Izraelci zatkli šéfa hnutí Fatah
Elitní jednotka izraelské armády zadržela v Ramalláhu na západním břehu Jordánu generálního tajemníka hnutí Fatah Marvána Barghútího. Tento blízký spolupracovník Jásira Arafata patří mezi hlavní vůdce intifády - palestinského povstání. Komise OSN pro lidská práva Izrael odsoudila za hromadné zabíjení Palestinců; Česko spolu s dalšími čtyřmi státy ale hlasovalo proti této rezoluci. Izrael podle Ariela Šarona do týdne odejde ze všech měst na západním břehu Jordánu s výjimkou Ramalláhu a Betléma.
V rukou izraelských vojáků skončil generální tajemník hnutí Fatah Barghútí. Izrael se ho snažil chytit od samého začátku své vojenské operace v Předjordánsku. Barghútí měl vést členy Fatahu, kteří spáchali řadu protiizraelských útoků. Palestinský představitel obvinění odmítá. Jedna z ozbrojených skupin Fatahu, Brigády mučedníků od Al- Aksá, která stojí za řadou vražedných atentátů, ale Barghútího označila za svého vůdce.
Izrael do týdne odejde ze všech měst na západním břehu Jordánu s výjimkou Ramalláhu a Betléma. Oznámil to izraelský premiér Ariel Šaron. Termín stažení armády ze dvou zbývajících měst neupřesnil.
Ariel Šaron vidí v Jásiru Arafatovi jednoznačnou překážku míru. Odmítl už účast palestinského vůdce na případné konferenci o Blízkém východě, protože ho nepokládá za mírotvorce. Jak Šaron uvedl v rozhovoru pro americkou televizi CNN, izraelská strana už podnikla řadu vstřícných kroků. "Reakcí byl teror, teror a další teror. Hlavní Arafatův problém je ten, že s ním nemůžete dosáhnout míru. Jsem přesvědčen, že s ním nedojdeme k žádné dohodě. Věřím, že jsou jiní." O koho by se mělo konkrétně jednat, to izraelský premiér ale neřekl.
To, že jednání blízkovýchodní konference by se obešlo bez přímé účasti Jásira Arafata, si myslí i americký ministr zahraničí Colin Powell. Předáka palestinské autonomie by podle něj mohli zastoupit jiní představitelé samosprávy.
Komise OSN pro lidská práva odsoudila většinou hlasů Izrael za hromadné zabíjení Palestinců. Také ho vyzvala k ukončení vojenské akce na západním břehu Jordánu. Pro hlasovalo 40 z 53 členů komise. Česká republika byla spolu s Německem, Velkou Británií, Kanadou a Guatemalou mezi pěti zeměmi, které rezoluci odmítly.
Jak Radiožurnálu řekl nás velvyslanec při OSN v Ženevě Alexander Slabý, důvodem, proč Česko hlasovalo proti, byl nevyvážený text tohoto dokumentu. "Text je - navzdory některým úpravám, o které se předkladatelé pokusili - výrazně nevyrovnaný, je jednostranný, odsuzující kroky Izraele a naprosto se nevyslovující k tomu, zda porušují lidská práva nebo zda zhoršují situaci například sebevražedné útoky Palestinců nebo zda nedochází k porušování lidských práv v jiné podobě z druhé strany než jenom z Iraele."
