Izraelsko-palestinské rozhovory váznou nad uprchlíky
Izrael souhlasí s návratem hranic ke stavu před červnem 1967 i s palestinskou kontrolou arabských částí východního Jeruzaléma, odmítá ale návrat všech palestinských uprchlíků z diaspory.
Přijetí zelené linie, která byla stanovena v příměří po válce v roce 1948 a platila do války v roce 1967, znamená, že by území Izraele končilo u hranice západního břehu Jordánu, na němž je asi 140 židovských osad. Židovský stát prý chce anektovat tři velké bloky osad, za něž dá Palestincům náhradní území z nynějšího Izraele. Palestinský předák Jásir Arafat tak bude moci říci, že získal 100 procent západního břehu pro budoucí palestinský stát.
Dohodu o východním Jeruzalému komplikují detaily o tom, jak budou propojeny oddělené židovské části města a jaký status dostanou židovská předměstí. Šéf izraelské delegace ministr zahraničí Šlomo ben Ami řekl, že Izrael si chce ponechat svaté místo judaismu Zeď nářků na západní části Chrámové hory. Potvrdil to také palestinský ministr pro mezinárodní spolupráci Nabíl Šás, když řekl: Harám aš-Šaríf (Chrámová hora) bude předána Palestincům, Zeď nářků zůstane pod kontrolou Izraele.
O uprchlících chtějí palestinští vyjednávači jednat pouze na základě rezoluce RB OSN 194, která podle nich zaručuje návrat všem uprchlíkům. Izraelští politologové upozorňují, že Palestinci text vykládají špatně. Dokument prý navrhuje tři způsoby, jak řešit problém téměř čtyř miliónů uprchlíků: právem na návrat, kompenzacemi a trvalým usídlením v zemích dočasného pobytu.
Palestinské zdroje tvrdí, že není vyloučeno, že rámec budoucí mírové dohody bude na stole v sobotu. Dohodneme-li se na základních detailech, bude dohoda v sobotu, řekl palestinský vyjednávač Jásir Abid Rabbú.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Šaul Mofaz prohlásil, že Izrael stojí před historickým rozhodnutím o konečných hranicích. Předpověděl, že palestinští radikálové neschvalující mírový proces zahájí na Izrael teroristické útoky.
