnotit zapojení orgánů EU do veškerých aktivit diplomatického procesu s Palestinci“.
Do doby dokončení tohoto „přehodnocení“ přerušuje Izrael s EU ohledně této agendy všechny kontakty, což by se ovšem nemělo týkat kontaktů s jednotlivými zeměmi osmadvacítky.
O izraelské reakci na politiku EU mluvil redaktor Jan Prokeš, komentář přidal Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů
Podle zdroje z izraelského ministerstva zahraničí přeruší židovský stát také svou účast v projektech na podporu Palestinců, které jsou sponzorované z EU. Unie přitom Palestinské autonomii poskytuje největší část mezinárodní pomoci.
Pokyny k označování zboží pocházejícího ze židovských osad, které Izraeli vadí, schválila Evropská komise 11. listopadu.
Podle nich nemůže být zboží pocházející z území, která Izrael okupuje (konkrétně palestinský Západní břeh, východní Jeruzalém a syrská část Golanských výšin, pozn. red.) na evropském trhu prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli.
Tři západoevropské země už zboží z osad označují delší dobu. Nově to musí činit i ostatní členské státy, pokud produkty neoznačí samotní výrobci.
Netanjahu: Připomíná to černé stránky historie
Izraelské vedení nová unijní pravidla označuje za diskriminační a politicky motivovaná. Premiér Netanjahu je navíc označil za pokrytecká – vzhledem k tomu, že stejný metr EU neuplatňuje v případě desítek dalších územních sporů.
„Označování výrobků židovského státu Evropskou unií připomíná černé stránky historie. Evropa by se měla stydět, její rozhodnutí je nemorální,“ řekl Netanjahu.
EU je spolu s USA, Ruskem a OSN součástí tzv. Blízkovýchodního kvartetu, který se snaží o urovnání konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. Hlavním mediátorem mírového procesu jsou USA, role EU je však významná díky jejím vřelejším vztahům s Palestinci a zároveň těsnému historickému a ekonomickému sepětí s Izraelem.
Izraelci se obávají, že nový požadavek může být jen předstupněm ekonomického bojkotu jejich země a že dál komplikuje možnost urovnání izraelsko-palestinského konfliktu, protože podle nich straní Palestincům.
Nařízení připravovala EU asi tři roky, na delší dobu ho však pozastavila s motivací dát šanci pokroku v blízkovýchodním mírovém procesu, ten je však nyní zablokovaný.
I proto je dočasná neúčast evropské diplomacie v mírových iniciativách hlavně symbolické gesto.
„Já si myslím, že to není možná ani tak o Evropské unii, která je v tomto poměrně konzistentní, ale je to spíš o posunech na izraelské polické scéně,“ poznamenal v rozhovoru pro ČRo Plus Marek Čejka, analytik a výzkumný pracovník z Ústavu mezinárodních vztahů.
Ve víc než stovce oficiálních osad na Západním břehu žije skoro 400 tisíc lidí židovského původu, dalších asi 300 tisíc jich je ve východním Jeruzalémě a 20 tisíc v osadách na Golanech.
Z těchto území se do EU vyváží hlavně ovoce a zelenina, ale třeba i kosmetika z minerálů z Mrtvého moře. Objem těchto vývozů je jen nepatrnou částí z celkového izraelského exportu do EU, která je pro židovský stát největším obchodním partnerem.
Samotní židovští obchodníci v osadách – hlavně v údolí Jordánu – se však prý už obávají negativních dopadů a ohlížejí se po nových trzích v Asii.
