Izraelci se více než iránské hrozby bojí chudoby, říká průzkum
Izraelci mají daleko větší obavy ze špatné ekonomické situace a z chudoby, než z údajné íránské hrozby. Vyplynulo to z rozsáhlého průzkumu, který zadala renomovaná izraelská humanitární organizace Latet.
Prohlubující se existenční potíže statisíců Izraelců vedly v uplynulých dnech k zorganizování řady demonstrací.
Měsíc před volbami v Izreali však někteří politici včetně premiéra Netanjahua za existenční hrozbu pro židovský stát označují Írán.
Izraelci se bojí více spětné finanční situace než hrozby Íránu. Více podrobností přináší zahraniční zpravodaj Radiožurnálu Břetislav Tureček
„Když člověk chodí po ulici, tak vidí mnoho chudých a žebrajících lidí včetně dětí,“ popisuje zahraniční zpravodaj Radiožurnálu Břetislav Tureček.
Obrovské množství lidí nemá na to, aby platili účty za plyn a elektřinu. Tisíce Izraelců si nemohou dovolit koupit na zimu ani teplou peřinu. Podle jedné z místních organizací asi 70 procent Izraelců bude muset v zimě omezit vytápění na nižší než nutnou úroveň.
Národní rada pro otázky dětí zveřejnila statistiku, podle které je v současné době v Izraeli více než 900 tisíc dětí pod hranicí chudoby, což je více než třetina všech izraelských dětí.
Podíl dětí žijících pod hranicí chudoby se v Izraeli zvýšil více než čtyřikrát. V současné době žije pod hranicí chudoby 35,6 procenta izraelských dětí, v roce 1980 to bylo 8,1 procenta.
Skoro dvě třetiny chudých dětí je mezi Araby, pod hranicí chudoby se nalézá asi čtvrtina židovských dětí. Tyto problémy však vnímají především řadoví Izraelci.
Mnoho pravicových politiků staví do popředí bezpečnostní otázky. Benjamin Netanjahu už od 90. let staví Írán jako svoji prioritu. Na problémy sociální a ekonomické poukazují naopak levicoví politici.
Izrael byl přijat mezi země OECD, tedy ekonomickou elitu světa. Jedna věc jsou ale makroekonomická čísla a celkové ukazatele, druhá věc je obrázek běžného života Izraelců. Mnozí z nich jsou totiž odkázáni na různé vývařovny a pomoc humanitárních podpůrných skupin.
Mnozí místní politici považují za ostudné, že se chudoba týká osmdesátiletých či devadesátiletých lidí, kteří přežili holocaust.
